Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (dále jen SOCR ČR) se ohrazuje vůči cílené negativní kampani poškozující jeho členy na základě informací, které neodráží skutečný stav věcí, nebo jej komentují bez vědomí širších souvislostí.

SOCR ČR opakovaně zdůrazňuje, že prioritním a zcela logickým zájmem maloobchodních sítí je snaha maximálně vyjít vstříc požadavkům spotřebitelů, a to jak ve struktuře nabídky prodávaných produktů, tak v cenové přijatelnosti, tak ale také v čerstvosti a tuzemském původu nabízených potravin.

Takový postup mohou na základě konkrétních požadavků doložit všechny rozhodující maloobchodní sítě. V některých skupinách potravin, například v pekárenství, vychází navíc nabídka prodeje potravin prioritně nejen z dodávek od českých a moravských producentů, ale dokonce ze snahy preferovat regionální dodavatele z nejbližšího okolí prodejen. Stejně tak ale maloobchodní sítě preferují v době sklizně ovoce a zeleniny dodávky od tuzemských pěstitelů, což lze doložit s nimi uzavřenými dohodami. Bohužel, pěstitelé z ČR nejsou většinou schopni dodávat toto zboží celoročně, a v takovém případě, právě na základě požadavků spotřebitelů, se musí příslušná produkce dovážet ze zahraničí.

Podíl potravin tuzemského původu v maloobchodních sítích ale neustále stoupá a rostou i tržby maloobchodu, jak dokládají čísla Českého statistického úřadu. Tyto tržby však rostou ne díky vyšším ziskům maloobchodu, ale díky rostoucímu objemu prodávaných potravin, protože jsou pro spotřebitele cenově dostupné. Z nejnovějších údajů Evropského statistického úřadu Eurostat vyplývá, že potraviny v ČR jsou páté až šesté nejlevnější v rámci EU, což mimo jiné znamená, že na tomto segmentu spotřebního zboží maloobchod v ČR téměř nevydělává, v některých případech je dokonce zisk za prodej potravin záporný.

Spotřebitel se ale z médií a úst politiků dozvídá pravý opak. To proto, že jsou záměrně zaměňovány pojmy „zisk“ a „marže“, ačkoli je mezi nimi zásadní rozdíl. „Marže“, vydávaná za „zisk“ maloobchodu, je rozdíl mezi cenou, za kterou obchodní nakoupí, a za kterou toto zboží prodá. Z tohoto rozdílu ale hradí obchodník veškeré své náklady a ztráty, které zahrnují například mzdy zaměstnanců maloobchodu, transport potravin, pronájem prodejních prostor, vícenáklady na označování potravin přímo v obchodech a případnou jejich likvidaci, výdaje na propagaci prodávaného zboží a řadu dalších poplatků, včetně daňových odvodů. Teprve to, co po odečtení těchto výdajů zbude, je ziskem maloobchodu, a tento zisk se pohybuje v řádu jednotek procent. Také proto již v minulosti některé maloobchodní sítě trh v ČR opustily, protože nedokázaly vytvořit zisk ani na reprodukci své další existence na českém trhu.

SOCR ČR vnímá změny v požadavcích spotřebitelů na vyšší prodej potravinářské produkce původem z ČR, a na tyto změny také operativně reaguje. K tomu, aby se situace dále zlepšovala, ale podle SOCR ČR nemůže být vedena antikampaň vůči maloobchodu, ale naopak funkční dialog s dodavateli a zainteresovanými ministerstvy. K tomu však podle názoru SOCR ČR bohužel nedochází.

(tz)