Nový emisní předpis Euro 7 neohrozí jen budoucnost výrobců automobilů a jejich dodavatelů. Výrazně zasáhne až 15 % ekonomiky, přičemž může snížit výkonnost české ekonomiky o 2–3 %. Změny se dotknou až 700 000 zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, mnozí z nich budou muset projít rekvalifikací nebo přeorientovat své podnikatelské aktivity. Nedostupnost levných užitkových a nákladních vozidel může jednorázově zvýšit ceny v maloobchodě a ve službách i o více než 5 %.

Upozorňují na to podnikatelské a zaměstnavatelské organizace, které podepsaly deklaraci, v níž podpořily úsilí české vlády upravit navržené podmínky. Požadují také, aby čeští europoslanci vyjednali odklad účinnosti normy, která v současné podobě automobilkám neposkytuje dostatečné množství času na naplánování vývoje nových vozidel, instalaci odpovídajících technologií, nasmlouvání dodavatelů a přeškolení zaměstnanců, na které je třeba alespoň pět let.

„Podle našich odhadů by měla nová pravidla v automobilovém průmyslu mnohem širší nepříznivý dopad na průmysl a služby. Zejména tam, kde se používají dodávkové automobily. Příkladem je rozvážka zboží do maloobchodní sítě, rozvoz balíků, rozvážky potravin typu Rohlík, Košík nebo Foodora, opravářské, stavební a jiné řemeslné práce,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle výpočtů Hospodářské komory by nová emisní norma, v případě, že by byla schválena v současné podobě, mohla snížit HDP o 2–3 %, ovlivnit 500 000 pracovních míst v automobilovém průmyslu, včetně dodavatelských odvětví, a aktivity dalších 200 000 osob ve službách.

V Česku patří 30 % prodaných vozidel do kategorie malých, cenově dostupných vozů. Ta by se v důsledku aktuálního návrhu Euro 7 přestala vyrábět, protože by z důvodu technologických požadavků již nebyla ekonomicky životaschopná. To by v dlouhodobějším horizontu vedlo k výraznému zhoršení dostupnosti individuální mobility.

„Pro řadu drobných podnikatelů by se nové dodávky staly nedostupnými. Využívali by proto staré, méně ekologické vozy. V důsledku tlaku spotřebitelů budou nicméně mnozí tlačeni k tomu, aby byli ekologičtí. Budou si proto nuceni pořizovat nákladné vozy s Euro 7 nebo elektrické dodávky. To se promítne do cen, zatímco méně zelení podnikatelé budou ztrácet konkurenceschopnost,“ dodal viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, který vznik deklarace inicioval. Ten zároveň upozornil, že klíčové pro automobilky budou hlavně prováděcí předpisy.

Euro 7 tak ve výsledku zdraží zboží a služby všem zákazníkům a stane se proinflačním stimulem, což může vyústit v to, že se inflace stane dlouhodobým problémem české ekonomiky.

Průměrné stáří vozového parku již dosáhlo 15,73 roku a celkové stáří všech motorových vozidel 18,73 roku. To ČR řadí mezi země EU s nejstarším vozovým parkem. „Návrh v jeho současné podobě tento problém ještě více prohloubí, jelikož kontraproduktivně povede ke zvýšení dovozu ojetých vozidel a prodlužování doby provozu vozidel staršího data výroby,“ potvrdil výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Problémy podle něj zesílí i skutečnost, že norma zavádí zcela nové požadavky nejen pro vozidla se spalovacími motory, ale i pro vozidla s elektrickým pohonem. A to kvůli palubnímu sledování emisí v reálném čase, životnosti baterie či měření emisí z brzd a otěru pneumatik. K naplnění těchto požadavků bude nutné do vozidel instalovat množství dodatečných, dnes neexistujících technologií, což povede k dalšímu zvýšení nákladů na výrobu vozidla, tedy i jeho ceny.

„Automobilky už roky tvrdě pracují na vývoji aut na alternativní pohony a investují do něj obrovské prostředky. Plnění požadavků Euro 7 nebude mít velký přínos pro životní prostředí a bude stát desítky miliard eur, které automobilkám budou chybět právě na přechod k čisté mobilitě. Vedle krátkého časového rámce pro implementaci nesouhlasíme proto i s požadavky ohledně palubního monitoringu OBM či navrhovanými podmínkami testování RDE,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar. Stejné stanovisko zaujala i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Zástupci průmyslu přitom deklarují, že úsilí o zlepšení životního prostředí a ovzduší podporují, což lze ilustrovat na rozrůstající se nabídce bezemisních vozidel. Návrh Evropské komise ale označují za nerealistický.
Třeba pro nákladní vozy a autobusy je totiž zpřísnění emisních limitů technicky téměř neproveditelné, neboť některé navržené limity jsou na hranici měřitelnosti za použití existující měřicí techniky. To bude mít negativní dopad na veřejnou dopravu. Nová pravidla by logicky vedla ke zdražení jízdného v autobusové dopravě.

O zmírnění pravidel normy usiluje ministr dopravy Martin Kupka. Do Štrasburku svolal ministry dopravy, kde k ČR připojily své výhrady také Německo, Itálie, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko a Portugalsko.

Upozorňuje také na to, že schválení normy Euro 7 ve stávající podobě zlepší pozice severoamerických a čínských výrobců elektrifikovaných vozidel. Tamní úřady i politika jim zajišťují lepší podmínky pro výrobu, což jim umožňuje nabízet konkurenceschopnější ceny. „Je nutné najít rovnováhu mezi snahou snižovat dopady dopravy na životní prostředí na straně jedné a potřebou udržet konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu na straně druhé. Euro 7 zatím přináší jen malé benefity pro životní prostředí, ale velké problémy pro český a celý evropský automobilový trh. To nedopustíme,“ potvrdil ministr dopravy Martin Kupka.

Nejkritičtějším bodem celého návrhu je datum vstupu v účinnost. Podle zástupců českého průmyslu neposkytuje dostatečný čas na vývoj a adaptaci výroby, což by způsobilo výpadky ve výrobě v řadě závodů či v některých případech i k jejich kompletnímu zastavení. Spoléhají proto také na české poslance v Evropském parlamentu, od kterých by uvítali, aby pomohli vládě s vyjednáním odkladu účinnosti a prosazení racionální a proveditelné úpravy legislativní normy Euro 7.
„Návrh Euro 7 v podobě, jak ho navrhla Evropská komise, je nepřijatelný a jako zpravodaj normy v Evropském parlamentu budu usilovat o jeho zásadní přepracování. Nesmí ani ohrozit výrobu aut u nás, ani omezit individuální mobilitu lidí. Průmysl musí dostat čas se na změny připravit,“ uzavřel europoslanec Alexandr Vondra.

(tz)