Po rozpadu RVHP a trhu sovětských republik musely české firmy znovu dobývat ukrajinský trh. Pomohla pověst výrobků Made in Czechoslovakia a tradičně dobré vzájemné vztahy. Ukrajina stále patří k velkým obchodním partnerům ČR. Ale výměna zboží obou zemí prošla v nedávné minulosti další krizí. Vyvolal ji rusko-ukrajinský konflikt s dopadem do místní ekonomiky, která však už má nejhorší za sebou. Před oběma partnery se nyní znovu otvírají další možnosti spolupráce, které by bylo velkou chybou nevyužít. Hovořili jsme o tom s vedoucí Zahraniční kanceláře státní agentury CzechTrade v Kyjevě Oksanou Antonenko:

Jak byste zhodnotila úroveň česko-ukrajinských obchodních vztahů?

Obchodní spolupráce mezi Ukrajinou a Českou republikou navazuje ještě na dlouhou tradici dodávek strojírenské, sklářské produkce a obuvi z Československa do této dříve „svazové“ republiky tehdejšího SSSR. Díky tomu má dodnes česká produkce, zvlášť u místních strojařů, dobrý zvuk. Obě země, ačkoli se liší rozlohou a počtem obyvatel, jsou prakticky rovnocennými obchodními partnery a z hlediska obratu zahraničního obchodu zaujímají navzájem 18.–20. příčku.

            Od počátku 90. let 20. století, kdy vznikly Česká republika a Ukrajinská republika jako dva samostatné státy, jejich obchodní výměna neustále vzrůstala. Dočasný propad přišel v období finanční krize let 2008–2009. Maximálního obratu ve výši 2,2 mld. eur dosáhla v roce 2012. Bilance vyzněla mírně ve prospěch českého vývozu (442,9 mil. eur). Od konce roku 2013 však vzájemná výměna strmě klesá v důsledku rusko-

-ukrajinského konfliktu a anexe Krymu. Český vývoz se od té doby snižoval každoročně o 20–30 % a v roce 2015 klesl na 561 mil. eur, což byl jeden z nejnižších ukazatelů za předchozí desetiletí.

Už se ukrajinská ekonomika odrazila ode dna?

Právě na jaře toho roku se během jednoho týdne ukrajinská hřivna propadla na polovinu. I nadále se její kurz vyznačuje poměrně značnou volatilitou. Exportující firmy se nedokázaly proti tak prudkému a nepředvídatelnému vývoji včas zajistit a nebyly schopny jej ustát. Řada z nich proto byla nucena opustit ukrajinský trh, mnohdy s citelnými ztrátami.

            Loni se ekonomická situace na Ukrajině poměrné stabilizovala a po dvou letech propadu vyrostlo ukrajinské hospodářství o 1,1 %, rovněž tak se zastavilo znehodnocování hřivny. Pozitivní trend se neprodleně projevil i na česko-ukrajinském obchodu, který meziročně stoupl o 16 % na 1,53 mld. eur, z toho český export se zvýšil o 43 % na 805 mil. eur.

Které české firmy byste vyzvedla jako příklad úspěšné expanze na ukrajinský trh? A jaké zahraniční zboží je na Ukrajině nejvíc poptáváno, kdo má největší šanci se zde obchodně, případně investičně uplatnit?

Tradičními položkami českého vývozu na ukrajinský trh jsou dopravní prostředky, kotle, jaderné reaktory, dráty a kabely, motorová vozidla a zpracovatelské stroje. Dalšími komoditními položkami reagují čeští vývozci na současnou poptávku ukrajinské ekonomiky, jejímž tahounem se stalo v minulých letech zemědělství.

Agrární sektor se podílí 14 % na místním HDP a 42,5 % (15,5 mld. USD) na vývozu země. Analytici předpovídají, že si odvětví zachová vedoucí pozici i v budoucnu. S tím se postupně bude rozvíjet zpracovatelský průmysl a stávající vývoz zemědělských surovin bude nahrazen obchodem se zemědělskou produkcí s větší přidanou hodnotou. V návaznosti na po­ptávku místního zemědělství rozšiřují svou přítomnost na trhu čeští výrobci zařízení pro zpracování půdy a rostlin­nou výrobu (Zetor a.s., Farmet a.s., Bednář a.s., JK Machinery s.r.o., Biopreparáty s.r.o., Moravoseed CZ a.s. a další), chov zvířat a související technologie (Tekro a.s., Brunnthaller CZ, Bioveta a.s., Kovobel v.d., Vítkovice Envi, Tenza a.s. a další).

Existují i další ukrajinská specifika?

Ve srovnání s trhy členských zemí EU vyžaduje vstup na ukrajinský trh víc kol osobních jednání a vzájemných osobních návštěv potenciálních obchodních partnerů a účast na místních veletrzích. To ukrajinským partnerům signalizuje, že firma seriózně uvažuje o působení na zdejším trhu. Je nutné si uvědomit, že navzdory stávajícím ekonomickým a politickým problémům zůstává Ukrajina stále perspektivním a lákavým evropským trhem, o nějž projevuje zájem řada evropských a asijských výrobců, takže Ukrajinci mají z čeho vybírat.

Čím může při obchodování s Ukrajinou pomoci stát a státní agentura CzechTade?

Na základě zkušeností dokáže zahraniční kancelář CzechTrade v Kyjevě pomoci potenciálním zájemcům důkladně se připravit na vstup na místní trh. Zejména může předem zjistit, jestli zde působí konkurenční zahraniční firmy, jakým způsobem a přes které distributory se na něm prosazují, jakou uplatňují cenovou politiku a podobně. Dle tvrzení místních prodejců provádí řada silných evropských a asijských hráčů dumpingovou cenovou politiku s cílem ukrajinský trh ovládnout.

            V oblasti strojírenství, které bylo a zůstává tradiční českou vývozní položkou, je situace stále nepříznivá, jelikož v důsledku vojenských událostí na východě země a s ohledem na celkovou ekonomickou situaci došlo k podstatnému snížení výroby místních strojírenských a metalurgických závodů, které byly stálými zákazníky českých podniků. Nicméně působí tady řada výrobců stavebních materiálů, zemědělské techniky, nábytku, elektroniky, jejichž produkce je orientována výhradně na odbyt na zahraničních trzích. Podobné podniky neustále investují do výrobní základny a technologií, což představuje reálný potenciál pro české dodavatele.

Co ještě může poznamenat vzájemné vztahy?

Stabilizace ukrajinské ekonomiky v loňském roce však neznamená, že v nejbližší době dojde k rychlému a zásadnímu zlepšení situace. Kromě vojenského konfliktu na východě země musí Ukrajina řešit řadu problémů. K hlavním patří korupce na všech státních úrovních, včetně soudů, a nízká vymahatelnost práva. Dalším brzdícím faktorem je slabý bankovní sektor (v průběhu let 2014 až 2016 byla odebrána licence a byla zahájena procedura likvidace u 82 bank), průměrná roční úroková sazba se pohybuje na úrovni 24–27 % v UAH.

            Ukrajina je podle klasifikace OECD v míře teritoriálního rizika zařazena do kategorie 7, což znamená vysoký stupeň rizika. Některé čes­ké společnosti ale mohou získat zajištění pro financování exportovaného zboží. Firmy využívají i programy Evropské banky pro obnovu a rozvoj EBRD Trade Facilitation Programme k finančnímu zajištění vývozu na Ukrajinu, a to v oblastech jako jsou renovace turbín, vývoz autosoučástek apod. EBRD poskytuje spolupracující komerční bance garanci proti politickým a obchodním rizikům.

Na jaká největší rizika mohou firmy narazit? Co byste zájemcům především doporučila?

Při navazování obchodních kontaktů doporučujeme postupovat obezřetně, a to zejména u nových obchodních partnerů (např. využít osvědčený mechanizmus dokumentárního akreditivu). Zahraniční kancelář CzechTrade dokáže získat o potenciálním partnerovi maximum veřejně přístupných informací. Například z obchodního rejstříku a portálu fiskální služby se lze dozvědět, kdo je majitelem a jednatelem společnosti, kdo má právo podpisovat kontrakty, jestli je daná společnost zadlužena vůči státu a podobně. Většina ukrajinských státních informačních portálů je k dispozici pouze v ukrajinském jazyce nebo je anglická jazyková verze velmi stručná a málo informativní, což rovněž patří k překážkám místního trhu.

    Pokud jde o čistě praktické rady, doporučujeme předem si opatřit překlad propagačních a technických materiálů a webových stránek do ruštiny, a ještě lépe do ukrajinštiny. Velkou výhodou je ve firmě mít spolupracovníka, který povede jednání s místními partnery v těchto jazycích. V posledních letech sledujeme v českých společnostech trend, kdy ve funkci obchodního manažera pro východní trhy pracují přímo Ukrajinci nebo Rusové, bydlící v ČR.

            Zahraniční kancelář CzechTrade v Kyjevě pravidelně otvírá na mezinárodních veletrzích v prioritních oborech společné české expozice. Účast na podobných akcích dovoluje zájemcům vytvořit si během několika dnů – s nízkými náklady – představu o situaci v určitém tržním segmentu, setkat se přímo ve stánku s potenciálními partnery, které předem vyhledá a na jednání pozve kancelář CzechTrade.

            Aktuální příležitosti k přímé prezentaci na vybraných veletrzích, stejně jako nabídku individuálních asistenčních služeb, ale též odborných konferencí a seminářů mohou firmy nalézt na stránkách agentury a její Zahraniční kanceláře v Kyjevě www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/ukrajina.

připravil Pavel Kačer