Přesně 1. června tohoto roku zahájil svoji činnost Jednotný patentový soud (UPC) a zároveň byl spuštěn celý dlouho očekávaný systém jednotné patentové ochrany (UPP) v Evropě. Od tohoto data vstoupila v platnost Dohoda o Jednotném patentovém soudu1 (UPCA) a začala se uplatňovat dvě nařízení EU2, kterými se zavádí jednotný patent, jenž spolu s Dohodou tvoří tzv. patentový balíček. V platnost rovněž vstoupil sekundární právní rámec Evropské patentové organizace pro jednotný patent, zejména Pravidla týkající se jednotné patentové ochrany, která formálně pověřují Evropský patentový úřad (EPÚ) správou jednotného patentu.

Nový evropský patent s jednotným účinkem doplňuje a posiluje stávající evropský patentový systém, a tím, že umožní získat jednotnou patentovou ochranu ve všech zúčastněných členských státech EU, nabízí zjednodušenou cestu k jednotné a územně široké patentové ochraně, snižuje její náklady, výrazně omezuje administrativní zátěž a zlepšuje úroveň patentové ochrany.
Jednotný patentový soud poskytuje centralizovanou soudní pravomoc pro soudní spory týkající se především porušování a platnosti evropských patentů s jednotným účinkem a evropských patentů s cílem zvýšit právní jistotu týkající se vymáhání těchto patentů a obrany proti neoprávněným nárokům nebo zrušením těchto patentů.
Česká republika dohodu v roce 2012 podepsala, ale na základě závěrů Studie o dopadech případného zavedení patentového balíčku na ČR z roku 2017 s ratifikací zatím vyčkává.

Co to znamená pro naše uživatele

Ačkoliv Česká republika Dohodu o Jednotném patentovém soudu zatím neratifikovala, neznamená to, že by tím naši uživatelé přišli o možnost získat jednotný patent nebo že by se na ně případně nemohla vztahovat pravomoc Jednotného patentového soudu.

Jednotná patentová ochrana

Při rozhodování o volbě vhodné patentové ochrany v Evropě kromě již známých možností ochrany národní cestou v jednotlivých státech a „klasickým“ evropským patentem nově přibývá i českým uživatelům na výběr také evropský patent s jednotným účinkem (jednotný patent). Jeho výhodou oproti „klasickému“ evropskému patentu je zejména to, že odpadá nutnost validace v určených státech, v jejímž rámci je nutné u úřadů průmyslového vlastnictví určených států zaplatit poplatek a, až na výjimky, podat překlad patentového spisu do úředního jazyka tohoto státu, a posléze i placení udržovacích poplatků všude tam, kde byl evropský patent validován. Uživatelé mají nyní možnost po udělení evropského patentu podat žádost o jednotný účinek, a následně získat jednotnou ochranu v těch zúčastněných členských státech EU, které již dohodu ratifikovaly. Jednotný patent má jednotnou povahu, což znamená, že poskytuje jednotnou ochranu a má stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech. V důsledku toho může být takový patent omezen, převeden nebo zrušen pouze ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům. Licenci je však možné poskytnout i jen ve vztahu k území několika států. Jednotným patentem je tedy poměrně snadné získat jednotnou patentovou ochranu pro území těch zúčastněných členských států EU, které dohodu ratifikovaly.
Jednotná patentová ochrana se týká pouze území těch zúčastněných členských států EU, ve kterých nabyla Dohoda o Jednotném patentovém soudu účinnosti ke dni, kdy Evropský patentový úřad zapsal jednotný účinek. Územní působnost uděleného jednotného patentu zůstane stejná po celou dobu jeho platnosti a nerozšiřuje se na další členské státy EU, které dohodu ratifikovaly poté, co Evropský patentový úřad zapsal jeho jednotný účinek, nebo se následně zapojily do posílené spolupráce.
Pro ostatní smluvní státy Evropské patentové úmluvy, kterých se jednotný účinek netýká, zůstává zachován dosavadní režim, je tedy třeba v nich patenty validovat a platit zde národní udržovací poplatky.
Přihlašovatel, který chce získat patentovou ochranu v Evropě, tedy nově může kombinovat jednotný patent s klasickým evropským patentem, který se bude validovat v těch smluvních státech EPC, které nejsou územně zahrnuty do jednotného patentového systému, protože:
1. nejsou členskými státy EU (Albánie, Černá Hora, Island, Lichtenštejnsko, Monako, Norsko, Severní Makedonie, Srbsko, San Marino, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie),
2. jsou členskými státy EU, které se neúčastní posílené spolupráce v oblasti jednotné patentové ochrany (Španělsko, Chorvatsko),
3. jsou členskými státy účastnícími se posílené spolupráce, ale nemají dosud ratifikovanou
UPCA nebo k ní zatím nepřistoupily (Česká republika, Irsko, Kypr, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Řecko a Slovensko).

Jednotný patent tak sice neplatí na území ČR, uživatelé z ČR však o něj mohou žádat s tím, že udělený jednotný patent se bude týkat území těch zúčastněných členských států EU, které dohodu ratifikovaly. K 1. červnu 2023 jde o Rakousko, Belgii, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Německo, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Maltu, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko.
Podání žádosti o jednotný účinek není zpoplatněno. Za udržování jednotného patentu se platí pouze jeden poplatek, a to přímo Evropskému patentovému úřadu. Udržovací poplatek za evropský patent s jednotným účinkem je stanoven ve výši součtu udržovacích poplatků ve čtyřech smluvních státech Evropské patentové úmluvy s největším počtem validovaných patentů v době dojednávání Dohody o Jednotném patentovém soudu.
Jednotný patent se řídí právem státu, ve kterém má přihlašovatel ke dni podání evropské patentové přihlášky sídlo nebo bydliště nebo který je místem výkonu podnikatelské činnosti tohoto přihlašovatele, pokud se toto místo nachází ve zúčastněném členském státě EU, v němž má patent jednotný účinek. Pokud se toto místo nachází mimo takové státy, udělený jednotný patent se řídí německým právem.

Jednotný patentový soud

Jednotné, a tím i snazší, je nejen získání jednotného patentu, ale zároveň i jeho zrušení. Spory týkající se jednotných patentů, a to ve vztahu jak k jejich platnosti, tak i k jejich porušování, řeší Jednotný patentový soud. Výlučná pravomoc Jednotného patentového soudu se však vztahuje nejen na evropské patenty s jednotným účinkem, ale i na evropské patenty, validované ve smluvních státech Dohody o jednotném patentovém soudu, pro něž nabyla dohoda platnosti a v nichž je tento patent platný, dodatková ochranná osvědčení vydaná pro výrobky chráněné takovými evropskými patenty a evropské patentové přihlášky s vyznačením smluvních států Dohody o jednotném patentovém soudu, které nebyly vyřízeny ke dni vstupu této dohody v platnost nebo byly podány po tomto dni.
Jednotný patentový soud se skládá ze soudu prvního stupně s ústřední komorou v Paříži a v Mnichově a dalších místních nebo regionálních komor, a z odvolacího soudu se sídlem v Lucemburku. Ústřední komora má pravomoc rozhodovat v řízeních o zrušení a místní nebo regionální komora, v závislosti na místě porušení, má pravomoc rozhodovat v řízeních o porušení. V případě neexistence místní nebo re­gionální komory má pravomoc v těchto řízeních ústřední komora.
Jednotný patentový soudu má rovněž vlastní mediační a rozhodčí centrum se sídlem v Lisabonu a Lublani.
Dohoda o jednotném patentovém soudu umožňuje po přechodném období sedmi let od vstupu systému v platnost přihlašovatelům a majitelům „klasického“ evropského patentu, jakož i majitelům dodatkového ochranného osvědčení (SPC) vydaného pro výrobek chráněný „klasickým“ evropským patentem, vyjmout svou přihlášku, patent nebo SPC z výlučné pravomoci UPC, provést tedy tzv. „opt-out“. V důsledku toho nebude mít následně UPC pravomoc rozhodovat žádné soudní spory týkající se této přihlášky, patentu nebo SPC. „Opt-out“ se týká evropských patentů validovaných ve všech smluvních státech Dohody o jednotném patentovém soudu, v nichž jsou tyto patenty platné. „Opt-out“ platí po celou dobu platnosti patentu a je možné jej i vzít zpět, ale pouze v případě, že není zahájeno řízení před příslušným národním orgánem. Jakmile bude „opt-out“ vzat zpět, nebude již možné o něj znovu požádat. „Opt-out“ však není možné provést, pokud již probíhá řízení před Jednotným patentovým soudem. Dohoda předpokládá možné prodloužení tohoto období až o dalších sedm let. Po uplynutí přechodného období bude Jednotný patentový soud o „klasických“ evropských patentech v zúčastněných zemích již rozhodovat výhradně.
Chce-li majitel evropského patentu požádat o „opt-out“, měl tak ideálně učinit již před zahájením fungování systému, od 1. června již může být patent napaden u Jednotného patentového soudu.

Co již bylo možné provést

Od 1. března 2023, tři měsíce před za zahájením činnosti UPC, začalo běžet počáteční období (tzv. sunrise period), během něhož již bylo možné u UPC provést vynětí „klasického“ evropského patentu z jeho pravomoci. U soudu se také již mohli zaregistrovat ti patentoví zástupci, kteří jsou oprávněni zastupovat klienty ve sporech před UPC. U Evropského patentového úřadu, který jednotné patenty uděluje, bylo již od 1. ledna 2023 možné podat tzv. dřívější žádost o jednotný patent nebo požádat o odklad vydání rozhodnutí o udělení evropského patentu. Bližší informace k podniknutí všech těchto kroků jsou k dispozici na stánkách UPC a EPÚ.

Co zůstane po 1. červnu 2023 stejné

 I nadále bude možné přihlašovat „klasické“ evropské patenty a validovat je v jednotlivých smluvních státech EPC.
 Aby evropské patenty platily na území ČR, bude nezbytné je i nadále validovat u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).
 Řízení o porušení „klasického“ evropského patentu validovaného v ČR bude probíhat podle stávajících pravidel před Městským soudem v Praze (v prvním stupni) a řízení o jeho platnosti před Úřadem průmyslového vlastnictví a správními soudy.
 Pokud se majitel rozhodl svůj „klasický“ evropský patent vyjmout z pravomoci Jednotného patentového soudu, bude řízení o jeho porušení na území zúčastněného smluvního státu, který dohodu ratifikoval během přechodného období, probíhat podle stávajících předpisů.
 Rozhodnutí o neplatnosti jednotného patentu nebude mít přímý vliv na platnost identického „klasického“ evropského patentu platného v ČR. Lze však očekávat, že takové rozhodnutí ovlivní rozhodnutí v řízeních probíhajících před ÚPV a českými soudy.

Co se naopak od 1. června 2023 změní

 Přihlašovatel evropského patentu se bude moci rozhodnout, zda chce pro svůj evropský patent získat jednotný účinek, nebo bude platit podle stávajících předpisů jako „klasický“ evropský patent, případně obě varianty kombinovat.
 Jednotný patentový soud bude mít výlučnou pravomoc rozhodovat spory týkající se porušování a platnosti jednotných patentů.
 Jednotný patentový soud bude mít pravomoc rozhodovat také spory týkající se „klasických“ evropských patentů v zúčastněných smluvních státech, které dohodu ratifikovaly.
 Majitel „klasického“ evropského patentu podaného nebo uděleného před vstupem dohody v platnost nebo během přechodného období bude moci svůj patent z pravomoci Jednotného patentového soudu vyjmout. V případě jednotných patentů vynětí z výlučné pravomoci Jednotného patentového soudu není možné.
 Pokud majitel „klasického“ evropského patentu neprovede „opt-out“ před zahájením řízení o porušení nebo neplatnosti patentu před Jednotným patentovým soudem, bude mít tento soud v těchto případech pravomoc. V případech, kde proběhl „opt-out“, budou mít národní orgány pravomoc rozhodovat o porušení nebo neplatnosti patentu i během přechodného období.
 Po uplynutí přechodného období bude mít Jednotný patentový soud ve věcech týkajících se „klasických“ evropských patentů pravomoc rozhodovat pouze u patentů, u nichž byla podána přihláška po tomto datu a u patentů, které jejich majitel nevyňal z výlučné pravomoci Jednotného patentového soudu.
 I subjekt ze státu, který dohodu neratifikoval, může být u Jednotného patentového soudu žalován a může se také u Jednotného patentového soudu domáhat zrušení platnosti jednotného patentu nebo „klasického“ evropského patentu.
Závěrem je třeba ještě jednou upozornit na to, že i když ČR Dohodu o Jednotném patentovém soudu neratifikovala, neznamená to, že by naši uživatelé neměli možnost získat jednotný patent nebo že by se na ně nevztahovala pravomoc UPC. Jak již bylo uvedeno výše, pravomoc Jednotného patentového soudu by měla usnadnit vymáhání patentu ve více zemích, na druhou stranu je zde však riziko, že patent může být zrušen naráz v sedmnácti zemích, přičemž tento počet by se měl do budoucna ještě zvýšit o státy, které dohodu zatím neratifikovaly. Proto by měli uživatelé pečlivě zvážit, zda je v jejich zájmu ponechat své evropské patenty ve výlučné pravomoci Jednotného patentového soudu.

Mgr. Jana Pantoflíčková,
Úřad průmyslového vlastnictví

Odkazy:
1 Dohoda o Jednotném patentovém soudu, Úřední věstník EU C 175, 20. 6. 2013, str. 1 – dokument vstoupí v platnost 1. 6. 2023 (eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri= OJ:C:2013:175:TOC)
2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, Úřední věstník EU L 361, 31. 12. 2012, str. 1 (eur-lex.europa. eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1683268608716 &uri=CELEX%3A32012R1257) a Nařízení Rady (EU) č. 1260/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde o příslušná ustanovení o překladu, Úřední věstník EU L 361, 31. 12. 2012, str. 89 (eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX %3A32012R1260&qid=1683268777184)