Karel TomanKarel Toman, ředitel dopravy akciové společnosti Čedok, je letitým členem výkonného výboru Společenství autodopravců Čech a Moravy, kde se v současnosti diskutuje o mnoha aktuálních problémech v silniční nákladní a osobní dopravě. Ať již se to týká navrhované novely silničního zákona a s ní spojených opatření, či z pohledu dopravců různých restrikcí, jež by měly podle předkladatelů „účinně“ přispět k bezpečnosti na silnicích. Karla Tomana jsme se zeptali, které změny on sám vzhledem k bohaté praxi v autobusové dopravě považuje za krajně problematické a spíše rádoby řešící danou záležitost, a zda tedy jde o skutečná účinná opatření.

Jednou z kritizovaných záležitostí je nově navrhovaný mýtný systém. Co vás, dopravce, v tomto případě nejvíce trápí?

Nejistota. Vždyť ministerstvo dopravy řeší mýtný systém již několik let a my opět nevíme, jak to vlastně bude. Nový systém platí na rok, ale otázkou je, co bude dál. Může se tedy stát, že po roce provozu budeme řešit stejný problém jako řešíme dnes. To znamená vyzvednout nové mýtné jednotky, zajistit jejich montáž, následně vrátit staré jednotky. To vše stojí peníze a čas. A čas jsou také peníze.
Navíc mýtné jednotky jsou výrazně dražší než ty, které přestanou platit, a nejdražší v širém okolí. Jak je možné, že mýtná jednotka na Slovensku je levnější než u nás? Vždyť provozovatel mýtného systému je stejný i jednotky jsou stejné. Jak je možné, že mýtné jednotky v Rakousku jsou levnější? Tyto náklady na pracovníky, materiál a vynucené prostoje vozidel nám ministerstvo dopravy nenahradí. Celé to je o dalším finančním zatížení dopravců. A s tím nejsme spokojeni a nemůžeme s tím souhlasit.

Jste kromě jiného proti současnému způsobu tzv. vysokorychlostního vážení vozidel. Co vás k tomu vede?

Já osobně mám zkušenosti s autobusy. Nicméně všeobecně mohu říci, že u vysokorychlostního vážení je pro mne v současné době problematické určit prokazatelně viníka. Pochopil bych, že vozidlo bude vysokorychlost­ními váhami kontrolováno a v případě překročení limitů bude odkloněno na stacionární vážení, kde se vše na místě vyřeší. Pokud však vozidlo projede vysokorychlostním vážením a za dva tři měsíce přijde dopravci pokuta, je velmi obtížné určit, kdo nese vinu.
Navíc při dnešní migraci řidičů mezi dopravci již řidič nemusí být zaměstnancem pokutované společnosti. A otázkou je, jak řidič může ovlivnit, kontrolovat, kolik mu bylo naloženo. Navíc jsem přesvědčen, že v případě autobusů v zimním období jich bude 90 % přetíženo.

Co je zde příčinou?

Stačí jednoduchá úvaha. Maximální povolená váha autobusu je 18 600 kg. Pohotovostní váha je například u značky MAN 13 817 kg, a z toho lze spočítat, že pro přepravované osoby a zavazadla máme k dispozici 4729 kg. Standardně je obsaditelnost autobusu 49+2, tedy 51 osob. Na osobu máme k dispozici 92,73 kg. Budu-li předpokládat průměrnou váhu cestujících 70 kg, zbývá na zavazadla 22,73 kg. V dnešní době je průměrná váha lyží 10 kg a lyžařských bot 5 kg. Na ostatní materiál (oblečení, potraviny atd.) zbývá 7,73 kg. Pak jistě uznáte, že přetížení autobusů jedoucích v zimně na hory je více než pravděpodobné. Jistě, dopravci řeší tuto situaci vleky (max 750 kg), ale pravděpodobnost přetížení je velká.
A určení odpovědnosti? Kdo vlastně nese zodpovědnost? Pokud jde o řidiče, ten nemá jakoukoli možnost vážit cestující a jejich zavazadla.

Velice diskutovanou záležitostí je mezi dopravci i navrhovaný zákaz jízdy kamionů v neděli od půlnoci do 22 hodin dalšího dne nebo zákaz jízdy kamionů v levém pruhu. Jaké jsou vaše nejčastější argumenty?

Omezení časové podle mého nic nepřinese. Není nikde prokázáno, že v uvedeném časovém úseku kamiony zdržují dopravu. A omezení jízdy na jeden pruh je zcela mimo. O tom lze uvažovat u tří a více proudých úsecích dálnic, ale u nás je 90 % dálnic dvouproudových. Pokud by tyto návrhy prošly, znamenalo by to velmi negativní dopad na řidiče a jejich psychiku. Zcela zbytečně to bude vytvářet stres. Řidiči dnes musí dovézt náklad ve stanoveném termínu, přičemž nedodržení je tvrdě sankciováno. A tato navrhovaná opatření povedou k prodloužení dopravních časů. A nejde jen o čas dodání materiálu, ale i o čas, který řidič může strávit třeba s rodinou. Celkově tato navrhovaná opatření nekomunikují s dopravní situací u nás. Je to jen snaha jakýmkoli způsobem zachraňovat situaci na přetížených a zanedbaných silnicích, které však nezpůsobili dopravci, ale stát, a to totálním podceněním údržby a budování infrastruktury.

Vaše kritika se často týká rovněž způsobu kontrol prováděných policií, celní správou a dalšími orgány vůči zahraničním dopravcům na našem území. O co tady jde především?

Co k tomu říci. Snad vlastní zkušenost. Před pár lety jsem byl svědkem situace, kdy dva policisté kontrolovali autobus na Václavském náměstí v Praze. Tenkrát ještě Magistrát vydával povolení vjezdu, kde byl udán nejen den a SPZ, ale i čas, od kdy do kdy může být vozidlo na Václaváku. Kontrolovaný řidič povolení měl, ale překročil stanovený čas o 20 minut. Snažil se policistům vysvětlit, že dopravní situace vedla ke zdržení a že povolení má. Policisté však trvali na svém.
Vstoupil jsem do diskuze s dotazem, proč chtějí pokutovat řidiče našeho autobusu, který zcela očividně splnil vše co měl, jen se mu nepodařilo dodržet přesně čas, zatímco za ním stojí italský bus, který neměl povolení žádné. Jejich odpověď mě odzbrojila. Nejsou prý schopni se s ním domluvit, tak ho nechají na pokoji. Pochybuji, že se situace od té doby nějak výrazně změnila. Respektive změnila se jen v tom, že povolenky ke vjezdu na Václavské náměstí s platností po celý den nyní dávají tamní hotely.
Celková situace je však daleko horší. Nejde jen o neschopnost našich policistů komunikovat se zahraničními řidiči. Jde i o to, že v dnešní době je většina přestupků řešena automatizovaným technickým prostředkem. Ať jde o překročení rychlosti, parkování, zákaz vjezdu atd. Bohužel náš stát není schopen vymáhat pokuty na základě zjištění těchto systémů. Na rozdíl od zahraničí, odkud chodí pokuty zcela běžně. Stát přichází o nemalé prostředky a sankciováni jsou jen naši řidiči, profesionálové i amatéři.

připravil Jiří Novotný