Tuzemské podnikatelské prostředí má šesté nejhorší podmínky v evropské sedmadvacítce, oproti minulému roku se propadlo o dvě příčky, vyplývá to z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví.

Za zhoršením stojí zejména rostoucí ceny elektřiny, které se od roku 2021 firmám více než zdvojnásobily, a také zvýšení daně z příjmu právnických osob na počátku letošního roku. Podpořit podnikání by mohla mimo jiné podpora burzy cenných papírů. Ta má totiž v současnosti osmou nejnižší tržní kapitalizaci v EU, což limituje financování firem a startupů.

Podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví je podnikatelské prostředí v Česku na 22. místě z 27 států EU. Jde o zhoršení o dvě příčky oproti loňskému roku. Mezi státy s méně přívětivým prostředím se řadí i Slovensko, Rumunsko či Itálie, naopak severské státy nabízejí podstatně lepší podmínky. Nejlepší podnikatelské prostředí má Finsko, které se může pochlubit vysokým počtem startupů, relativně nízkou korporátní daní i nejnižšími cenami za elektřinu pro firmy.
Právě rostoucí ceny elektřiny v poslední době výrazně zatěžují český business. „Ještě v ro-ce 2021 platily průměrně podniky (se spotřebou 500–1999 MWh) desetinu eura za kilowatthodinu, nicméně do roku 2023 se tato cena vyšplhala na více než dvojnásobek. Firmy v Česku tak nyní mají 13. nejdražší elektřinu v EU. Tato hodnota se sice nyní blíží evropskému průměru, každopádně problém představuje zmíněný skokový nárůst,“ komentoval cenový posun Milan Mařík, analytik Evropy v datech.

Podnikání v ČR neprospělo ani zvýšení daní. Konkrétně v roce 2024 vzrostla daň z příjmů právnických osob v rámci konsolidačního balíčku z 19 % na 21 %. Korporátní daň v tuzemsku dosahuje 14. nejnižší hodnoty v EU, prakticky tak odpovídá unijnímu průměru.

Ve Finsku, které má nejlepší podnikatelské prostředí, dosahuje tržní kapitalizace burzy 96 % HDP. Takto vysoká úroveň poukazuje na sílu burzy, ale přináší i rizika, jako je možné přehřátí trhu nebo nízká diverzifikace. „Ve srovnání s USA jde ale stále o nízké hodnoty. Avšak koncentrace na několik málo odvětví může být určitým rizikem v případě přehřátí, či naopak propadu právě v těchto odvětvích,“ poukázal na situaci Petr Bártek, vedoucí akciový analytik České spořitelny.

Česko se naopak potýká s opačným problémem – tržní kapitalizace pražské burzy činí jen 17 % HDP, což je osmý nejnižší podíl v EU. Malá velikost burzy vede k problémům, jako je vyšší zadlužování firem. „Nízká tržní kapitalizace hlavního indexu akciového trhu a relativně nízké objemy obchodování odrazují větší investory, a následně pak firmy od vstupu na burzu, ať už pro získání kapitálu na rozvoj, nebo třeba pro částečnou realizaci výnosu. Firmy tak musí při rozvoji spoléhat ve vyšší míře na rizikovější dluhové financování nebo se vzdát částečně či zcela kontroly nad firmou,“ vysvětlil Petr Bártek.

Mezi příčiny nízké kapitalizace patří i konzervativní důchodový systém. „Ten totiž příliš nemotivuje k investicím do rizikovějších aktiv, jako jsou akcie. Druhým důvodem je velmi nízká podpora akciového trhu ze strany politiků. Ti bohužel často přehlížejí konkurenční výhodu ekonomik, kde fungující akciový trh slouží jako zdroj financování rozvoje firem. Výsledkem je, že český akciový trh je v poměru k HDP dvakrát menší, než je velikost typická v Evropě, a několikanásobně menší oproti nejrozvinutějším skandinávským trhům,“ zhodnotil stav české tržní kapitalizace Petr Bártek.

Zhoršené financování firem se odráží i na nižším počtu startupů v Česku, jakkoliv za ním stojí více důvodů. Na milión obyvatel v tuzemsku připadá 166 startupů, tj. osmá nejnižší hodnota v EU. V tuzemsku totiž není podnikatelská kultura tak silná a potřebovali bychom větší podporu podnikání. „My Češi, i když jsme podnikaví, stále nemáme mindset Izraelců či Američanů a riziko neúspěchu nás svazuje, a mnohdy i přímo odrazuje od zakládání businessových projektů. Mezi lídry v počtu startupů na hlavu patří severské země jako Finsko a Švédsko. Tyto státy staví na tradici vzdělávání a rovnostářské společnosti, kladou velký důraz na vytváření inovací, často spjatých s ekologií, a zapojují vysoké školy a vědce do aplikovaného výzkumu. To je cesta, která by Česku taky slušela a mohla pomoci,“ komentoval Tomáš Milota, šéf společnosti Seed Starter České spořitelny.

Na nízkou tendenci lidí podnikat upozorňuje i Jan Indráček, výkonný ředitel Druhé ekonomické transformace: „Bohužel se od roku 2013 nezapojujeme do mezinárodního výzkumu Global Entrepreneurship Monitor – ale tehdy se ukazovalo, že jsme na chvostu podnikavostí lidí. V Česku vidělo příležitosti pro založení firmy jen 23 % Čechů, v Nizozemsku to bylo 33 %, ve Švédsku třeba 64 %. Měli bychom se zaměřit na rozvoj podnikavosti u mladých lidí, a to nejen na úrovni státu, ale i firem a neziskových projektů.“

(tz)