Nedávno jsem se dostal do diskuze s bývalými spolužáky a kolegy na téma, jak se mění ovlivňování lidí, zejména pak efektivnost vývoje jedince díky stále aktivnějšímu a rychlejšímu šíření informací. Hlavní směry úvah spěly do dvou extrémů, tedy jednoduše, zda tento stav působení na naše vnímání světa je pozitivní či negativní. Já samozřejmě stejně jako bývalí kolegové pamatují život bez mobilních telefonů, rychlého internetu či podobných vymožeností doby. Mohu srovnávat vývojové s dobou jdoucí změny v tomto směru u našich dětí a z velké části musím, ač mnohdy nerad, akceptovat jiný systém jejich uvažování než za našich dob. A to se nezmiňuji o ještě rychlejším vývoji v tomto směru v případě vnoučat, která mnepřivádějí mnohdy na pokraj kolapsu při hledání logiky v jejich myšlení a přijímaných závěrech.
Nebudu tuto úvahu dále podrobně rozvádět, neb by to bylo na obsáhlou studii. Závěry by byly podobné, jako ty naše plynoucí diskuze s vrstevníky. Část by jako vždy hledala pozitiva, část zvýrazňovala negativa. Nakonec jsem rezignoval a přijal závěr, že nebudu psát ani studii na dané téma ani nebudu ve vlastní mysli zkoumat, zda jsem laděn v těchto situacích pozitivně či negativně. Stejně jako většina rozumných lidí jsem musel konstatovat, že život se vyvíjí s věkem, poněkud odlišně se hodnotí některá jeho pozitiva či negativa, ale konečná řešení je potřeba nechat pro ty, kteří se možná pustí do zmíněné studie.
Já osobně se vzdávám hledání pozitiv a negativ ve svém myšlení a tvrdím, ač s lítostí, že jsou fakta, kterým možná budu i nadále špatně rozumět nebo je vůbec nepochopím. Pozitivní na všem je však to, že jsme schopni tyto změny a informace vnímat a většinou musíme přiznat, že pro náš život znamenají především tu lepší stránku věci a že, i kdybychom se snažili sebe víc, koloběh života stejně nezměníme. Tedy má rada na závěr. Přemýšlejme do úrovně našeho pozitivního vnímání a ostatní nechme k posouzení další generaci.
Ing. Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu