Firmy změnily svůj postoj a na ekonomické oživení už dále nečekají. Vzhledem k tomu, že ekonomické vyhlídky jsou stále nejisté, vedoucí pracovníci firem pochopili, že již nelze vyčkávat, ale je třeba se ještě více zaměřit na podnikovou optimalizaci, tedy na snižování nákladů a zvyšování efektivnosti. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu podnikatelských rizik a příležitostí společnosti Ernst & Young, který shrnuje názory vrcholových manažerů 641 společností.
„Náš průzkum ukázal, že podniky se stále více smiřují nejen s dlouhodobou stagnací vyspělých ekonomik, ale i s větší nejistotou na globálních trzích. Přináší to s sebou nová rizika i příležitosti, kterým je třeba věnovat dostatečnou pozornost a dobře zmapovat jejich dopady, protože mnohé jsou úzce propojeny,“ komentoval výsledky průzkumu Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young.
Největším podnikatelským rizikem je podle respondentů průzkumu v letošním roce tlak na ceny. Oslovení vrcholoví manažeři si tváří v tvář stagnaci vyspělých ekonomik velice dobře uvědomují, že musí hledat nové cesty k udržení ziskovosti. Proto se snaží rozšiřovat své příležitosti důrazem na inovace a orientací na rychle rostoucí ekonomiky. Letošní výsledky ukazují na výrazný posun oproti předchozímu průzkumu z roku 2011. Pro respondenty byla největším rizikem regulace a dodržování předpisů, zatímco největší potenciál viděli v důslednější realizaci provozní strategie.
Top ten žebříček deseti největších rizik roku 2013
1 |
Tlak na ceny |
2 |
Tlak na snižování nákladů a ziskovou marži |
3 |
Tržní rizika |
4 |
Makroekonomické riziko: méně příznivá, resp. nejistá prognóza globálního ekonomického růstu |
5 |
Řízení talentů a nedostatek kvalifikované pracovní síly |
6 |
Posilování role státu |
7 |
Regulace a dodržování předpisů |
8 |
Státní dluh: dopady úsporných opatření nebo dluhové krize |
9 |
Nové technologie |
10 |
Politické otřesy |
Provozní flexibilita: jak se naladit na vyšší výkonnost
Druhým největším rizikem je podle oslovených manažerů tlak na snižování nákladů, a to kvůli vysokým mzdám i cenám vstupů a rostoucím nákladům na dodržování stále přísnějších předpisů, které mnohdy není možné promítnout do ceny konečných výrobků a služeb. Pro podniky to znamená dělat dnes a denně obtížná rozhodnutí jak snížit náklady, aniž by to mělo negativní vliv na kvalitu dodávaných výrobků a služeb.
Mezinárodním korporacím, které hledají optimální rovnováhu mezi snahou udržet své náklady na tradičních trzích na konkurenceschopné úrovni a růstem v nových ekonomikách, nabízí zajímavou příležitost globální organizační i nákladová restrukturalizace. Provozní flexibilita má v současných nejistých ekonomických podmínkách zásadní význam nejen pro ekonomickou prosperitu podniku, ale i pro jeho samotné přežití.
Nejvýznamnější podnikatelskou příležitostí jsou podle respondentů průzkumu inovace, a to jak pokud jde o nové produkty a služby, tak pokud jde o provozní procesy. Prioritou jsou především v rychle se rozvíjejících ekonomikách, o čemž svědčí fakt, že tamější výdaje na výzkum a vývoj rostou čtyřikrát rychleji než v rozvinutých zemích. „Jedním ze základních znaků inovativní organizace je její firemní kultura, hodnoty a soustavná podpora a oceňování inovací,“ upozorňuje Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young. „Klíčové je mít jasnou představu, co konkrétně to pro vaši společnost znamená. Pomoci vám může i spolupráce s různými externími partnery, ať už z podnikatelské, nebo akademické sféry, protože takováto síť je pro inovace živnou půdou.“
Hledání nových cest k zákazníkovi
Podniky si v dnešních náročných podmínkách rychle osvojují nové způsoby marketingové komunikace se zákazníkem, včetně používání sociálních médií. Zatímco v předchozím průzkumu realizovaném v roce 2011skončily marketingové kanály mezi podnikatelskými příležitostmi na osmém místě, letos si o čtyři příčky polepšily. Výrazný podíl na tom mají především společnosti působící v rychle se rozvíjejících ekonomikách. Nicméně nové technologie s sebou přinášejí i nezanedbatelná rizika – v našem žebříčku Top 10 rizik letos skončily na předposledním místě, v předchozím průzkumu byly páté. „Podniky někdy při úvahách o nových technologiích přehlížejí související rizika,“ varoval Jan Fanta. „Věnují veškerou pozornost virtualizaci, cloud computingu, sociálním médiím, mobilním i jiným technologiím, ale zanedbávají související oblast informační bezpečnosti. A tak její deficit mnohde dramaticky narůstá, což je vidět i na některých incidentech z poslední doby.“
Top ten žebříček deseti příležitostí roku 2013
1 |
Inovace produktů, služeb a provozních procesů |
2 |
Růst poptávky na rozvíjejících se trzích |
3 |
Investice do podnikových procesů, nástrojů a vzdělávání zaměstnanců s cílem zvýšit produktivitu |
4 |
Nové marketingové kanály |
5 |
Důslednější realizace strategie v rámci celé organizace |
6 |
Investice do informačních technologií |
7 |
Vztahy s investory |
8 |
Posílení společenské odpovědnosti firem a důvěry veřejnosti |
9 |
Investice do čistých technologií |
10 |
Globální optimalizace a přemístění klíčových funkcí |
Důvěra akcionářů, věřitelů i veřejnosti
Posilování role státu patří mezi rizika, která ve srovnání s předchozím průzkumem, realizovaným v roce 2011, mírně vzrostla. Na žebříčku Top 10 se toto riziko posunulo ze sedmého na šesté místo. Svůj podíl na tom má nejen zpřísňující se regulace v celosvětovém měřítku, zejména ve finančním sektoru, ale především rostoucí význam nových ekonomik, v nichž stát hraje aktivnější roli. Jeho zásahy mnohde ovlivňují i konkurenční prostředí. Například v Číně musí některé nadnárodní společnosti v rámci podpory domácího průmyslu „úzce spolupracovat“ s místními firmami. Vládní politika má v těchto zemích velký vliv, a pěstování dobrých vztahů se státem a jeho orgány je tudíž velmi důležité.
Naproti tomu riziko regulace a dodržování předpisů, v minulém průzkumu respondenty hodnocené jako největší, se letos propadlo až na sedmou příčku. Nicméně průzkum díky nově zařazenému kriteriu společenské odpovědnosti firem a důvěry veřejnosti, které se mezi příležitostmi umístilo na osmé příčce, ukázal, že pokrizové období otevírá prostor pro významné posílení společenské odpovědnosti podniků nejen vůči jejich akcionářům, ale i vůči širší veřejnosti. Řada institucionálních investorů v současnosti volá po větší transparentnosti v takových oblastech, jako je životní prostředí nebo sociální otázky, protože tyto záležitosti mohou zásadním způsobem ovlivnit výnosy jejich dlouhodobých investic.
„Ukazuje se, že dochází k jasné změně přístupu – dřívější zpětný krátkodobý pohled na rizika byl doplněn dlouhodobější analýzou,“ řekl Jan Fanta.„Zatímco dříve byl každý předpis a jeho implementace „samostatným“ projektem, dnes se organizace snaží zmapovat, které předpisy budou mít dopad na jejich podnikání a jak v jednotlivých zemích v rámci běžné provozní činnosti efektivně řídit a kontrolovat jejich dodržování, aby související náklady byly co nejmenší.“
Podrobnější informace o průzkumu včetně kompletní zprávy (v anglickém jazyce) jsou k dispozici zde: www.ey.com/businesspulse
(tz)