Získat patent na unikátní technologii zpracování listí stromů k výrobě ultra tenkých izolačních desek, díky nimž nebude třeba v objektech topit, nebo na využití kopřivy tak, že se znásobí její blahodárné účinky na poškozené kolenní klouby, to by jistě bylo terno. Ukázalo by se, že myšlenek, které dobře poslouží lidstvu, není nikdy dost, a že jsou, převedeny do praxe, stále vítané.

Kdyby se nanotechnologií dal snižovat vysoký krevní tlak nebo mírnit deprese, byl by nositel patentu k této metodě oslavován ještě stovky let poté, co by se jeho postup rozšířil po celé planetě. Možná i umělá inteligence předčí mozkovou kapacitu člověka jakožto tvořivého a tvůrčího elementu a nastolí takové výzvy, na jejichž základě nebude zatěžko léčit na jedno kliknutí v mobilu rakovinu nebo chřipku. Objevy mimořádného významu jsou, jak historie ukazuje, stále před námi.

Úřad průmyslového vlastnictví, který chrání nehmotný majetek, má k dispozici nespočet příběhů, jež mění svým způsobem životy nás všech. A to v napohled obyčejných přihláškách, žádostech, formulářích. I za zdánlivě bezvýznamnou ochrannou známkou se může skrývat unikátní rodinná historie vedoucí k excelentním recepturám párků, koncentrace náhod a štěstí, genetický dar myslet jinak než běžná populace. Nápady, které jsou od toho, aby dávaly smysl. Nad tím vším bdí právě „patenťák“. Uvnitř tohoto úřadu se však odehrává řada změn, které všem, jeiichž kroky sem pomyslně směřují, mají tuto cestu usnadnit, povzbudit je a probudit v nich další vlnu ctižádosti týkající se ochrany duševního vlastnictví. O tom jsme po roce opět hovořili s předsedou Mgr. Ing. Josefem Kratochvílem, Ph.D.:

V čem je Úřad jiný dnes ve srovnání s tím, jak vypadal před deseti lety?

Před deseti lety jsme spolu s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska zakládali Visegrádský patentový institut (VPI). Tato významná událost byla výsledkem řady jednání, která umožnila vydat se na skutečně vzrušující cestu. VPI svou činnost oficiálně zahájil 1. července 2016 s cílem podpořit inovace a kreativitu, hospodářský růst a konkurenceschopnost v regionu střední a východní Evropy tím, že usnadnil a zlevnil mezinárodní ochranu vynálezů prostřednictvím Smlouvy o patentové spolupráci (PCT).

V roce 2015 došlo i ke zveřejnění nařízení a směrnice o ochranných známkách. Tím byly položeny základy pro reformu systému ochranných známek, která se zhmotnila v novele zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách. Ta vstoupila v platnost v roce 2019.

Oproti roku 2015 máme v úřadě o více než 6 % méně zaměstnanců, přičemž jsem ale přesvědčen, že naše služby jsou čím dál kvalitnější. Neustále zkracujeme dobu řízení o přihláškách jednotlivých předmětů průmyslového vlastnictví, a to při zachování vysokých standardů rozhodovací praxe.
Největší pozitivní změnou je podle mého názoru míra elektronizace našich procesů a služeb veřejnosti.

Oceňují zájemci o vaše služby digitalizaci procesů v komunikaci, nebo stále spíš spoléhají na osobní návštěvu a konzultaci?

Úřad průmyslového vlastnictví je jedním z nejvíce digitalizovaných orgánů české státní správy. To určitě oceňují i naši klienti, když více než 95 % podání k nám je činěno elektronicky. Samozřejmě ale stále zachováváme i možnost papírových podání pro ty, kterým takový způsob lépe vyhovuje.
Neklesající zájem o osobní návštěvu v úřadě nebo telefonický hovor s našimi specialisty vidíme zejména v informačním středisku, kam si lidé chodí pro rady a konzultace, jak postupovat při ochraně svého nehmotného vlastnictví.

Co doporučit firmě, která o ochraně duševního vlastnictví vůbec nic neví a potřebuje si nechat zapsat ochrannou známku nebo hodlá usilovat o nějakou jinou formu ochrany svého výrobku či služby?

V první řadě bych pro získání základní představy doporučil návštěvu našich webových stránek upv.gov.cz. Zde je přehledně uvedeno, jak který z institutů průmyslověprávní ochrany funguje a co je třeba pro získání ochrany udělat. Je zde také možnost zpracovat si rešerši v příslušných databázích, a zjistit tak, jaká práva již na území ČR platí, abychom svým počínáním neporušovali práva třetích osob. No a v neposlední řadě je zde možné přímo vyplnit a podat příslušnou přihlášku. Ještě před vyplněním přihlášky bych však podnikatele, kteří to s ochranou svého duševního vlastnictví míní vážně, odkázal na konzultaci s odborníkem na danou problematiku, např. patentovým zástupcem či specializovaným advokátem.

Jednu dobu jste se potýkali s nedostatkem odborníků, zlepšila se již situace? Jaké znalosti musí mít uchazeč o zaměstnání „na patenťáku“?

Situace na českém trhu práce je dlouhodobě nepříznivá, a státní správa navíc bohužel není veřejností alespoň zatím vnímána jako příliš atraktivní zaměstnavatel. Jedním z důvodů jsou spíše nízké platy ve státní správě, zejména vezmeme-li v úvahu, jak vysoce kvalifikované specialisty u nás v úřadě potřebujeme. Naprostá většina mých kolegů jsou lidé s vysokoškolským vzděláním, znalostí cizích jazyků, vysokou schopností argumentace, a v neposlední řadě též s nadprůměrným písemným projevem a komunikačními dovednostmi.

V podstatě neustále máme vypsáno nějaké výběrové řízení. Pokud se mezi čtenáři najde někdo, koho by práce v úřadu zajímala, odkazuji jej na příslušnou sekci našeho webu.

Začali jste vydávat vlastní časopis. Pro koho je především určen? A může ho dostávat jakýkoli předplatitel, pokud má zájem? Distribuuje se například na adresy některých profesních uskupení nebo do vysokých škol?

Historie časopisu Duševní vlastnictví sahá mnohem dál do minulosti, kdy jej úřad začal vydávat tehdy ještě pod názvem Průmyslové vlastnictví. V roce 2023 byl časopis přejmenován na Duševní vlastnictví, čímž bylo naznačeno rozšíření jeho odborného záběru z práv průmyslových i na právo autorské. Časopis je vydáván s čtvrtletní periodicitou na nekomerční bázi a je v elektronické formě volně dostupný na našem webu. Zájemci o jeho papírovou verzi si jej mohou předplatit za 216 Kč ročně. Mezi jeho odběratele patří zejména patentové a advokátní kanceláře nebo univerzitní a vědecké knihovny.

Kolik ochranných známek, průmyslových vzorů či patentů začalo loni sloužit praxi?

V roce 2024 jsme na národní úrovni zapsali téměř 6000 ochranných známek a 120 průmyslových vzorů, které obsahovaly celkem 273 designérských řešení. Ve stejném období jsme do rejstříku zapsali 741 užitných vzorů na různá technická řešení a udělili jsme 380 patentů. Tím, že jsme také validovali 5315 evropských patentů, začaly se jejich účinky vztahovat na území ČR.

Malé a střední podniky mohou získat proplacení 90 % nákladů na poradenství v oblasti duševního vlastnictví. Tato možnost byla k dispozici také loni, využívaly ji firmy?

S potěšením konstatuji, že české malé a střední podniky se naučily podporu z tzv. SME Fund hojně využívat. Tuto podporu lze aplikovat ne­jen na zmiňované poradenství, ale také na částečné pokrytí nákladů na poplatky spojené s ochranou označení, tedy ochranné známky, průmyslových vzorů i patentů. Českým podnikatelům bylo z tohoto fondu v roce 2024 vyplaceno celkem 710 786 eur, čímž se Česká republika zařadila v rámci EU na sedmou pozici. O dotaci z SME Fund si v roce 2024 požádalo 1501 českých malých a středních podniků, které podaly celkem 1560 žádostí. Na poradenské služby IP Scan a IP Scan Enfocement české subjekty vyčerpaly celkem 135 981 eur.

Nastává složité období generační výměny, odvážlivci, kteří vstupovali do businessu v 90. letech minulého století, postupně opouštějí palubu. Své majetky také prodávají. K tomu je často potřeba hodnotu firem nacenit. Zaznamenali jste v souvislosti s tím více žádostí např. o zápis ochranné známky, podněty k patentovému řízení apod.?

Žádný podobný trend nemohu potvrdit ani vyvrátit. Úřad nemá nástroje k ověřování motivace přihlašovatelů, která je vede k ochraně jejich duševního vlastnictví. Každopádně je celosvětově prokázáno, že podnikatelé, kteří dbají o řádnou ochranu svého nehmotného majetku, jsou ve svém podnikání úspěšnější než ti, kteří tak nečiní.

Myslíte si, že nastupující generace bude o nehmotný majetek pečovat více než její rodiče?

Mladí lidé většinou mají poměrně dobré povědomí o autorském právu. Bohužel, stále se nám nedaří dosáhnout alespoň srovnatelné úrovně znalostí v oblasti práv průmyslových. Zde bohužel vidíme, že většina absolventů českých vysokých škol nemá znalosti o tom, jaká práva dává svému majiteli patent, jak by mělo vypadat logo, aby bylo možné jej zapsat do rejstříku ochranných známek, nebo že výsledky designérské činnosti lze chránit průmyslovým vzorem. V této oblasti je před námi ještě mnoho práce.

Úřad průmyslového vlastnictví ctí kvalitu práce a preciznost a pro management kvality toho již hodně udělal. Čekají vás letos v tomto směru další aktivity?

Integrovaný systém řízení máme v úřadu zaveden již od roku 2006. Myslím, že v rámci české státní správy jsme v této oblasti průkopníky a za svou činnost na tomto poli jsme byli několikrát oceněni. Momentálně máme zaveden systém řízení kvality podle požadavků normy ISO 9001, systém řízení bezpečnosti informací podle normy ISO/IEC 27001 a systém managementu kontinuity podnikání podle normy ISO 22301. V letošním roce nás čeká recertifikační audit, na který se připravujeme. Kvalita, důvěryhodnost, efektivita a předvídatelnost našich postupů je pro nás naprostou prioritou.

za odpovědi poděkovala Eva Brixi