Počet obyvatel ve vesnicích do 500 obyvatel trvale klesá, zatímco ve větších obcích populace roste. Více jak 2,5 tisíce obcí je navíc zařazeno do kategorie nízkého stupně rozvinutí, kde selhává základní živnostenská obslužnost. Devět z deseti podnikatelů na venkově jsou OSVČ, z odvětví převažuje obchod, drobné profese, odborné služby a zemědělská činnost. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá Analýzu venkova a klíčových odvětví a společně s Ministerstvem zemědělství a profesními partnery navrhuje mimořádná opatření pro podporu podnikání v obcích.

Více jak 40 profesních a zájmových organizací sdružila AMSP ČR na platformě Roku venkova 2017, která si klade za cíl zkoncentrovat nástroje podpory podnikání v obcích s cílem udržet podnikatelský ruch venkova. V rámci Roku venkova 2017 proběhla 2. 3. 2017 tisková konference, kde za účasti ministra zemědělství prezentovala AMSP ČR s profesními partnery další kroky k oživení podnikání v obcích.

Z analýzy, kterou vydala AMSP ČR, vyplývá, že počet obyvatel na venkově roste a celkově v obcích do 2 tisíc obyvatel žije 27 %. Zatímco ale populace u obcí s více jak 500 obyvatel přibývá, u vesnic menších naopak klesá. Podle kritérií, založených na ekonomickém potenciálu, poloze a dynamice vývoje obcí, je navíc z celkem 5566 všech obcí 2546 zařazeno do kategorie tzv. nízkého stupně rozvinutí, což činí 46 % ze všech našich vesnic. Z celkem 3454 obcí do 500 obyvatel je potom 1849 zařazeno do obcí s nízkým stupněm rozvinutí, což je dokonce více jak polovina z nich.

Analýza dále ukazuje i rozložení venkova v krajích a okresech. Z pohledu krajů je v ČR pouze jeden kraj převážně venkovský (Vysočina) a jeden převážně městský (hl. m. Praha), ostatní kraje jsou tzv. přechodné. Z pohledu okresů je v ČR celkem 21 okresů převážně venkovských, 9 okresů převážně městských a 47 okresů přechodných.

Devět z deseti podnikatelů na venkově jsou OSVČ bez zaměstnanců, 8 % potom mikrofirmy do 9 zaměstnanců, 2 % malé firmy mezi 10-49 zaměstnanci a pouze 0,1 % firem má na venkově více jak 50 zaměstnanců. Pětina ze všech firem na venkově jsou podnikatelé v oblasti obchodu a drobných služeb, 14 % drobné průmyslové aktivity, po 10 procentech drží firmy z profesních oborů, stavebnictví, ubytování a sociálních služeb. Podnikatelé v zemědělství jsou na venkově zastoupeni z 5 %.

Počet firem v zemědělství za posledních 5 let stagnuje, 91 % z nich jsou OSVČ, 7 % obchodní společnosti, 1 % drží zemědělská družstva. Roste ale počet podnikatelů v návazném sektoru potravinářském, tento růst se ale týká zejména větších obcí a menších měst. Rapidně ale ubývá na venkově počet malých samoobsluh.  Z téměř 20 tisíc jich za posledních dvacet let ubyla plná třetina, a to zejména v obcích do 1 tisíce obyvatel, což je považováno z pohledu populace za hranici pro uživení prodejny. V důsledku vylidňování malých obcí a dále v důsledku nižšího zájmu o řemeslné obory dochází k podstatnému úbytku tradičních profesí spojených s venkovem. Patrné je to zejména u absolventů stavebních profesí, kdy za posledních 10 let ubylo 32 % zedníků a jen za poslední rok ubylo dalších 11 %. Ještě horší je situace u výsadní venkovské profese truhlářské, kde je úbytek za posledních 10 let dokonce 63 % a za poslední rok 13 %. O více jak 40 % klesnul za stejnou dobu i obor automechaniků a opravářů.

V rámci Roku venkova 2017 připravuje proto AMSP ČR s profesními i resortními partnery pro obce v režimu nízkého stupně rozvinutí (2546 obcí) tuto mimořádnou formu podpory podnikatelů:

- Doplnění podpory podnikatelů v zemědělství z PGRLF i pro podnikatele v nezemědělském sektoru, a to ze zdrojů Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), na stejné produktové bázi jako PGRLF (jedná se o záruky, dotaci úroků i jistiny a měkké úvěry).

- Využití strukturálních zdrojů pro urychlené zavedení internetu do všech obcí s nízkým stupněm rozvinutí pro využití zdarma do určitého objemu stažených dat tak, aby veškerá elektronická komunikace se státem byla bezplatná.

-  Rozšíření režimu daňových výdajových paušálů pro všechny OSVČ s obratem do 1 mil. Kč v nerozvinutých obcích s jednotným výdajovým paušálem ve výši 90 %.

- Specifická finanční podpora pro samoobsluhy v členění dle velikosti obce (500, 1000 obyvatel) a dále na pojízdné prodejny.

- Pro obce do 500 obyvatel v kategorii nízkého stupně rozvinutí navíc podpora zaměstnaneckého benefitu ve výši úspory na sociálním pojištění zaměstnance.

AMSP ČR současně v rámci Roku venkova 2017 postupně představuje rovněž odvětvově směřované nástroje podpory a dále zásadní snížení administrativy pro všechny podnikatele, zejména OSVČ.

Ministr zemědělství Marian Jurečka k tomu uvádí: „Rodinné podnikání je základem venkova, malí a střední podnikatelé hrají klíčovou roli při zaměstnávání lidí na vesnicích, zajišťují zde základní infrastrukturu a obslužnost. Právě proto je chceme podporovat, aby se i lidem v těch nejmenších obcích žilo dobře. Připravujeme speciální úvěry pro podnikatele, kteří realizují své aktivity ve znevýhodněných obcích, nebo slevy pro zaměstnance na sociálním pojištění.“

Zdeněk Juračka, předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), k tomu dodává: „Situaci venkovských prodejen dlouhodobě sledujeme a víme, že mnohé obchody bojují o přežití. I proto jsme iniciovali vznik pracovní skupiny při ministerstvu zemědělství, která připravuje komplexní materiál podpory obchodní obslužnosti venkova a zachování venkovských prodejen.“

Eduard Kavala, starosta obce Bělotín a místopředseda Spolku pro obnovu venkova (SPOV), dále dodává: „Statisticky sice obyvatel na venkově přibývá (na vině je suburbanizace) – reálně nám však lidé dlouhodobě z obcí do 500 obyvatel utíkají. Majetek venkovanů, tedy rodinné domy, je mizejícími službami reálně znehodnocován. Táži se, jak je například podporováno bydlení na venkově, ve stávajícím bytovém fondu? Od roku 1990 – vůbec. Stále řešíme městskou dopravu, ale podnikatel nechce do malé obce především proto, že cestička do vsi je v zoufalém stavu a mladí utíkají z domů rodičů do měst. Aktivně načítejme síly. Pošta – chceme ji? Načtěme síly s obecními úřady či venkovskými obchody. Chceme obchod? Musíme ho zrekonstruovat, zateplit, sluncem ohřát povinnou teplou vodu – vykupme tedy obchod z veřejných peněz, opravme, požadujme symbolické nájemné. Ale k tomu potřebujeme navýšit rozpočtové určení daní (RUD).“

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, shrnuje: „Venkovskému podnikání zvoní hrana. Podporujeme kdeco, ale bohužel často ne toho, kdo pomoc skutečně potřebuje. Pokud chceme udržet život na vesnicích, musíme urychleně začít ve všech ohrožených obcích, což je více jak polovina celého venkova. Právě tam hrozí největší odliv obyvatel a malí podnikatelé tam doslova skomírají. Nebude-li v obci obchod, hospoda, malé řemeslo nebo farma, skončí v regionu jak běžný život, tak turistický ruch a z vesnic se stanou skanzeny. “

(tz)