Ochrana životního prostředí je v mnoha oborech velmi diskutovaným tématem poslední doby, stavebnictví nevyjímaje. Výroba stavebních materiálů, jejich doprava a použití na stavbách může samozřejmě také být zásahem do životního prostředí.

Stále ale přibývá společností, jež se rozhodly přijmout normu ČSN EN ISO 14001:2016, která je platná od března roku 2016 a jejímž cílem je prokázání dobrých environmentálních zájmů při řízení činností společnosti. Mezi běžná environmentální opatření patří omezení hlučnosti a prašnosti, modernizace vozového parku a techniky používané ve výrobě, ale i recyklace zbytků při výrobě stavebních materiálů nebo snižování spotřeby energie. Praha v současné chvíli využívá zčásti lodní dopravy, a tím ulehčuje nejen kamionové dopravě v rámci města, ale i životnímu prostředí. 

Využití vodních cest může znamenat značnou úlevu pro dopravu ve městech, ale i na dálnicích. V letech 2016 a 2017 při stavbě Ústřední čistírny odpadních vod v Troji se pro dopravu materiálu využívala právě lodní doprava. Podle Jakuba Šimáčka, jednatele společnosti TBG Metrostav, zde bylo dovezeno 300 000 tun kameniva po Vltavě, což představovalo ušetření vjezdu 10 000 kamionů do Prahy.

Lodní doprava není ale novinkou poslední doby, je využívána po dobu již v řádu desítek let. Jakub Šimáček také vysvětluje, v čem je doprava po řece ve městech, která tuto dopravní cestu mají, vlastně užitečná: „Jedna nákladní loď přiveze téměř 1 000 tun kameniva. To je stejné množství, jaké by přivezlo 33 kamionů. Neumím si představit, co by se dělo na magistrále nebo na jiných páteřních komunikacích, kdyby se ty desítky tisíc kamionů do města dostaly. Nakonec v Londýně, Paříži, Bruselu, Rotterdamu i Curychu stejně fungují betonárny na břehu řeky v centru.“ Bohužel lodní dopravu a její rozvoj komplikují především jednání s městy, která by musela pro větší využití vodních cest tyto cesty také modernizovat a přizpůsobit většímu vytížení, což pro město představuje velké investice.

V současné chvíli je pouze v Praze velké množství ploch, které jsou určeny k zástavbě. Jedná se například o Nákladové nádraží Žižkov, areály ČKD a Praga ve Vysočanech, nádraží Bubny, Rohanský ostrov atd., chystá se ale také výstavba infrastruktury, jako je nová trasa metra D, Radlická radiála nebo modernizace stávajících mostů a silnic. Tato místa budou v průběhu let zastavěna či budována a na jejich výstavbu bude spotřebováno několik milionů tun stavebního materiálu, který v současné době vozí převážně kamiony. Pohyb takového množství kamionů má potom dopad nejen na životní prostředí, ale i na stav silnic a každodenní dopravu v Praze. Nejedná se pouze o přivezení materiálu na stavbu, ale i o odvoz již nepotřebného materiálu nebo odpadu. Ulehčením by v této situaci bylo právě využívání lodní dopravy. Praha v současné chvíli již lodní dopravu využívá a plánuje tak činit i do budoucna při realizaci těchto projektů. Již v této chvíli způsobuje 58 procentům stavebních firem aktuální stav silnic zdržení při dodávce jejich materiálu. Přesun dopravy materiálu ze silnic na alternativní dopravní cesty (železnice nebo vodu) by uvítalo 59 procent dotázaných zcela a 26 procent částečně. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví, která byla zpracována již v roce 2018.

V souvislosti s tímto je nutné zmínit, jakou výhodu má umístění betonáren v centru měst. V Praze se jedná například o betonárny na Rohanském ostrově nebo v Libni. Díky takto strategicky umístěným betonárnám v centru měst je možné využívat lodní dopravy, která snižuje četnost vjezdů kamionů do města a zároveň šetří životní prostředí. Ačkoli jsou tyto stavby terčem útoku obyvatel i různých ekologických aktivistů, jejich umístění je strategické a pro město užitečné. Jakub Šimáček, jednatel společnosti TBG Metrostav, k umístění betonáren v centru měst říká: „Betonárny, ostatně jako všechny velké provozy, vždy naráží na zájmy lidí žijících v jejich okolí. Nikomu není stoprocentně příjemné, když má takové stavby ve svém okolí. Zároveň je ale v případě betonáren velice důležité, aby byly co nejblíže místu stavby. Pokud je taková stavba v centru města, je důležité, aby nákladní auta s betonem najela co nejméně kilometrů. Tento problém si uvědomujeme a naše betonárny patří k těm nejekologičtějším v celé České republice. Ročně tak ušetříme jen při dopravě kameniva 13 tisíc plně naložených kamionů. Jedna loď přiveze stejné množství kameniva jako 33 kamionů. V TBG Metrostav jsme za dobu, kdy vozíme kamenivo po vodě, ušetřili Praze 250 tisíc náklaďáků, které na její území nemusely vjet. Je to trend budoucnosti. Například v Paříži je na Seině devět betonárek s naprosto dokonalou logistikou. Něco takového by slušelo i Praze.“

(tz)

Ilustrace Pixabay.com