Jeden typ není lepší než druhý a jsou mezi nimi značné rozdíly. Výběr mezi korporátem a menší firmou závisí na osobnosti každého člověka a jeho očekávání. Chcete pracovat pod velkou zavedenou firmou, kterou každý zná? Zvládáte více byrokracie a nekonečné reportování, jen když dostanete vysoký plat? Nebo volíte malou či střední firmu, která se vyznačuje větší flexibilitou, menším tlakem, ale čeká vás pomalejší kariérní postup? A platí vůbec tyto představy o jedné, či druhé straně?

Podnikatelé před dvaceti, třiceti lety více zakládali firmy v oboru, ve kterém se vydělávalo nejvíc peněz. Moderním vývojem lidstva vznikl i korporátní svět. Touhou po moci a vyšších výdělcích. Po dokončení vysoké školy ekonomické před dvaceti lety bylo v módě jít pracovat právě do korporátu. Byla to cesta za snem, vydělat peníze, budovat kariéru, stát se někým. „Kdo chce mít na výplatní pásce tučnou sumu, v životopisu důležité posty s možností stoupat vysoko v hierarchii jedné společnosti a očekává pravidelné bonusy, pro ty je korporát dobrá volba. Kdo chce být naopak v týmu, kde všichni znají jeho jméno, chce mít různorodou práci, kde jsou rychleji vidět výsledky a kde cítí, že roste jako jedinec, pak je lepší volbou menší firma,“ řekla Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.

Trh proměňuje zejména mladá generace, která má jiné požadavky než ta předchozí. Dnes bývá důvodem odchodu z korporátu nebo založení vlastního businessu cesta za snem a svobodou. „Jdou za tím, co je baví a naplňuje, a chtějí, aby se to stalo i jejich obživou. V podstatě živit se svým koníčkem. Hledají nebo sami vytvářejí prostředí, které je více rodinné, komunikace méně formální, kde mají větší možnost věci ovlivňovat,“ vysvětlila Irena Vrbová. Místo komplikovaných procesů, vyplňování tabulek nebo politikaření chtějí práci, která jim dává smysl, upřednostňují svůj volný čas a peníze pro ně nejsou všechno. Navíc dávno neplatí, že lidé v korporacích jsou odměňováni lépe. Na trhu je mnoho úspěšných malých firem, které dokážou nabídnout zajímavější mzdu.

„Korporát posiluje životní jistoty vně jedince, menší a střední společnosti daleko víc posilují jistoty uvnitř jedince. Nic není černobílé, ale už jen motivy, proč do korporátu jít pracovat, tomu napovídají. Korporátní svět si umí lidi koupit. A jsou v té chvíli prodejním artiklem. Když je na skladě přebytek, mohou se zaměstnance zbavit. Když má menší podnikatel na skladě lidí přebytek, nedokáže jen tak snížit stav. Protože ti lidé pro něj mají vysokou hodnotu, jak pracovně, tak lidsky,“ upřesnila Irena Vrbová.

Události posledních let, vliv pandemie, války na Ukrajině nebo blížící se recese zaměstnance proměňuje. Hledají svou cestu v měnícím se světě, vlastní motivaci a smysl nejen v pracovním prostředí. „Smysl je činnost, která je skutečná a užitečná. Vztahování se ke smyslu nám dává sílu překonat i nějaké nepohodlí. V covidové pandemii např. lidé solidárně šili roušky a najednou byla skutečná práce důležitější než dřív. Můžeme také rozumět důvodům, které vedly některé firmy k tomu, aby nechaly zaměstnance doma za 80 % mzdy. Co se ale stane s člověkem, který nevidí smysl? Pokud vzpomenu Tomáše Baťu, dovolím si říct, že ten by zaměstnance doma nenechal. Naopak by je poslal třeba umýt okna, aby cítili užitečnost, smysl. Jenže člověk s velkým egem okna mýt nepůjde. Baťa zkrátka lidi vedl, aby žili plnohodnotný život,“ dodala Irena Vrbová.

(tz)