O možnostech, rizicích, dopadech, výhodách, přínosech umělé inteligence slyšíme dnes a denně. Hodně se o ní hovořilo rovněž na fóru věnovanému kvalitě Dny kvality, jež každoročně pořádá Česká společnost pro jakost. Loni se odehrálo v Praze v listopadu.

Z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví mezi obyvateli České republiky z konce loňského roku vyplývá, že platby kartou upřednostňuje 75 % Čechů, a že jsou to hlavně plastové karty, kterým dáváme přednost.

Není nic lepšího než zjištění, že se firmám u nás začíná dařit o poznání lépe než v minulých letech. Tak to alespoň vyplynulo z výzkumu ekonomického a personálního výhledu malých a středních firem pro rok 2025, který si nechala zpracovat skupina PKF APOGEO, česká poradenská společnost s mezinárodním přesahem v rámci členství v poradenské síti PKF Global.

Milujeme pohádky, protože v nich vítězí dobro nad zlem. Sem tam potřebujeme k životu iluzi, víru v lepší svět, jistotu, v níž se umíme pohybovat. Jistotu nám dát dnes nikdo nemůže, svět je turbulentní, jak jsme se naučili říkat. Ve hře je řada faktorů, které mění současné pořádky i nepořádky. Skončila doba radosti z toho, že něco platí a že se od toho odvíjí možnost předvídat, zařídit se do budoucna. Učíme se uvažovat jinak než před třiceti lety.

Tak trochu zapomenout na vše, co se kolem nás děje, a jen si užívat pohody a klidu, to je přání nejedné ženy, která působí na vedoucí pozici firmy či organizace. Odpočinout si v prostředí, kde se nespěchá, kde nemusíte kontrolovat e-maily, kde se nadmíru nepoužívá mobilní telefon a jen tak se zaposloucháte do vlastního ticha...

Energická a odvážná. Tvrdohlavá. Nevzdává se svých vizí, cílů, plánů, představ ani snů. Nikdy nechtěla všechno, ale hodně. Hodně dobrých věcí, skutků, činů. Takových, které dávaly smysl a předbíhaly dobu. Její nápady se leskly noblesou a sbíraly pocty díky nadčasovosti a chuti bořit neopodstatněné mýty.

Třicet let odvahy, nadšení, houževnaté práce. Třicet let zkušeností, které obohatily praxi mnoha jiných podniků. Třicet let privátního výzkumu, který dal českému šlechtitelství výsledky, za něž není třeba se stydět, ba naopak. A tedy i třicetiletí radosti, v niž vyústilo nové poznání, další cesta k tomu, aby se lidstvu na zemi dařilo lépe, se dá prošlapat.

Možná to bude znít jako nepatřičná nadsázka, ale jednou z jistot naší budoucnosti je doba, kdy se staneme důchodci. Zkrátka a dobře, všichni stárneme a na toto období života bychom se měli odpovědně připravit. Nejen zdravotně, tedy i psychicky, nejen upřednostněním aktivit, které bychom chtěli zvládat, ale také finančně.

Málo platné, na chléb a pečivo nedají Češi dopustit. Patří na jejich stůl odjakživa. Nikdy se nepřejí a můžeme si ho dopřát k snídani, k obědu i k večeři. I to mluví o jeho výsadním postavení v našem stravování. Svaz pekařů a cukrářů v České republice je na obor, který reprezentuje, náležitě hrdý. Přesto jeho zástupci neskrývají, že se česká pekařina potýká s velkými potížemi, a to především v oblasti lidských zdrojů. A mladou generaci tohle nádherné a voňavé řemeslo s obrovskou tradicí dnes neoslovuje.

Být organizací, firmou, subjektem, který má váhu, prestiž a na něhož se mohou například odběratelé stoprocentně spolehnout. To už není sen, ale tržní nutnost. Prokázat se tím, že umím, že jsem schopen držet kvalitu zboží, služeb, procesů, že garantuji výsledek a kvalitu. Zákon, který platí zcela nesmlouvavě.