Nebudete mi to věřit, ale setkala jsem se více než před 30 lety asi s dvouletým hošíkem, který uměl zpaměti všechna jména členů naší vlády. Bylo to těsně po sametové revoluci a jeho rodiče mívali celý den puštěnou televizi. A chlapec mimoděk poslouchal a poslouchal...

Nevím, zda byl geniální, nebo zda tehdejší televizní zpravodajství bylo tak uhrančivé, že malé děcko dovedlo k nadstandardnímu výkonu, pravdou však je, že na to dodnes ráda vzpomínám. Zejména tehdy, když se zamýšlím nad tím, co dělám: záměrně jsem se naučila si toho moc nepamatovat. Jakub Pok, autor knihy Dokonalá paměť, již vydal Nakladatelský dům Grada v těchto dnech,

by nade mnou asi kroutil hlavou. Možná by mne začal přesvědčovat, abych svůj vztah k paměti změnila. Je totiž výjimečným mužem. Díky technikám, které zvládl, si umí a chce, na rozdíl ode mne, zapamatovat opravdu cokoli.

Jakou výhodu skýtá člověku dobrá paměť?

Podle mých zkušeností za 14 let vedení kurzů Školy paměti mohu říci, že s dobrou pamětí přichází zdravé sebevědomí – a s tím nevyhnutelně i větší úspěchy. Představte si, že jste na pracovním mítinku, kde je 30 lidí, a zapamatujete si jména všech přítomných – vzbudíte tím u nich neuvěřitelný respekt! Jste obchodník a máte v hlavě všechny informace o produktech a klientech. Už pro klienty nejste obchodník, ale profesionál a také přítel, za kterým příště přijdou, když si budou chtít něco koupit. Pamatujete si, co vám rodina a kamarádi říkají. Víte, kdy mají výročí a narozeniny, pamatujete si jména nových lidí a rychle získáváte nové přátele. Důležitá čísla nebo hesla si snadno zapamatujete a nemusíte si je neustále někam psát a hledat je. Můžete splnit jakoukoliv zkoušku bez trémy a stresu. Zkrátka všechno, co se chcete naučit, nový jazyk nebo jakoukoliv dovednost, se s dobrou pamětí naučíte rychle a bez problémů.

Když si toho ale pamatujeme příliš, nepřetěžujeme se?

Na paměťových technikách je skvělé, že je můžete použít právě v okamžiku, kdy si opravdu potřebujete něco zapamatovat. Na nedůležité věci je zkrátka nepoužijete. Samozřejmě, že si nemusíte pamatovat všechna telefonní čísla v telefonu, ale třeba PIN, rodná čísla dětí, číslo občanského průkazu, SPZ vašeho auta nebo IČO firmy by nebylo špatné mít v paměti. Základem je zkrátka vybírat, co je pro vás důležité, a co ne. Na druhou stranu bych paměť tolik nepodceňoval. Lidé mají často pocit, že by si informace měli raději zapsat do diáře nebo mobilu, aby svoji hlavu nezahltili. Kapacita naší paměti je ale mnohem větší, než si myslíme. Dá se říci, že je de facto neomezená. Aby nám ale paměť fungovala dobře, je třeba nespoléhat se neustále jen na mobil a občas si informace jednoduše uložit do paměti. Uvidíte, že jakmile budete své paměti důvěřovat a mozek více zapojovat, budete bystřejší a informace si budete vybavovat rychleji.

Vy jste paměťový fenomén. Prý jste schopen si zapamatovat 52 kanastových karet v přesném pořadí za méně než dvě minuty nebo 25 telefonních čísel do pěti minut. Nezblázníte se z toho za čas? Umíte své paměti také ulevit?

Zapamatovat si takto na rychlost čísla nebo karty zvládnu, ale věřte, že je to otázka správné techniky a tréninku. Účastníky kurzů Školy paměti takové paměťové techniky učím a s trochou píle je podobných výkonů schopný každý. Tím, že techniky používám cíleně, není problém paměti „ulevit“. Prostě je použiji jen na to, co si chci nebo potřebuji zapamatovat. Já k tomu z profesních důvodů techniky někdy používám cíleně i pro trénink. Třeba ráno před kurzem si většinou ukládám do paměti všechna telefonní čísla účastníků školení. Ne že bych čísla potřeboval, ale potrénuji si paměť a také jim mohu ukázat, co vše je s technikou možné. Po školení ale čísla už nepotřebuji, takže je neopakuji, až sama postupně z paměti zmizí. Nejsem jako Kim Peek, který byl předlohou pro film Rain Man – ten si pamatoval úplně vše, ale bohužel neuměl mazat. Umět vybírat důležité věci, a ty nepotřebné upozadit, je důležitou schopností naší paměti. Bez toho bychom se asi opravdu zbláznili. Pokud se někdy člověk cítí přeci jen trochu „přetížen“ množstvím informací, je dobré umět se uvolnit a relaxovat. Vypnout mobil a všechny přístroje, které na nás chrlí další informace, a dopřát si digitální detox. Já to dělám pravidelně, k tomu ještě přidávám pár technik na zklidnění mysli a lepší koncentraci, a člověk se hned cítí mnohem lépe.

Jste mnohem zdatnější než většina z nás. Nelákalo vás někdy tyto schopnosti a dovednosti využít více, než je obvyklé? Zneužít jich?

Je pravda, že někteří lidé se paměťové techniky naučili záměrně proto, aby zvládli počítat karty v kasinu. Přiznám se, že to mě vůbec nelákalo. Maximálně jsem se kdysi párkrát sázel se známými, kolik si zapamatuji čísel, karet nebo binárních čísel do pěti minut, ale to spíš pro pobavení u piva. A hlavně teď už by se se mnou asi nevsadili! Mně spíš připadalo, že je škoda, že se o paměťových technikách moc neví. Proto jsem se rozhodl před 14 lety založit Školu paměti, kde lidem dáváme nástroj, jak si zapamatovat cokoliv rychleji a trvaleji.

Co se v ní mohou účastníci všechno naučit?

Naučíme je všechny základní i pokročilé paměťové techniky. Každý si zde najde jejich použití pro to, co zrovna potřebuje. Účastníci kurzů se naučí, jak si zapamatovat jména, termíny, výročí, ale třeba i to-do list, prezentaci nebo odborný text. Jde mi hlavně o praktické využití technik, které se jim hodí v každodenním i pracovním životě. Studenti se pak naučí nejrůznější techniky, které jim pomohou pamatovat si lépe čísla, komplikované pojmy, zeměpisné názvy, pravopis, ale také se dovědí, jak se připravit na jakoukoliv zkoušku a jak správně opakovat, aby informace zůstávaly v paměti. Oblíbený je také specializovaný Kurz zrychleného učení cizích jazyků, kde si lidé osvojí paměťovou techniku na slovíčka a postup, jak správně zpracovat jazykovou učebnici a naučit se cizí jazyk za 6–12 měsíců.

Kdo je vaším nejčastějším žákem?

Nejčastěji přicházejí lidé ve středním věku, kteří mají pocit, že se jim paměť zhoršuje. Myslí si, že je to věkem, ale většinou je to způsobeno tím, že v práci často používají paměť spíše pasivně. Takže je potřeba ji trochu nakopnout. Hodně kurzy navštěvují studenti středních a vysokých škol, kteří se musí vypořádat s obrovským množstvím informací, které je potřeba se naučit. Nikdo jim ale ve škole neřekl, jak se to mohou naučit! A to se dovědí u nás na kurzu. Samozřejmě přicházejí i aktivní senioři, kteří chtějí zůstat mentálně fit. A stále více se na kurzech a firemních školeních setkávám s velmi úspěšnými lidmi – manažery, podnikateli, kteří na sobě chtějí dál pracovat a být ještě lepší. Uvědomují si, že důležité je zůstávat aktivní, neusnout na vavřínech a posouvat se neustále dál.

Potřebují lidé z businessu trénovat paměť? Proč především?

Znám nespočet příkladů, kdy lidem paměťové techniky pomohly v jejich práci a podnikání. Na kurz třeba kdysi přišel generální ředitel jedné velké firmy – velmi úspěšný člověk, který na sobě neustále pracuje. Po nějaké době objednal několik školení pro všechny zaměstnance. Říkal mi, že chce všem ve firmě zprostředkovat možnost osvojit si techniky, které jemu umožnily pamatovat si, co kdo řekl na předchozí poradě, pozdravit jménem zaměstnance, které potká na chodbě, nebo pamatovat si detaily o svých obchodních partnerech. To vše způsobilo, že měl u ostatních obrovský respekt.
Podle mě zkrátka obchodník, který nemusí lovit informace o produktech neustále v katalogu, získá u klientů důvěru. Člověk, který často prezentuje a zvládne to bez čtení slajdů, dělá rozhodně větší dojem. Projektový manažer, který má stěžejní úkoly a termíny v hlavě, je mnohem efektivnější. Přesně ví, co kdy udělat, a neplánuje věci nahodile. A asistentka, která si pamatuje věci, které na ni šéf vychrlí, je zkrátka poklad.

Jaké výhody to skýtá?

Myslím, že firma s motivovanými zaměstnanci s dobrou pamětí bude mít jednoznačně větší úspěch. V některých firmách školíme pravidelně a na kurzy máme perfektní ohlasy – jsou jedny z nejvíce oblíbených a nejlépe hodnocených. Účastníci se sice dva dny maximálně soustředí, ale zároveň se u toho i baví a odcházejí s řadou prakticky aplikovatelných technik, které využijí v každodenním i pracovní životě.

A funguje lépe paměť žen, nebo mužů?

Je známo, že mužský a ženský mozek se liší nejen svou strukturou, ale i biochemií. S otázkou, zda funguje lépe paměť mužů, nebo žen, jsme ale spíše v rovině spekulací. Jak krásně píše profesor Medina ve své knize Pravidla mozku, neurovědci jsou schopni se málem poprat o to, jaký má určitá struktura mozku vliv na jeho funkčnost. Konkrétní zjištění různých studií ohledně paměti mužů a žen jsou velmi kontroverzní, jelikož se pak často ukáže, že vědci zkoumali pouze jeden faktor. Občas se tedy objevují studie, že ženy mají lepší paměť než muži, ale velmi zde záleží, jaký typ paměti se testuje. Ženy si obecně pamatují emocionálně významné události, lépe si zapamatují třeba to, co kdo říkal nebo jak vypadal. Z pohledu paměťových technik je to naprosto logické – techniky využívají právě toho, že pokud je něco zajímavého a nabitého emocemi, mozek má tendenci si takovou informaci zapamatovat lépe. Většinou si velmi dobře pamatujeme situa­ci, jak jsme před mnoha lety přede všemi zakopli na maturitním plese, ale už nevíme, co jsme měli včera k obědu. První situace na plese je plná emocí a budeme si ji pamatovat i po letech, kdežto co jsme měli k obědu, náš mozek nijak nezaujalo. Pokud tedy ženy při zapamatování zapojují více emoce, není divu, když si pak danou informaci zapamatují lépe. Je zajímavé, že když bych srovnával výsledky mezi muži a ženami, pokud si mají něco zapamatovat pomocí paměťové techniky – například seznam pojmů nebo čísla, nevidím mezi pohlavími žádný velký rozdíl. Já se tedy domnívám, že rozdílné schopnosti jsou spíše než pohlavím způsobeny tím, zda dotyčná osoba používá mozek více v souladu s tím, jak funguje naše paměť, a zda při zapamatování informací zapojuje představivost a emoce.

Hodně se mluví o rekvalifikacích starší generace, aby byla lépe využitelná v naší ekonomice. Myslíte si, že když by tito lidé, třeba zájemci nad 50+, svoji paměť zdokonalili, že by byli lépe zaměstnatelní, že by se lépe uplatnili na trhu práce? Jaké obory by o ně stály?

Důležité je se neustále dál vzdělávat. Ukončením střední nebo vysoké školy zkrátka proces učení nekončí. V dnešní rychlé době je zapotřebí se stále něco nového učit a přizpůsobovat se novým okolnostem. A k tomu patří jednoznačně i dovednost se další věci rychle naučit. Často právě lidé nad 50 let přicházejí na můj kurz s tím, že musí „na stará kolena“ kompletně změnit obor a osvojit si velké množství informací z úplně nové oblasti. Nebo jejich firmu koupila německá společnost a musí se do půl roku naučit německy. U nás si osvojí paměťové techniky, a mají tak nástroj, jak se rychle naučit prakticky cokoliv nového. S tím přichází i větší sebevědomí a chuť pustit se do jiné oblasti. Takový zaměstnanec je pro každou firmu jednoznačně víc než využitelným.

Ve kterých odvětvích lidské činnosti je tedy vycvičená paměť velkým přínosem? Třeba je to výhoda pro historiky, vysokoškolské studenty, matematiky, lékaře? Využívá se neobvykle dobrá paměť při práci tajných služeb nebo v činnosti hackerů?

Měl jsem na kurzech a školeních za posledních 14 let tisíce studentů nejrůznější oborů a mnoho lékařů, učitelů, ale i obchodníků, manažerů, vědců, techniků, pracovníků v sociálních službách, úředníků, daňových poradců, nebo třeba i herců. Není oblast, kde by techniky nepomohly. Obávám se, že u tajných služeb a hackerů je jejich práce příliš utajená na to, abych přesně věděl, jaké techniky používají. Nicméně Jamese Bonda by špatná paměť v jeho práci určitě limitovala, když by si nezapamatoval kód nebo adresu, kterou mu někdo sdělí těsně před tím, než naposledy vydechne. Minimálně u tajných služeb je dobrá paměť stěžejní a domnívám se, že ve své práci tito lidé některé paměťové techniky určitě využívají.

Mohla by mi takřka dokonalá paměť pomoci k výhře ve Sportce?

Jestli máte na mysli naši novou knihu Dokonalá paměť – Jak si zapamatovat úplně cokoliv, která právě vychází v Nakladatelském domě GRADA, tak myslím, že vám přinese do života více než výhra ve Sportce. A teď vážně – málo komu výhra ve Sportce přinesla v životě dlouhodobě spokojenost a úspěchy. Na rozdíl od dobré paměti!

za odpovědi poděkovala Eva Brixi