Obě Sněmovny Agrární komory na svém setkání dne 11. 1. 2017 konstatovaly, že české zemědělství nejvíce tíží závislost na dotacích, ale také značná závislost na vývozech, kdy se do zahraničí vyváží zemědělské suroviny a zpět se dováží zpracované potraviny. To má za následek i klesající potravinovou soběstačnost České republiky.

Zhruba devět týdnů před nadcházejícím volebním sněmem se Větrném Jeníkově sešly sněmovny Agrární komory České republiky. Představitelé sněmovny společenstev, která sdružuje jednotlivé odborové organizace, jako jsou například chovatelé hospodářských zvířat a také pěstitelské a další svazy, se společně se sněmovnou všeobecnou, která zastupuje zemědělce v jednotlivých okresech, shodli na tom, že největší krize v zemědělství od roku 1990, která začala před více než dvěma lety v souvislosti s vyhlášením ruského embarga a ukončením mléčných kvót, ještě není u konce. Kromě aktuálních tržních výkyvů další růst sektoru totiž ohrožují vážné systémové nedostatky, které se v letošním roce v souvislosti s posílením koruny vůči euru citelně projeví. Podle prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana stále přetrvává závislost zemědělství na provozních podporách, bez kterých by zemědělský účet končil každoročně v záporných číslech. Vzhledem k tomu, že obálky pro přímé platby stejně jako pro investiční dotace z Programu rozvoje venkova jsou stanoveny v eurech, dojde s posílením koruny s největší pravděpodobností ke snížení jejich celkového objemu v tuzemské měně. V tomto směru je také potřeba zohlednit naše posilování konkurenceschopnosti u intenzivních podniku‎, které drží zaměstnanost ve venkovských oblastech a zhodnocují výrobu.

Sektor zemědělství trápí také trvalá závislost na vývozech, kdy jsou vyváženy primární suroviny, a naopak dováženy zpracované potraviny. Ztrátou přidané hodnoty tak státní rozpočet přichází o daňové příjmy a venkovský prostor o pracovní místa. Posílení koruny vůči euru navíc bude znamenat zdražení vývozů z České republiky, a naopak zlevnění dovozů. Ty přitom trvale narůstají. Jen v posledních dvou letech se zvýšily dovozy v průměru o 10 %.

Ministerstvo zemědělství se sice ve strategii rozvoje sektoru zavázalo tento negativní trend zvrátit, nicméně naplnění této vize v praxi zatím poněkud pokulhává. Podle zástupců sněmoven Agrární komory je důležité, aby rezort plnil svou primární roli, což je podpora produkce bezpečných tuzemských potravin včetně jejich odbytu. K tomu je nutné podpořit především tzv. citlivé komodity s vysokým podílem přidané hodnoty a také zpracovatelský sektor formou investicí do modernizace a posílit vyjednávací pozici zemědělců při vyjednávání o ceně podporou odbytových organizací producentů. Sněmovny rozhodně odmítly také narušování podnikatelského prostředí zásahy státu do záležitosti v oblasti lesního hospodářství.

Důležitost komunikace se spotřebitelem ukázala nynější epidemie ptačí chřipky, která by mohla ještě zvýšit tlak dovozů, ačkoli zasaženy byly i všechny okolní členské země Evropské unie. Prezident Agrární komory Miroslav Toman v této souvislosti ocenil profesionální přístup Státní veterinární správy, která jednala rychle a efektivně.  Spotřebitelům a tady by mělo ministerstvo zemědělství sehrát svou roli, je zároveň třeba vysvětlit rozdíl mezi neprofesionálními malochovy a většími chovy, které jsou provozovány v uzavřených halách s přísnými hygienickými standardy. Tuzemská produkce drůbeže a vajec je proto díky struktuře producentů a poměrně vysoké koncentraci v tomto ohledu naprosto bezpečná.

(tz)