Na jedné straně originální myšlenka, která vzešla z akademické půdy ČVUT Praha a která přináší zcela nové a unikátní řešení. Na straně druhé moravská strojírenská firma KULIČKOVÉ ŠROUBY KUŘIM, podnik s více než stoletou tradicí, který chápe, že k úspěchu na trhu jsou potřeba invenční řešení. Spolupráci těchto dvou subjektů na vývoji nového řešení pohybového závitového mechanismu ocenilo Sdružení pro zahraniční investice (AFI), Americká obchodní komora v ČR (AmCham) a Technologická agentura ČR (TAČR) prvním místem v soutěži Nejlepší spolupráce roku. Cílem soutěže je vybrat a ocenit projekt nejlepší spolupráce roku mezi firmami a výzkumnou sférou. Spoluorganizátorem soutěže je obecně prospěšná společnost Česká inovace.
Problematická novela zákona o dani z přidané hodnoty, právě projednávaná Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, postihne v první řadě drobné podnikatele. Elektronické kontrolní hlášení pro účely správy DPH, zaváděné novelou zákona o dani z přidané hodnoty, postihne v první řadě přes 300 tisíc čtvrtletních plátců DPH. Novela jim stanovuje novou povinnost měsíčního vykazování. Pro všechny plátce DPH přitom novela zavádí blíže nespecifikovaný rozsah vykazovací povinnosti formulací „údaje potřebné pro správu daně“. To může teoreticky zahrnovat téměř neohraničené množství údajů.
„Prostor pro vaše nápady“, to je hlavní motto Jihočeského vědeckotechnického parku (JVTP), jehož slavnostního otevření se dnes v Českých Budějovicích zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Hlavním posláním JVTP, který se bude primárně zaměřovat na oblast biotechnologií, je podpora regionálních firem při vývoji nových produktů a jejich zavádění na trh.
V rámci návštěvy předsedy vlády Srbské republiky Aleksandara Vučiće v České republice se dne 31. října 2014 v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu uskutečnilo setkání srbského premiéra s dvaceti představiteli české podnikatelské sféry.
Hospodářská komora České republiky (HK ČR) ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR ve dvou dnech ocenila nejlepší absolventy středních škol. Letošní 19. ročník se uskutečnil v Národní technické knihovně a hostil 267 nejlepších absolventů z 44 škol.
Lepší připravenost absolventů vysokých škol pro práci ve firmách i ve státní správě je častým tématem na nejrůznějších oborových a profesních setkáních podnikatelů i odborných konferencích věnovaných personalistice. Ukazuje se, že nejlepší výsledky se dostavují tam, kde se nečeká na zázrak a vedení vysokých škol a firmy v daném oboru hledají možnosti dlouhodobé spolupráce, formy, jak studentům přiblížit praktické potřeby businessu, zpětně pak poznatky promítat do studijních plánů, pravidelně se scházet, diskutovat a dál spolupráci vylepšovat. A aby věci fungovaly podle očekávání, neobejde se to také bez finančního přispění firem. Jednou z fakult ČVUT, která spojuje výuku s možnostmi pomoci metodicky řešit nějaký praktický problém, s nimiž se podnikatelé potýkají, je Fakulta dopravní ČVUT v Praze, konkrétně Ústav logistiky a managementu dopravy. Více jsme se dozvěděli z rozhovoru s Ing. Janem Tichým, Ph.D., odborným asistentem této fakulty v oblasti ekonomiky dopravy a datovým analytikem ČSAD Praha holdiding, a.s.
Tvoří až 80 % lidského těla. V její molekule jsou obsaženy dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Podle některých studií uspořádáním molekul dokáže reagovat na emoce. Harmonické uspořádání lze dosáhnout tím, když tuto kapalinu udržujeme v prostředí, kde vládne pohoda, pozitivní lidské emoce bez extrémních výkyvů. K opaku stačí vodu vystavit agresi, hněvu a lítosti či smutku. Je to zjištění, které vede k zamyšlení. Voda je základem procesů v lidském těle. A je-li vystavena každodennímu bohatému přísunu negace, jak na to organismus musí reagovat? A co když bychom naopak naše smysly zušlechťovali přísunem optimismu, radosti a naděje? Jak by se naše těla změnila? Dala by se tak třeba zvrátit některá psychosomatická onemocnění… Možná by se dokázaly aktivovat hluboké procesy obnovy a prodloužila by se průměrná délka dožití ve zdraví… Nebylo...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...