Aktuální vládní návrh na opětovné zvyšování minimální mzdy může být polibkem smrti stovkám venkovských prodejen s potravinami. Na toto riziko upozorňovala Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) již v minulém roce. Zvýšení minimální mzdy může reálně ohrozit fungování mnoha malých venkovských prodejen, což neblaze dopadne nejen na zaměstnanost, ale zejména na obyvatele venkova.
V případě navrhovaného zvýšení minimální mzdy by tato vzrostla v roce 2018 na 12 200,- Kč, přičemž stávající systém výpočtu minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění pro zaměstnance, který je stanoven taxativně (s % rozdělením na zaměstnance 4,5 % a zaměstnavatele 9 %), naprosto dehonestuje pracovníky na zkrácené pracovní úvazky, v mnoha případech právě zaměstnance malých venkovských obchodů. Zaměstnanci, kteří pracují na zkrácený pracovní úvazek, jsou za to nesmyslně trestáni krácením mzdy – tedy povinností doplatit si ze svého až do výše minimálního vyměřovacího základu zdravotní pojištění.
„Silný tlak na skokové zvyšování minimální mzdy v krátkém časovém horizontu je jednoznačně jedním z klíčových důvodů uzavírání malých venkovských prodejen. Jde o důvod mnohem závažnější, než často skloňované EET,“ říká Ing. Zdeněk Juračka, předseda AČTO. Obchodní obslužnost venkova se neustále zhoršuje, pouze za rok 2016 zaniklo v České republice 396 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím o velikosti do 50 m², což je o 46 prodejen více než v roce 2015.
„Pod tlakem cenové politiky zahraničních řetězců se v současnosti prodává více než 50% zboží v akcích, což vede k devalvaci hodnoty potravin a rovněž ke zkreslenému vnímání zákazníka na reálnou hodnotu potravin. V důsledku toho obrat malých venkovských prodejen stagnuje, zisk klesá a mnohé prodejny jsou dlouhodobě ztrátové. Přesto malé prodejny představují jedinou obchodní obslužnost pro obyvatele, zejména pak starší ročníky,“ vypočítává Ing. Pavel Březina, předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev (COOP). Řada malých venkovských prodejen s nízkým maloobchodním obratem tak bude muset nutně uvažovat a požadovat výrazné navýšení podpory na zachování prodejen ze strany obcí, anebo jednoduše prodejny z ekonomických důvodů uzavřít. Dopad na obchodní obslužnost venkova by tak mohl být fatální.
„Umíme si představit, že by se minimální mzda lišila podle jednotlivých oborů či regionů, jak je tomu např. v Itálii. Nelze přece srovnávat možnosti automobilového průmyslu a venkovského maloobchodu,“ dodává šéf AČTO Juračka.
Asociace českého tradičního obchodu je historicky první a největší konsolidovaný subjekt, který sdružuje české maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání. V současnosti má AČTO 19 členů z řad českých maloobchodních sítí i výrobců potravin. Reprezentuje na 7 000 prodejen s 30 000 zaměstnanci, čímž představuje cca 25% podíl na trhu s potravinami. Hlavním posláním AČTO je hájit zájmy svých členů před trvale nepříznivým působením nekalé konkurence, obchodních řetězců i ostatních institucí, ohrožujících další existenci českých obchodů, z velké části zajišťujících obchodní obslužnost venkova. Navíc si zakladatelé dali do vínku hájit vše české a to znamená i podporovat výrobu a prodej českých potravin. Na konci listopadu 2016 spustilo AČTO za podpory ministra zemědělství a prezidenta Potravinářské komory projekt certifikace, spojený s udílením originální značky kvality TRADIČNÍ ČESKÝ OBCHOD – CERTIFIKOVÁNO.
(tz)
Otevřít PDF
Otevřít PDF
