Dne 19. září 2011 se v prostorách Slovanského ostrova koná od 13 hodin mezinárodní 120. Žofínské fórum. Tématem bude současná energetická koncepce ČR a budoucnost zemního plynu.
Vedle Martina Kocourka, ministra průmyslu a obchodu ČR, Miloše Kebrdleho, generálního sekretáře ČPS, Davida C. Carrolla, prezidenta Plynárenského technologického institutu z USA a Jeana Schweitzera z Dánského plynárenského technologického institutu, vystoupí jako přednášející také prezident České plynárenské unie Oldřich Petržilka s Tomášem Varcopem, členem představenstva RWE Transgas, a.s. Mezi hlavními partnery 120. Žofínského fóra je Česká plynárenská unie a její člen, Pražská plynárenská, a.s.
Přednáška Oldřicha Petržilky bude komentovat podíl zemního plynu v primárních energetických zdrojích při tvorbě Státní energetické koncepce. Ve Velkém sále paláce Žofín se bude mimo jiné diskutovat o perspektivách zemního plynu ve střednědobém i dlouhodobém horizontu a nových možnostech jeho využití.
Akreditace možná zde – Lucie Kadlecová: tel: +420 775 996 116, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Mnoho z nás na novoroční předsevzetí zanevřela. Nedivím se. Vždycky, když si nějaké dávám, nakonec jsem z něj vystresovaná. Jednoduše proto, že si do hlavy člověk vtiskne slovo musím. O to víc mám chuť na čokoládu, ke které bych začátkem ledna neměla ani přivonět. O to víc mě rozčiluje, že v jógovém studiu je každé úterý pořádná zima a vlastně se mi tam vůbec nechce. A tak jsem nad předsevzetími zlomila hůl. Takhle to prostě nemá smysl.
Teď to dělám jinak. Sepisuju si cíle. A každý den, podle zásad Čtyř dohod, velmi inspirativního filozofického díla, dělám to nejlepší, co v daný moment mohu. Ne více, ne méně. Tak, aby mi činila každá moje volba radost. Slovo musím jsem vygumovala ze scénářů, které si v hlavě vytvářím. A nahradila je pocitem hřejivého potěšení, kdy je srdce, mysl i čin v rovnováze. A tak si jógu zacvičím doma, pěkně v...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.