Ekonomickou událostí roku bylo čtvrteční představení vládního ozdravného balíčku. Už jsem si myslel, že se vláda umoudří a začne srozumitelně komunikovat, když přišla s myšlenkou, že představí balíček jako celek. Mýlil jsem se.

Vláda balíček představovala dvě a půl hodiny, přičemž v přehršli vládních proklamací nešlo udržet pozornost. Detaily chyběly úplně. Vláda chtěla komunikovat profesionálně, ale dopadlo to jako obvykle.
Ten, kdo čekal, že se dozví něco nového, musel být zákonitě zklamán. Většina věcí, jako například změna sazeb DPH, unikla dávno předem. Konkrétně u DPH mě zaskočilo jen to, že nižší sazba činí 12 a nikoli avizovaných 13 procent. Ve výsledku jde ale jen o marginálii.

Zjednodušení DPH se nekoná

Vláda tvrdí, že důvodem změn sazeb DPH je zjednodušení systému. To ale neberu jako důvod. Zjednodušením by bylo, kdyby byla sazba jedna. Nyní je stále ve všem zmatek. Uvedu příklad: voda z kohoutku bude daněna 12 %, přičemž balená voda v lahvi bude v 21% sazbě. To nedává logiku, protože jde stále o tu stejnou vodu nezbytnou k životu. DPH je zkrátka stále eldorádem daňových poradců. Já sám bych DPH vůbec neměnil, a pokud ano, tak na jednu sazbu.
Snad jedinou položkou, kde jsem byl mile překvapen, byla ochota škrtat v dotacích, což je jedna z největších položek ve vládním balíčku. Bohužel škrty tady podle mě nejsou dostatečné. Mohly být několikrát vyšší. Kdyby se škrtalo více, šlo by to jistě udělat tak, že bychom nemuseli mít vyšší daně.
Myslím, že se nejedná o poslední vládní balíček. Veřejné finance jsou v tak hrozném stavu, že stávající balíček ekonomiku zachránit nemůže. V příštím balíčku proto čekám mnohem razantnější škrty v dotacích firmám. Jako pravicový ekonom vlastně nechápu, proč by měly vůbec nějaké dotace být. Argument, že jinde jsou taky, je jen argumentem, tak toho využijme a nechme si zboží, které dotuje někdo v cizině.

Konečně se něco dělá s důchody

Celý vládní balíček byl komunikován mizerně, ale důchodovou reformu naproti tomu vláda komunikovala velmi chytře. Mnoho věcí zamlčela a představila je v jiném světle, kde to nevypadalo tak zle. Začíná to tím, že o tom mluví jako o reformě. Člověk má potom pocit velké a sofistikované změny.
Skutečnost je ale jiná. To, co ale vláda označuje za reformu důchodů, bych za reformu rozhodně neoznačil. Reforma je pro pouhé parametrické změny příliš silné slovo. Reforma by to byla, kdybychom například propojili důchodový účet se zdravotním účtem, jak to mají v některých zemích. To se ale nestalo.
V každém případě to, co vláda dělá kolem důchodů, dělá dobrým směrem. Dlouhé roky tvrdím, že důchody lze řešit třemi různými způsoby: buď zvýšíme věk odchodu do důchodu, nebo zvýšíme odvody do důchodu, či obecně snížíme důchody. Vláda to sice takto „natvrdo“ neřekla, protože to by bylo politicky nepřijatelné, ale vlastně to tak dělá.
Místo vyššího věku odchodu do důchodu mluví o tom, že budeme v průměru všichni 21,5 roku v důchodu. Vzhledem k tomu, že poroste i věk dožití, poroste i věk odchodu do důchodu. Jen to nevypadá tak děsivě, jako když se řekne, že člověk půjde do důchodu třeba v 68 letech. Navíc růst věku odchodu do důchodu bude růst jen pomalu. Takže ve výsledku jde o chytrý tah a způsob, kterým se dá komunikovat nepříjemná věc.
Zvýšení odvodů do systému už probíhá přes vyšší daně pro OSVČ. Tady jsme zatím jen začali. Odhaduji, že tato nebo příští vláda ještě přitvrdí a zavede vyšší daně i pro další skupiny obyvatel. Opět zde máme velmi chytrou komunikaci a ujištění, že vláda vyšší daň nehodí na všechny. Podobně jako tomu bylo u EET, ani tady se OSVČ nikdo nezastane. Příště se to bude opakovat s jinou skupinou, které se také nikdo nezastane.
Pak je zde záležitost pomalejší valorizace. Zde sice vláda nemluví o nižších důchodech, ale přesto budou nižší, než původně měly být.

Zvyšování daní je podvod na voliče

Zvyšování daní vnímám jako průšvih. Zaprvé je to popření předvolebních slibů koalice Spolu, zadruhé to bude dusit ekonomiku. Přibrzdění ekonomiky pak povede ke slabšímu inkasu daní a slibovaný efekt balíčku může být menší. Rozhodně bych v tomto případě nesázel na vládní propočty. Vzpomeňme, jak špatně měla vláda propočítaný balíček Wind Fall Tax a daně z nadměrného zisku, kde se vládě poztrácelo 60 mld. Kč.
Z pohledu domácností přinese balíček mnoho drobných změn, kde u každé rodina zaplatí několik stovek měsíčně. Na první pohled není žádná z položek skutečně dramatická, když se ale sečtou, už to jsou celkem velké peníze. To máte příkladem dražší vodné a stočné, dražší svoz odpadu, vyšší nemocenská, školkovné atd.

Vládní populismus

Lidé se logicky nad prodražením života rozčilují a volají po tom, aby politici začali šetřit primárně u sebe. Politici to pochopili jako jasný vzkaz, že jinak končí a chtějí, aby jejich platy rostly pomaleji. Údajně se tím ušetří 400 milionů Kč.
Zajímavé na tom je to, že v původní tiskové zprávě se o tom nepíše vůbec nic. Až v pátek vyšla další tisková zpráva, kde to je černé na bílém. Trochu to vypadá, že původně politici s utažením vlastních opasků nepočítali a přišli s tím až pod tlakem veřejnosti.
Vnímám to jako jasnou snahu zalíbit se masám. Z pohledu veřejných financí jsou platy politiků marginální. Jejich platy navíc musí být konkurenční s platy v korporátní sféry. Pokud budou mít naši ministři platy nižší než vyšší management firem, budou dělat politiku jen nemehla, která budou snadno korumpovatelná.
Chtěl bych, aby byla správa státu profesionální a měla dobře placené úředníky. Přál bych si jich nicméně mnohem méně než dnes, aby byla správa země levnější. Podle mě máme zbytečně mnoho ministrů.
Sečteno a podtrženo, balíček vítám v tom smyslu, že jde dobrým směrem a přinese větší než původně avizované úspory. Stále je to ale málo, protože šlo škrtat více a nemusely se zvyšovat daně. Myslím si, že po tomto balíčku bude vláda muset přijít ještě s dalším.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group