Milujeme pohádky, protože v nich vítězí dobro nad zlem. Sem tam potřebujeme k životu iluzi, víru v lepší svět, jistotu, v níž se umíme pohybovat. Jistotu nám dát dnes nikdo nemůže, svět je turbulentní, jak jsme se naučili říkat. Ve hře je řada faktorů, které mění současné pořádky i nepořádky. Skončila doba radosti z toho, že něco platí a že se od toho odvíjí možnost předvídat, zařídit se do budoucna. Učíme se uvažovat jinak než před třiceti lety.
Vůně poctivě upečeného chleba se nedá ničím nahradit. Stejně jako chuť, která patří na český stůl. Chléb je unikátní potravina, která se člověku nepřejí. Má tedy v našem jídelníčku výsadní postavení. Ostatně, všimli jste si, že když vám doma jeho zásoba dochází, začínáte být lehce nervózní? Jasný důkaz o tom, že symbióza člověka a chleba je kořen, z něhož vyrůstá hodnota nade vše, tedy náš život.
Život každého z nás je jedinečným příběhem. Radujeme se, smutníme, smějeme se i pláčeme. Stavíme plnohodnotné vztahy s nejbližšími, stejně tak v práci budujeme zpravidla trvalé vazby, které nás velmi ovlivňují. Poslední dobou se o vztazích mezi lidmi, ať v rodině, v zaměstnání, v nejrůznějších sociálních skupinách, na globální úrovni, v terénu sociálních sítí, hodně mluví. Co všechno je ovlivňuje, jaké jsou a vnímáme je jako horší, nebo lepší než v minulosti? Těžko odpovědět. Přesto se o to pokusily autorky nové publikace Nakladatelského domu GRADA Velký vztahový restart, Jana Fabiánová a Renata Ježková. První jmenovaná je zpěvačka, herečka a koučka, druhá terapeutka:
Ale nejen to, především ženy si přejí být také krásné, půvabné, obdivované, i když se vztah k zevnějšku člověka v současné době trošku mění. Ostatně to vyplynulo ze slov Mgr. et Bc. Renaty Rýglové, zakladatelky a ředitelky VitaRegen clinic Prague s.r.o., když v rozhovoru zdůraznila, že lidé dnes touží být sice krásní, ale zároveň i zdraví, protože si začínají uvědomovat podmíněnost obojího. Její pracoviště nabízí unikátní službu, která zájemce o soulad zdraví, vitality i krásy k optimálnějšímu stárnutí přivede. Využívá neuvěřitelných možností epigenetiky.
Knedlík. Dříve samozřejmost české kuchyně, takřka nutnost nejednoho oběda. Každá maminka, babička i dcera ho musela umět uvařit. Dnes dokonce kulinářské umění. Naštěstí již minula doba, kdy se vedly diskuze o tom, zda jsou knedlíky trnem v oku výživových poradců, či nikoli. Jak tvrdí Vladimír Zikmunda, majoritní majitel firmy Knedlíky Láznička s.r.o., a její šéfkuchař Petr Kosiner, jejich knedlíky jsou opravdu zdravé. Protože se vaří z nejkvalitnějších surovin, jaké lze na trhu sehnat.
Málo platné, na chléb a pečivo nedají Češi dopustit. Patří na jejich stůl odjakživa. Nikdy se nepřejí a můžeme si ho dopřát k snídani, k obědu i k večeři. I to mluví o jeho výsadním postavení v našem stravování. Svaz pekařů a cukrářů v České republice je na obor, který reprezentuje, náležitě hrdý. Přesto jeho zástupci neskrývají, že se česká pekařina potýká s velkými potížemi, a to především v oblasti lidských zdrojů. A mladou generaci tohle nádherné a voňavé řemeslo s obrovskou tradicí dnes neoslovuje.
Mnoho z nás na novoroční předsevzetí zanevřela. Nedivím se. Vždycky, když si nějaké dávám, nakonec jsem z něj vystresovaná. Jednoduše proto, že si do hlavy člověk vtiskne slovo musím. O to víc mám chuť na čokoládu, ke které bych začátkem ledna neměla ani přivonět. O to víc mě rozčiluje, že v jógovém studiu je každé úterý pořádná zima a vlastně se mi tam vůbec nechce. A tak jsem nad předsevzetími zlomila hůl. Takhle to prostě nemá smysl. Teď to dělám jinak. Sepisuju si cíle. A každý den, podle zásad Čtyř dohod, velmi inspirativního filozofického díla, dělám to nejlepší, co v daný moment mohu. Ne více, ne méně. Tak, aby mi činila každá moje volba radost. Slovo musím jsem vygumovala ze scénářů, které si v hlavě vytvářím. A nahradila je pocitem hřejivého potěšení, kdy je srdce, mysl i čin v rovnováze. A tak si jógu zacvičím doma, pěkně v...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...