Třetina spotřebitelů již nakupuje v malých, specializovaných obchodech. Dvě třetiny zákazníků preferují české potraviny kvůli kvalitě. Tři pětiny rodin pěstují vlastní plodiny a více jak 50 % populace je dokonce zpracovává do vlastních výrobků. Zákazníky maloobchodů čím dále více zajímá původ potravin, v restauracích se ale na zdroj surovin stydí zeptat. Roste nebývalý zájem populace podpořit lokální výrobce, jejichž počet se zvyšuje. Většina obyvatel si myslí, že by větší státní podpora přispěla k udržení podnikání a mladých lidí na venkově. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) představuje společně s Komerční bankou a agenturou Ipsos průzkum ke stavu lokálních producentů a pěstitelů.

Osm stovek respondentů v dotazníkovém šetření, doplněném o skupinové rozhovory zahrnuje zatím historicky první zjišťování stavu lokálních producentů a pěstitelů, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR připravila agentura IPSOS.

Průzkum potvrzuje trend posledních let, kdy zákazníci vedle nákupů v supermarketech vyhledávají malé obchody, a to zejména s ohledem na jejich dostupnost, specializaci a originalitu produktů. I když tři čtvrtiny spotřebitelů nakupují v hypermarketech, téměř jedna třetina současně pravidelně nakupuje v lokálním řeznictví, pekařství, na farmářských trzích nebo ve specializovaných malých obchodech. Dalších 50 % zákazníků potom v malých obchodech nakupuje nepravidelně. Zákazníci začínají upřednostňovat zřejmý původ potravin a nebývale se začíná projevovat i snaha podpořit lokání producenty a pěstitele. Více jak polovina spotřebitelů vnímá přínos lokálních pěstitelů i jako důležitý  aspekt udržení krajinného rázu.

Na rozdíl od maloobchodu, v  restauracích se po původu surovin se Češi neptají, nepovažují to za důležitou informaci. Některým je takový dotaz dokonce hloupý. Tím se zásadně odlišujeme od zemí jako je Itálie, Francie, Španělsko, ale třeba i Rakousko, kde se právě lokální suroviny stávají vyhledávaným a přirozeným artiklem v regionálních restauracích, které tím získávají punc originality a čerstvosti. S tím je i spojena komerční činnost lokálních producentů a prodejců, kteří si čím dále více uvědomují, že musí prodej lokálních výrobků podpořit intenzivnější marketingovou aktivitou.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR, k tomu uvádí: „Podobně jako v ostatních evropských zemích, nás nemine trend, kdy zákazníci začnou masivně vyžadovat lokální potraviny. Věří jejich kvalitě, původu i vlivu na své zdraví, a to bude ve vyspělých společnostech rozhodovat. Stejně tak se bude projevovat nasycenost velkými hypermarkety a zákazníci budou projevovat snahu vyvažovat nákupy ve velkých obchodních zónách návštěvou menších obchodů s osobním přístupem. Tomuto trendu je ale třeba přizpůsobit nejen nabídku malých provozoven, založenou na lokálních a specializovaných produktech, ale rovněž nutnost zajistit parkování a vjezdy do center měst. Bohužel, místní samosprávy zatím dělají přesný opak a stále vytlačují zákazníky do velkých prodejen v okrajových čtvrtích.“

Důležitým zjištěním je to, že 4/5 lidí věří, že místní plodiny mají lepší chuťové a nutriční vlastnosti. Tři čtvrtiny populace je dokonce přesvědčeno, že produkty vypěstované v našem okolí jsou pro naše tělo prospěšné. Z toho začínají vycházet i tuzemští producenti, kterým jde o dlouhodobou pověst a snaží se potravinové výrobky nabízet na bázi celého lokálního dodavatelského řetězce, tzn. nakupují suroviny rovněž zejména z lokálních zdrojů a upozorňují na to zákazníky.

Česká republika je stále rájem pěstitelů a domácích producentů. 3/5 lidí si pěstují vlastní plodiny, obdobná situace je i v případě výroby domácích produktů, kde vychází, že více jak 50 % rodin si připravuje vlastní potraviny. Nejvíce džemy a marmelády, následují kompoty, šťávy, mošty, nakládané zelenina, ale i mléčné výrobky, med nebo uzeniny.

Polovina zákazníků získává informace ohledně českých produktů a producentů na internetu, třetina jako informace od svých blízkých. Rovněž rostoucí vliv sociálních sítí je důležitým sdělením pro malé producenty a prodejce, neboť se jedná o velmi levnou a účinnou formu propagace. Zajímavá je informace, že více jak 80 % spotřebitelů požaduje více informací o lokálních produktech. Je tedy zřejmé, že producenti a prodejci mohou české výrobky propagovat daleko intenzivněji, aniž by tím nakupující „unavili.“

V očích veřejnosti jsou největším podporovatelem českých prodejců nezávislé asociace, cechy a komory. Naopak nejméně je podporuje EU a vláda ČR. Stát by přitom podle průzkumu  měl agrárně-potravinářské profese podporovat, aby přispěl k udržení podnikání na venkově a podpořil zaměstnanost.  Z průzkumu současně vyplývá, že podnikatelé v zemědělství dokáží využívat podpůrných nástrojů a že v mnoha případech podpora tohoto segmentu umožňuje malým firmám bojovat se zahraniční konkurencí, která je rovněž velmi intenzivně podporována tamními fondy.

Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR, k tomu dodává: „Pro ovocnáře je lokální trh velmi důležitý. Protože se většina ovoce prodává v čerstvém stavu, musíme, abychom uspěli, produkty nabídnout přímo spotřebitelům.  V posledních letech si zákazníci stále více uvědomují, že nákupem lokálního ovoce získávají nejen kvalitní, zdravé ovoce, ale také tím pomáhají místnímu pěstiteli, podporují ovocné sady v naší krásné krajině a chrání také životní prostřední, které pak nezatěžuje doprava při dovozu toho ovoce, které si v naší zemi umíme vypěstovat.”

„Jsme nyní svědky nastupujícího trendu rostoucí poptávky po mase a masných výrobcích z malých, často rodinných řeznictví. Zejména potěšující je tato skutečnost ve vztahu k výsekovému masu, které z podstaty není brandovým produktem. Začíná prostě být IN chodit si ke svému osvědčenému řezníkovi pro maso i uzeninu“, uvádí výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina.

Jaromír Dřízal, předseda Svazu pekařů a cukrářů v ČR, doplňuje: „Chléb a pečivo od lokálních pekařů je vyrobené z kvalitních místních surovin, je čerstvé, chutné a vychází z našich gastronomických tradic. Zájem o tyto kvalitní pekařské výrobky mezi spotřebiteli neustále stoupá - zákazníci si je mohou zakoupit ve více než 2 500 specializovaných pekařských prodejnách po celé ČR.“

Náměstek ministra zemědělství Jiří Šír konstatuje: „Je důležité, aby čeští spotřebitelé kupovali potraviny, které nemusely být dovezeny z velké dálky. Kromě přínosu pro životní prostředí, daného menší uhlíkovou stopou potravin z okolí, také podpoří české, regionální a místní výrobce, kteří venkovu zajišťují zaměstnanost a příjmy, a v neposlední řadě získají záruku přísného dozoru nad kvalitou a bezpečností potravin, které konzumují.“

Martin Ehrenberger, manažer segmentového řízení pro malé podniky Komerční banky, uvádí: "V Komerční bance dlouhodobě podporujeme lokální produkci jak v zemědělské prvovýrobě, tak jejím následném využití v celé šíři potravinářské výroby. V posledních měsících výrazně zjednodušujeme naše úvěrové procesy a přístup k financování nejen zavedených, ale i nově zakládaných firem tak, abychom je maximálně podpořili a byli užitečným partnerem v jejich vývoji. Jsem rád, že výstupy z průzkumu, na kterém jsme se podíleli, ukázaly význam a potenciál lokální výroby i oblasti, na které by se měli jak podnikatele, tak my ostatní, kteří se podílí na tvorbě podnikatelského prostředí, zaměřit."

Z pohledu veřejnosti je pro mladé lidi perspektivnější studovat především potravinářské obory, o něco méně populární jsou pak obory agrární. Přesto je i u zemědělských oborů patrné oživení, zejména u učebních oborů. 

Počty žáků přijatých do 1. ročníku zemědělských oborů – střední vzdělání s výučním listem[1]

Počty žáků přijatých do 1. ročníku zemědělských oborů – střední vzdělání s maturitní zkouškou

Oživení je patrné i v podnikatelském sektoru, podle nedávné analýzy AMSP ČR, dochází jak v potravinářství, tak zemědělství ke zvýšení počtu jak právnících, tak fyzických osob.

Podnikatelské subjekty v zemědělství a potravinářství[2]

 Počet firem v zemědělství

 Celkový podíl FO v zemědělství na všech registrovaných (i neaktivních) FO v ČR za 2015: 2,11°%

Celkový podíl PO v zemědělství na všech registrovaných (i neaktivních) PO v ČR za 2015: 0,97%

 Počet firem v potravinářství

Celkový podíl FO v potravinářství na všech registrovaných (i neaktivních) FO v ČR za 2015: 0,79°%

Celkový podíl PO v potravinářství na všech registrovaných (i neaktivních) PO v ČR za 2015: 1,10%

[1] Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2016.

[2] Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Zprávy o stavu zemědělství, AMSP ČR, ČSÚ 2012-2015.