Karel HavlíčekPotenciál umu, tvořivé myšlení, snaha něčeho smysluplného dosáhnout pro další generace i postavení České republiky na celosvětovém trhu. Rozvíjení tradičních odvětví a podpora nových technologicky zaměřených firem, význam rodinného podnikání, start moderních trendů ve vzdělávání, vnímání hodnot života na venkově – to všechno by mělo patřit k naší ekonomice. Na synergii takových atributů je třeba stavět budoucnost. Potvrdil to svými slovy Karel Havlíček, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu i v tomto rozhovoru:

Letošní Mezinárodní strojírenský veletrh bude nejen zaměřen na podporu Průmyslu 4.0 a veden jako digitální továrna, ale ministerstvo na něm bude jistě komunikovat významnou otázku bytí a nebytí českého průmyslu jako takového. Čeho se podpora a nová strategie k jeho rozvoji bude týkat především?

V současné době připravujeme Národní hospodářskou strategii do roku 2030. Klíčový dokument pro Českou republiku. Vychází z Inovační strategie, která je zásadní zejména proto, že jde o investici do přidané hodnoty, tedy do výzkumu, vědy a inovací. Vše je propojené s novým systémem řízení výzkumu v České republice, s jeho financováním, vytvářením základny pro budování tzv. startupů, tvorbou chytré infrastruktury, s posílením polytechnické výuky na základních, středních a vysokých školách, s pokročilými technologiemi, umělou inteligencí. A v neposlední řadě i s rebrandingem České republiky od „Land of stories“ směrem k „Czech Republic: The Country For The Future“. Českou republiku představujeme jako sebevědomou výsledkově orientovanou zemi, založenou na chytrých lidech, na přidané hodnotě a inovativním prostředí. Abychom toho dosáhli, bude se v příštím roce do vědy a výzkumu rekordně investovat. Jen z národních zdrojů půjde do této oblasti 37 miliard korun. To je o jednu miliardu víc než letos, ve srovnání s rokem 2018 dokonce o 3,5 miliardy korun více.

Výsledky této masivní podpory se projeví až za několik let a my musíme být připraveni sledovat trendy. Děláme k tomu jednotlivé kroky, nedávno jsme například vyhlásili národní téma umělé inteligence (AI). Zní: Umělá inteligence pro bezpečnou společnost. Vychází z Národní strategie umělé inteligence, která je provázaná s už zmiňovanou Inovační strategií, přičemž oba dokumenty se zohledňují v připravované Národní hospodářské strategii. K posunu ve všech oblastech dochází každý den, AI nevyjímaje. Zájmem a snahou České republiky, od ministerstva průmyslu a obchodu přes univerzity až po podnikatelský sektor, je umělou inteligenci maximálně podporovat zejména s ohledem na potřeby obyvatel. Proto se podepsala memoranda o spolupráci se špičkovými výzkumnými týmy z Českého vysokého učení technického, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Svazem průmyslu a dopravy ČR.

Jak se bude ministerstvo v říjnu na veletrhu prezentovat a co podnikatelské veřejnosti nabídne?

Na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 historicky poprvé najde široká veřejnost na jednom místě služby hned třinácti státních institucí, které podporují tuzemský business. Veletrhy pojímáme jinak. Jde o pojetí moderní, inovativní, a hlavně společné. V jedné národní expozici se představí ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo obrany, Agentura pro podnikání a inovace, CzechInvest, CzechTrade, Česká exportní banka, Česká rozvojová agentura, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost, Technologická agentura ČR, Úřad průmyslového vlastnictví a Státní zdravotní ústav. Česká republika totiž chce a musí být zemí pro budoucnost. A právě tuto ambici v sobě zahrnuje nová značka Czech Republic: The Country For The Future. Právě pod ní naši zemi prezentujeme v celém světě a samozřejmě také na MSV.

Přikládáte značnou váhu tradičním odvětvím, ale fandíte i těm nově se rodícím. Znamená to, že by se na trh mohlo vrátit třeba sklářství, textilní a oděvní průmysl? Nebo bude spíše prostor pro vznikající obory? A které vás zaujaly?

Jsou to spojené nádoby, které úzce souvisejí se vzděláváním. A protože v duchu Czech Republic: The Country For The Future myslíme na budoucnost, víme, že už dnes musíme nabízet studijní programy, které zajistí studentům, aby v roce 2030 byli připraveni na trh práce. Pokud například v roce 2030 začneme budovat systém pro zavádění systému autonomního řízení vozidel, už nyní musíme na tyto programy lidi začít učit. Týká se to i zmiňované umělé inteligence, která by měla pokrýt 50 % trhu práce, dále chytrou energetiku atd. Týká se to také tradičních řemesel. I na ta je třeba dívat se inovativně, a i zde je jasné, že předpokladem inovativních technologických projektů je mimo jiné právě dostatek technicky zdatných lidí. Proto jsem se třeba nedávno setkal s Řemeslnickou komorou v Drážďanech a řešili jsme právě duální vzdělávání. V České republice se po letech konečně posouvá dopředu. Dvacet let se o něm u nás jen mluvilo. Na podzim bude hotový legislativní návrh. Pět let řešíme mistrovské zkoušky. V září bude předložen zákon. Současně zavádíme předmět Technika na ZŠ. Inspirací je pro nás právě Německo.

Ze svého nedávného působení máte zkušenosti s malým a středním podnikáním v Čes­ké republice, víte také, že je obecným trendem více poukazovat na nedostatky a naříkat než hledat cesty k řešení vlastními silami. Co však na menších společnostech, které působí ve strojírenství, obrábění, slévárenství, energetice, oceňujete a v čem vidíte jejich příležitost?

Základem zdravé a odolné ekonomiky jsou rodinné firmy. Například v už zmiňovaném Německu tvoří zhruba 80 % malých a středních společností. Víme, že je potřeba tyto firmy udržet a motivovat k jejich zakládání. Proto vláda nedávno ukotvila na základě iniciace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a aktivit MPO jejich oficiální definici. ČR se tak zařadila mezi osm zemí EU, které vytvářejí specifickou podporu klíčovému podnikatelskému segmentu, jehož význam není jen ekonomický. Rodinné firmy jsou totiž nositeli tradic, původních výrobků a hlavním zaměstnavatelem na venkově. Dalším krokem bude dobrovolná certifikace rodinných firem, tedy nezávislé ověření, že podnikatel skutečně spadá do tohoto segmentu. Samotné rodinné firmy si rozhodnou, zda si o ni požádají, či nikoliv. Využití může být jak ve specifické podpoře, tak v i v oblasti marketingu, neboť je dle průzkumů AMSP ČR potvrzené, že zákazníci vnímají rodinné firmy jako stabilní dodavatele a obchodníky s vyšším očekáváním kvality.
Rovněž je třeba se zabývat obslužností venkova, konkrétně malými obchody či poštou. Podle čerstvého průzkumu Asociace českého tradičního obchodu bylo v letech 2014 až 2019 celkem 16,5 % nezávislých malých prodejen ztrátových, a 5,4 % se dokonce zavřelo. Proto MPO uvažuje, že bude obchody v obcích s horší infrastrukturou podporovat. Zapojíme Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která připraví finanční nástroje, a zvažujeme i vytvoření fondu, ze zdrojů vlády, krajů a obcí, který by malé koloniály mohl napřímo podpořit. Roční podporu zhruba v řádech desítek tisíc korun by mohli získat obchodníci asi ve 2000 malých obcích s tzv. nižším stupněm rozvinutí. Vyšší podporu by pak mohly dostat ty koloniály, které budou současně nabízet poštovní služby, tedy zavedou tzv. poštu partner. O tom už jednáme s generálním ředitelem České pošty. Poštu partner v současné době z poloviny provozují soukromé subjekty, z poloviny obce. Právě samosprávy logicky musí mít a mají zájem na tom, aby z nich lidé neodcházeli a obslužnost venkova zůstala zachována. Inspirace kombinace pošty a koloniálu v obci je zejména v Rakousku. Paralelně vláda připravuje opatření pro plošné snížení administrativy, což bude rovněž důležitá forma podpory pro malé obchody na venkově. V odborné diskuzi jsou i změny zákona o významné trží síle. Chceme samozřejmě postupovat vyváženě, podpořit malé obchody, ale současně neomezit spotřebitele ve výběru.

Export je pro českou ekonomiku nezbytností. Ten chcete posílit. Prostřednictvím jakých forem?

Rozjíždíme velkou podporu jak tradičních odvětví, tak nových technologií. Aby pomoc byla efektivní, musíme rozlišovat různorodost problémů, a tím i opatření dle jednotlivých oborů. MPO proto mimo jednání se zastřešujícími zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců z Tripartity začalo postupně připravovat opatření ve spolupráci s profesními průmyslovými svazy a odborovými organizacemi. Založili jsme ocelářskou a uhelnou komisi, které mají jasný přesah do konkrétní podpory průmyslu, zahájili jsme rovněž například činnost platformy dodavatelů do energetického průmyslu. MPO paralelně připravuje zvýšenou podporu exportérů tím, že vyčlenilo 70 milionů korun pro podporu vybraných veletrhů. Připravuje se i aktivnější režim podnikatelských misí do jednotlivých destinací, s konkrétním sledováním obchodních případů a aktivnějším zapojení MPO do obchodních případů účastníků misí, spojených s dodávkami B2G. Turecko, Srbsko, USA, Malajsie, Myanmar a Švédsko jsou nejbližší cesty v příštích měsících.

otázky připravila Eva Brixi