Ing. Zdeněk Juračka vystupuje na našich stránkách poměrně často. Je odborník na slovo vzatý. Osobitý humor koření mnohá jeho vystoupení a vnáší do diskuze nad nejedním problémem nadhled. Známe ho jako provokatéra a nositele zajímavých nápadů, postřehů a pravd v nečekaných souvislostech. Prostředí maloobchodu zná jako málokdo. Proto dokáže zasvěceně komentovat snad jakýkoli bod toho či onoho zákona, a to vždy s hlubokou znalostí, ale také s přídavkem zdravého selského rozumu, který nás naslouchající staví nohama na zem. I jemu jakožto předsedovi Asociace českého tradičního obchodu patří v této mimořádné příloze slovo:

S Prosperitou je vaše jméno spjato téměř celých 20 let. Prezentoval jste filozofii a strategii spotřebního družstevnictví v České republice, značky COOP, úlohu maloobchodu, poslání Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nyní jste reprezentantem Asociace tradičního českého maloobchodu. Jak naši společnou cestu hodnotíte?

Děkuji za zadání! Je mi ctí a téměř národním svátkem přispět trochou neumělých řádků k dvacetileté historii. Člověk si ani neuvědomí, že je to pětina stoleté státní existence. Jak se říká u nás na Moravě: Čas prchá jako tele, byvši kopnuto do řiti. Proto je potřeba si připomenout pěkné okamžiky tohoto dnes již historického údobí a vážit si jich.
Velmi si cením toho, že jsem mohl, byť zcela nepatrně, pomoci tvořit i historii Prosperity. Vždy jsem obdivoval tu sílu, vůli a bojovnost paní Brixi a rodinného kolektivu firmy, která Prosperitu vydává, se kterou se pohybovala mnohdy na tenkém ledě českého velmi přetíženého, a mnohdy nevlídného mediálního trhu. Těšilo mne, a snad ještě nějakou dobu bude těšit, spolupracovat s lidmi pohybujícími se okolo Prosperity a s troškou do mlýna přispět k dalším minimálně dvaceti letům „k prosperitě“ Prosperity. Budu vždy rád vzpomínat na některé vybrané okamžiky spolupráce. Na momenty, kdy přicházela paní Brixi na naše tiskové konference a s téměř stoprocentní pravidelností vyváděla své kolegy novináře z míry svými zcela nekonvenčními a nečekaným dotazy, na které jsem se vždy těšil a které vytvářely správné zdravé klima pro taková setkání. Pokud paní Brixi vynechala některou tiskovku, byl u nás smutek a těžko jsme hledali podobnou osobnost, která by do diskuze vnesla to správné klima, v kterém se daří tvořit noviny. Budu rád vzpomínat i na naše telefonické rozhovory, které začaly vždy nabídkou na spolupráci a končily správně nastavenou motivací směřující k dohodě o ceně. V těchto rozhovorech byla vždy paní Brixi zcela nad věcí a člověk zdravého rozumu by na konto boje o existenci těchto novin poslal s úctou a rád i část vlastního důchodu.

Vždy jsme hájili slušné podnikání, dáváme prostor názorům osobností, které něco dokázaly nebo se snaží dělat prospěšné věci, snažíme se najít inspiraci, pochválit, potěšit. Dává vám to také smysl?

Na našem mediálním trhu, kde bohužel vládnou peníze a jejich prostřednictvím politika, se těžko hledá čistý spojenec, o kterém vím, že se nedá zlákat businessem, kariérou nebo mnohdy planými sliby. V této situaci se špatně vegetuje a jistě se špatně dělají i noviny. Ani Prosperita, přestože se vehementně vyhýbala podřídit se nešvarům mediálního trhu, stejně jako my bojujeme s nešvary trhu maloobchodního, se však vždy nevyhnula nutnosti zabrousit do některých nechutných debat a říci či napsat něco, co trochu bolí a není zcela košer. Věřím, že kolikráte bylo v rámci udržení novin nad finančním kolapsem nezbytné zveřejnit i texty, kterým by se člověk nejraději vyhnul. Takový je však život a boj o přežití musí mít i své oběti, které však nikdy nezastíní serioznost a novinářskou odpovědnost. V této věci byla Prosperita vždy na úrovni doby a nejserioznějších médií v republice, a toho je potřeba si vážit a příslušně to ocenit. Tímto konstatováním mohu potvrdit to, co se objevilo v otázce, že prostor v těchto novinách skutečně vždy našli ti, co něco dokázali, ti, kteří jsou skutečnými, a nikoliv jen politickými reprezentanty národa. Přeji Prosperitě, ať jí tento trend vydrží.

Jaké je dnes celospolečenské vnímání obchodníka? Nemyslím jen prodejce potravin nebo instalatérských potřeb, ale oboru jako takového. Dobrý obchodník, ať už manažer velkého korporátu, nebo drobný živnostník, majitel malé vesnické prodejny, to je poklad, dnes stále vyhledávanější a nedostatkový... Asociace tradičního českého obchodu sdružuje subjekty, které představují řetězce maloobchodníků s českým kapitálem. Vaše vyjednávací platforma směrem k obhajobě pozice tohoto druhu obchodu je silná, přicházíte s mnoha návrhy na řešení, která naznačují nové cesty v proměně tohoto businessu. Co se v posledních měsících podařilo?

Tržní vnímání dobrého obchodníka je stejné jako vnímání dobrého novináře. Zásah do maloobchodního trhu z titulu nástupu nového, já říkám raného, kapitalizmu v devadesátých letech zanechal a ještě dlouho bude ovlivňovat chování všech subjektů na českém maloobchodním trhu. Rychlé vystřízlivění z bohužel rádoby geniální poučky pana Klause (kterého si mimo jiné vážím), že trh vše vyřeší, bylo a je bolestné. Český maloobchod nebyl připraven na zcela bezbřehou invazi zahraničních obchodních řetězců, kterým dávalo tehdejší vedení státu zelenou a zcela nepokrytě na rozdíl od vyspělé Evropy jim usnadňovalo cestu na český maloobchodní trh. Bohužel se na této invazi podíleli i někteří silní dodavatelé. Vzpomenu na jednoho, kterého nebudu jmenovat, ale zapsal se u mne do historie při jednání o dodávkách pro COOP konstatováním, že, cituji: „Zdeňku, já musím nyní upřednostňovat v dodávkách zahraniční řetězce. Ty mne budou v budoucnosti na rozdíl od COOPu živit.“ Za pět let se mi omluvil, a dokonce i veřejně přiznal, že se mýlil.
Řetězce ovládly trh a dnes si diktují podmínky, které se těžko ze strany dodavatelů zvládají a brzdí i přes existenci vymodleného, ne zcela účinného Zákona o významné tržní síle. Dnes musím, bohužel, na adresu mnohých dodavatelů sdělit: Jak jste si je vychovali (myslím tím řetězce), takové je máte. V rámci vývoje na českém trhu bohužel došlo i k dalším chybám, jako bylo například oslabení pozice Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a hromadné odchody mnoha jeho členů.
Jak se však říká, každé zlo je k něčemu dobré, a tak naopak došlo k založení Asociace českého tradičního obchodu, která se postavila do čela české části maloobchodu, ale i malých a středních českých výrobců. Dnes se můžeme jako AČTO pochlubit rostoucím vlivem jak vůči státní administrativě, tak parlamentu a odborným institucím. Roste nám členská základna a jsme plně respektovaným článkem českého maloobchodního trhu. Četné zaregistrované úspěchy v jednání jsou toho dokladem.

Naznačil byste priority AČTO do roku 2019?

Nám nezbývá, a je to i naším posláním, nadále zastávat a upevňovat pozici zástupce českého maloobchodu a všemi dostupnými prostředky bránit, ale i upevňovat pozici českých obchodníků. V letošním roce se nám dařilo a doufáme, že i v tomto dalším budeme v tomto trendu i pokračovat, zejména pak že rozšíříme svou členskou základnu a budeme hledat a nabízet k řešení další zajímavá témata pro naše partnery.
Stali jsme se váženým subjektem Zemědělského výboru Parlamentu ČR a členy odborných komisí ministerstev, zejména pak ministerstva financí. Cílem je mimo jiné usilovat o novelu některých zákonů, jako je na příklad Zákon o cenách. Zde se snažíme za podpory čes­kých výrobců, avšak i nového ministra zemědělství, odstranit z našeho trhu nešvary typu používání podnákupních, resp. podnákladových cen, ale i další.
Budeme jenom rádi, když se na stránkách Prosperity objeví podpora našemu snažení. Přeji proto na závěr nám i Prosperitě vše dobré a úspěchy při řešení složitých problémů napjatého českého maloobchodního trhu.

ptal se Pavel Kačer