V těchto dnech je tomu 164 let, kdy se u nás poprvé rozsvítily plynové lampy. Historické jádro dnešní Prahy osvětluje asi 700 plynových lamp. Plynové osvětlení je například v ulicích Nerudova, Železná, Celená, Rytířská, Hlavsova, Jilská a Karlova, na Malém náměstí, v části Staroměstského náměstí, Uhelného trhu, na celé Královské cestě - od současného Obecního domu na Pražský hrad - od konce loňského roku svítí bílým plynovým světlem i lucerny na Karlově mostě. V příštím roce se uskuteční rekonstrukce historického osmiramenného kandelábru v Loretánské ulici.

Za kolébku plynárenství je označována Anglie a za počátek plynárenství rok1813. Ten večer na Westminsterském mostě v Londýně byly rozžaty první plynové lampy. Od té doby se veřejné osvětlení plynem pravidelně používalo. Prvním městem na světě, které využívalo pro osvětlení zemní plyn, se stal v roce 1823 New York.

V Praze se plynové lampy poprvé objevily v roce 1847. Koncem 19. století začalo plynové osvětlení vytlačovat elektrická energie. Tisíce plynových lamp ovšem svítily v pražských ulicích ještě ve 40. letech. Ve velkém byly likvidovány a nahrazovány elektrickými ve druhé polovině 20. století. Jako poslední byly koncem dubna 1985 převedeny na elektřinu osmiramenné stožáry na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici. V průběhu doby se ale názory na osvětlení opět změnily a pýchu na vyspělou techniku vystřídala částečná nostalgie. Proto se dnes plynové světlo vrací do života Pražanů.

Do Prahy se plynové osvětlení vrátilo v roce 2002, kdy bylo v Michalské ulici instalováno prvních devět lamp. V rámci projektu plynofikace veřejného osvětlení v historickém centru Prahy, iniciovaného Magistrátem hlavního města Prahy, se postupně počet plynových lamp zvyšoval až na současných více než 700. Najdeme je na historické Královské cestě. Na konci roku 2010 se plynové lampy rozsvítily na Karlově mostě. Bílé plynové světlo Karlův most zvýrazňuje jako historickou památku. Ve světě je totiž Karlův most v současnosti jediným mostem osvětleným plynem.

Na rok 2012 se připravuje rekonstrukce historického osmiramenného kandelábru v Loretánské ulici. Osvětlení plynem bude končit na Hradčanském náměstí, kde už dnes na plyn svítí vzácný zrestaurovaný osmiramenný plynový kandelábr. Historické jádro Prahy se snahou o návrat luceren připojilo ke starobylým a významným evropským metropolím. Bezkonkurenčně největší počet plynových lamp v provozu je v západní části Berlína, téměř 40 tisíc. Plyn ale využívají k osvětlení i další německá města, např. Düsseldorf, Drážďany, či Lipsko. Také historický Londýn osvětluje z velké části plyn, především prostranství před Buckinghamským palácem, okolí Clarence House, dále Green park nebo známý Hyde park. Pozadu nezůstávají britská města York a Horsham, ale ani irský Dublin. Plynové lampy svítí v historickém centru chorvatského Záhřebu, v EuroDisney parku či Štrasburku ve Francii i v polském Krakově.

Rozžíhání, zhasínání a běžnou údržbu zajišťovali v minulosti profesionální lampáři, kteří pravidelně ráno a večer obcházeli lampy ve svěřeném úseku. Dnes se lampy rozsvěcují automaticky, ale v době adventu chodí Celetnou ulicí a po Ovocném trhu lampář v dobovém obleku a lucerny rozsvěcí ručně, hlavně pro potěchu turistů. V návaznosti na obnovu plynových lamp byl v roce 2004 příznivci plynového světla založen Cech lampářů.

Jeho hlavním cílem je vytvářet podmínky pro prohlubování profesní cti, tradic a úrovně lampářů a sjednotit aktivity v oblasti plynového osvětlení. V současné době řeší cech především otázky legislativní, neboť problematika plynových lamp díky dlouhé přestávce není právně ošetřena. Nová, dnes v Praze používaná technologie plynového osvětlení, pochází právě z dílny zakladatelů cechu.

Rozvody plynu a napájecích kabelů na Karlově mostě

Uložení plynového potrubí a kabelů v malé hloubce pod povrchem (víka žlabů pro uložení plynového potrubí a kabely jsou pouze 11 cm pod definitivním povrchem) je nestandardní, atypické. Neslo s sebou mnohá úskalí a vyžadovalo dodatečné projektování a vývoj technických řešení a úprav i při samotné realizaci stavby. Plynovod v místě mostovky je zhotoven z korozivzdorného materiálu, který je pro tyto účely na území Prahy využíván poprvé.

Přímo v mostovce je před každou z luceren usazena pod poklopem zemní skříň, která má zamezit křížení plynového potrubí a elektrických kabelů. Vedle ní je umístěn plynový uzávěr, a je tak možné každou jednotlivou lucernu odstavit od přívodu plynou a bezpečně provádět údržbu nebo odstraňovat závadu.

V každém poli mezi odbočkami k rozvodné skříni pod lucernami je vložen atypický vlnovcový kompenzátor pro kompenzaci tepelné roztažnosti mělce uložených rozvodů. V kamenném zábradlí byla pod každým historickým stožárem s historickou lucernou vsazena rozvodná skříň s potřebnou výstrojí a řídicí elektronikou pro LED svítidla určená k osvětlování soch. Překryta je litinovou deskou s motivem mostu. Všechny skříně, konstrukce i spojovací materiál jsou z korozivzdorné oceli.

K instalaci na Karlově mostě byly použity repliky původních luceren z 60. let 19. století, navržené sochaři Lindauerem a Weselym. V tělese luceren jsou umístěny hořáky pro zemní plyn se šesti Auerovými punčoškami, elektrickým jiskrovým svíčkovým zapalováním, optickým dohlídáním plamene, dálkovým i ručním ovládáním, spínaným ze zapínacích míst veřejného osvětlení se současným otevřením přívodního plynového ventilu. Ruční spínání je opatřeno elektronickým blokováním jako ochranou před příliš aktivními návštěvníky mostu. Litinové kandelábry byly odlity ve východočeském Pilníkově.

(tz)