Tématem dnešního jednání ministra průmyslu a obchodu se zástupci čtyř těžebních společností byla rizika plánovaného navýšení úhrady za vytěžený nerost. Zástupci společností ministra Mládka informovali o negativních dopadech, které přinese příliš razantní zvýšení poplatku zejména ve sféře zaměstnanosti a investic. Ministr přislíbil otevřít toto téma na jednání s ministrem financí.

Podnikatelé v čele s Hospodářskou komorou České republiky (HK ČR) v rámci 3. ročníku Evropského parlamentu podniků (EPP) diskutovali a hlasovali nejen o byznysových, ale i legislativních otázkách majících na českou podnikatelskou sféru zásadní vliv. „Až 60 % české legislativy přichází z Bruselu. Při tak vysokém procentu je náš hlas v Evropském parlamentu nutností,“ komentuje viceprezidentka HK ČR Irena Bartoňová Pálková, vedoucí podnikatelské mise HK ČR do Bruselu.

Hospodářská komora České republiky (HK ČR) vypravila další ze svých zahraničních podnikatelských misí, a to při příležitosti konání 3. ročníku Evropského parlamentu podniků (EPP). Téměř 20 zástupců českých firem se v Bruselu setká s 800 svými protějšky reprezentujícími 46 světových ekonomik. EPP je největší událostí na evropské úrovni organizovanou sítí evropských obchodních komor Eurochambres, která dává podnikům nejen členských států EU jedinečnou příležitost diskutovat, ale i hlasovat o byznysových a legislativních otázkách.

Ministr průmyslu a obchodu České republiky Jan Mládek se dne 15. října 2014 setkal s generálním ředitelem Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) LI Yongem, s nímž jednal o možnostech vzájemné spolupráce mezi Českou republikou a UNIDO.

AMSP ČR oceňuje, že ministerstvo financí dodržuje dohodu, založenou na tom, že se daně nebudou zvyšovat, ale vybírat, nicméně připravované řešení bude natolik zásadním opatřením v maloobchodě a drobných službách, že podcenění přípravy jak na úrovni dotčených podnikatelů, tak dodavatelů řešení nebo státu může způsobit chaos a velké ztráty. Pokud nebude do konce roku 2014 jasně nastíněno technické řešení, segmenty, kterých se opatření dotkne a časový horizont, není šance zavést opatření od plánovaného roku 2016.

O kvalitě připravenosti absolventů středních a vysokých škol pro praxi se v posledních letech hovoří stále častěji. Kritika míří nejen na zaměření studia, aby více odpovídalo potřebám praxe absolventů, a tedy požadavkům zaměstnavatelů, ale týká se také nedostatečného rozvíjení odpovědnosti absolventů, jejich schopnosti samostatně řešit problémy, pracovat v týmu a řady dalších. Jak to vidí sami studenti a čím by mohli přispět ke zlepšení současného stavu, bylo ústředním tématem rozhovoru s Danielem Thibaudem, předsedou Studentské komory Rady vysokých škol: