Co všechno by se mělo v naší ekonomice v návaznosti na podnikání, potažmo život v České republice, změnit? Co by si měly dát do programů politické strany? Možná až příliš obecné otázky. Nicméně je potřeba na ně začít odpovídat.

Jak, to ve svém dokumentu o prioritách naznačila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Vznikl tak dokument pojmenovaný Návrhy KZPS ČR do programu politických stran ČR pro volby v roce 2025, kterým zaměstnavatelé, a pře­devším firmy argumentují, ukazují, jakých změn by mělo české hospodářství doznat, proč je udělat a co by měly přinést. Podrobněji to rozvedl prezident KZPS ČR Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MSc., MBA:

Lze připomenout, co se Konfederaci od vašeho nástupu do role jejího prezidenta již podařilo?

Předně je třeba říct, že můj příchod neznamenal revoluci. Můj předchůdce, Jan Wiesner, Konfederaci zaměstnavatelů řídil úspěšně, já jsem vedení převzal a v aktivitách Konfederace pokračuji. Na druhou stranu jsem několik změn provedl. Změnili jsme logo, založili nové webové stránky, účty na sociálních sítích, začali pořádat tzv. Byznys kluby a zintenzivnili jsme mediální výstupy. Novinkou je také vstup Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, což znamená, že v současnosti Konfederace zaměstnavatelů zastupuje přes 140 odborných profesních uskupení, tedy 23 000 podniků a firem zhruba s 1 750 000 zaměstnanců.

Oč se opírají vaše návrhy pro politické strany před nadcházejícími volbami?

Jsou to priority, resp. klíčové priority, jejímiž autory jsou naše členské svazy. Jde tedy o sektorově pestrý materiál, který, ačkoliv má několik stran, je redukovanou verzí, neboť jsme z té původní museli hodně mazat. Třicet stránek prio­rit by ale nikdo asi pročítat nechtěl.

V doporučení například figuruje tlak na zvyšování přidané hodnoty našich výrobků. Je to s tou přidanou hodnotou opravdu tak zlé? Neumíme stále operovat s know-how, uplatnit jedinečnost, prodáváme hmotu, a ne myšlenku?

V ČR se stále ještě nevyrábí dostatečné množství tzv. finálních výrobků, tedy těch, které jdou koncovým zákazníkům, a které tak mají nejvyšší marže, tj. koncovou hodnotu. Stále jsme ještě hodně dodavatelskou ekonomikou a koncové výrobky vznikají mimo ČR. Souvisí to nejen s know-how, inovacemi, ale i strukturou českého hospodářství, která se mění dlouhodobě a pomaleji, než bychom si možná přáli. Jinými slovy, pokud má někdo firmu, ve které vyrábí a prodává meziprodukty jiným firmám, není/nemusí být vždy jednoduché tuto výrobu změnit. Na druhou stranu je nutné podporovat startupy a investovat do výzkumu, inovací a digitalizace.

České zaměstnavatele velmi tíží evropská Zelená dohoda, která se již dávno jeví jako neuskutečnitelná. Co doporučujete především, aby pro firmy byla přijatelná?

Její zásadní revizi a revizi i dalších dokumentů a jejich cílů, jako je Fit for 55, Clean Industrial Deal apod., dále pozastavení směrnice CSRD a ESG reportingu atd. Je nutné provést revizi klimatických cílů EU, tj. přehodnocení ambi­ciózních emisních závazků tak, aby reflektovaly reálné ekonomické a technologické možnosti Evropy. Dále pak podporovat technologické inovace a investice do výzkumu a vývoje nízkoemisních technologií a energetické účinnosti místo administrativního vynucování regulací. A konečně také zajistit energetickou bezpečnost vytvořením stabilního a diverzifikovaného energetického mixu zahrnujícího jádro, plyn a obnovitelné zdroje a ochranu průmyslové konkurenceschopnosti (např. snížením byrokratické zátěže a zavedením pobídek pro udržení výroby v Evropě namísto přesunu do třetích zemí). Proto jsme se v této věci obrátili ve společném dopise s ČMKOS na Evropskou komisi s konkrétními návrhy a požadavky. A v této věci se stejným akcentem komunikujeme s českou vládou, našimi europoslanci, ale i našimi zahraničními sociálními partnery.

Věčným tématem je snižování administrativy a byrokracie. Vidíte naději na úspěch? Přinese podnikatelům například digitalizace státní správy optimistické vyhlídky?

Navržený Omnibus I je první (malou) jiskřičkou naděje, že si snad Evropská komise začíná uvědomovat, že dekarbonizace (se vší regulací a reportingem) začíná přinášet deindustrializaci Evropy. Na druhou stranu navrhované mírné odmazání pár ohlašovacích povinností po několika letech přijímání tisíců zbytných evropských povinností není to, co nyní EU opravdu potřebuje. Řešením a okamžitou pomocí by bylo jedině celkové odstoupení od konceptu ESG a CSRD tak, jak to v průběhu jednoho týdne dokázaly udělat všechny americké banky.

Jednou z priorit podle Konfederace zaměstnavatelů by mělo být posílení role zaměstnavatelů v oblasti veřejného zdraví. Oč přesně jde?

Zaměstnavatelé mohou mít (a měli by) poměrně zásadní roli v péči o zdraví svých zaměstnanců a v oblasti prevence. Mají k tomu více důvodů. Jednak je fyzicky i duševně zdravý zaměstnanec produktivnější a méně často nemocný, a dále mohou firmy aktivní podporou zdraví zaměstnanců zvyšovat svoji atraktivitu jako zaměstnavatele. Připravujeme v této oblasti několik důležitých a zajímavých aktivit. Ještě letos vyvineme speciální aplikaci zdravý zaměstnanec, vytvořili jsme zajímavý projekt Zdravá firma, o které vedeme diskuzi s Ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami, a v červnu pořádáme konferenci na téma Role zaměstnavatelů v péči o zdraví svých zaměstnanců.

Nedostatek zdatných řemeslníků trápí občany i firmy, a ačkoli aktivit v tomto směru přibývá, pokrývače nebo instalatéra stejně neseženete... Lze zařídit na základě určitých systémových kroků, aby zlaté české ručičky byly zase k mání?

Ano, nedostatek kvalifikovaných řemeslníků je dlouhodobý problém, který má dopady na občany, firmy i ekonomiku jako celek. Aby se „zlaté české ručičky“ vrátily na trh práce ve větším množství, je potřeba přijmout několik systémových opatření.

Začíná to u podpory technického vzdělávání, zintenzivnění polytechnických předmětů, pokračuje zavedením duálního vzdělávání, ale i jinými aktivitami, které vzbudí zájem dětí o technické odbory, jako např. úspěšný projekt Technikiáda, který jako Konfederace zaměstnavatelů podporujeme, nebo například inspirace v rámci slovenského projektu Technické školky. Před časem jsme uzavřeli Memorandum s několika klíčovými aktéry za účelem podpory těchto aktivit. Jde ale i o zjednodušení podnikání pro řemeslníky, tedy méně administrativy a byrokracie, snazší získávání živnostenských oprávnění a podporu podnikání v řemeslných profesích.

A konečně je také důležitá popularizace řemesel, např. společenskou osvětou o jejich významu, zapojením influencerů a médií do propagace řemeslných povolání jako perspektivní a dobře ohodnocené kariéry.

Konfederace také doporučuje, aby se české podniky více účastnily zakázek, výběrových řízení, aby dostávaly větší šanci než doposud. Podpora domácí ekonomiky zní jako samozřejmost, praxe je však často jiná. Co tedy s tím?

Podpora českých podniků ve veřejných zakázkách vyžaduje zjednodušení výběrových řízení, změnu zadávacích kritérií tak, aby se nehodnotila jen nejnižší cena, ale i kvalita a inovace, a větší informovanost firem o dostupných tendrech. Důležité je také zavést opatření, která zvýhodní lokální podniky podobně jako v některých západních zemích, a zajistit transparentnost, aby nedocházelo k neférovým praktikám. Pokud se podaří snížit administrativní bariéry a motivovat české firmy k větší účasti, může to výrazně posílit domácí ekonomiku.

Nabízí se rovněž „něco udělat“ se stavebnictvím, a to počínaje Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jak přesně si to představujete?

Ta nejdůležitější opatření jsme se pokusili uvést ve svých prioritách: Změnit stavební zákon a zjednodušit povolovací procesy výstavby, včetně digitalizace stavebního řízení, reformovat územní plánování a podporovat dostupné bydlení, motivovat samosprávy pro bytovou výstavbu a také řešit dopady vysokých cen energií. No a konečně, abych odpověděl na vaši otázku, zřídit samostatnou sekci pro stavební průmysl na MPO.

Zajímavou otázkou je řešení generační obměny v zemědělství. To je víc než složité téma k diskuzi... Pomůže robotizace nebo účinnější motivace ke znovuosidlování venkova?

České zemědělství potřebuje řadu dalších změn, podpor, priorit a opatření. Problematika znovuosidlování venkova je velmi široká, zahrnující hospodářské, ale i sociální a demografické aspekty. To by bylo na samostatný rozhovor, a ne na jednu otázku a odpověď.

Ve vašem programu je záležitostí daleko více, například rozvoj sociálního podnikání, podpora konkurenceschopnosti lesnictví nebo lokálních výrobců, efektivnější financování družstevní bytové výstavby, reforma dotační politiky pro malé a střední firmy... To jsou velké ambice a hozená rukavice našim politikům. Budou se tím vším chtít zabývat?

Nebudou. Ale je naší povinností prezentovat politickým stranám a hnutím naše priority a návrhy na změny (a nejen kritizovat). A na druhou stranu také ze zkušenosti víme, že tyto prio­rity se mohou stát v řadě oblastech inspirací (byť ne všechny), a některé se skutečně v předvolebních programech objeví. V tuto chvíli pracujeme na tom, abychom je dostali ke všem odborníkům z jednotlivých sekcí a sektorů, abychom je vysvětlili a otevřeli, a vedli o nich odborný dialog.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi