Řepka na Slovensku začala po třinácti měsících extremního sucha vzcházet až kolem poloviny září. V Česku měla 2-3 týdny vegetační náskok a proto tam byla silnější. Velmi měkká zima a to v SR ještě více, udělala zázraky. V současném nejméně dvacetiletí jsou zimy obecně mírné a už řadu let víme, že kořeny poměrně silně rostou. A s tím počítáme při zásadní změně pěstitelské technologie. V ní bude jedno z těžišť hnojení dusíkem – nejlépe stabilizovaným - v říjnu.

                Dokladem jsou níže uvedené údaje. Ty jsme získali z kontrol: v SR hybridy Exquisite a Rohan, liniová odrůda Ladoga. V Česku jde o hybridy Exquisite a Sherpa, liniová odrůda Ladoga. Výsledky průměrujeme, protože kontrolní odrůdy se od sebe velmi liší a během zimy dokáží změnit své pořadí podle hmotnosti rostlin. Současně víme, že neplatí princip: nejmohutnější odrůda = nejvyšší výnos semen. Primárně zde nejde o odrůdy, ale o řepku a o potřebu změnit její technologii, aby se zvýšily výnosy semen.

Rostliny jsme odebírali na stejných místech a stejným způsobem, jako jsme to dělali v říjnu před zimou 2012/13. Je pravda, že na všech lokalitách již měli 2x pohnojeno dusíkem v sumě kolem 100 kg N/ha, ale nikde ještě při naší návštěvě kolem poloviny března ještě řepka viditelně nerostla. Pouze v Huli o.N.Zámky (kukuřičná oblast) byly známky nové jarní zeleně. V Prašicích (řepařská oblast) bylo na rozdíl od Huli i Humburk poměrně suchá půda. V Česku jsme zatím zvládli jen jedno místo u Hradce Králové (řepařská oblast). Na dalších dvou byla půda po nových mrazech od 20.3.2013 natolik zmrzlá, že odběry byly nemožné. Pro úplnost dodáváme, že ukončení růstu nadzemní biomasy (noční teploty pod +2 až 3°C) nastalo kolem 1.11.2012. Kořeny rostou v půdě i při teplotě mírně pod +2°C.

Změna hmotnosti kořenů řepky ozimé v zimě 2012/13. Nížiny ČR a SR. Odrůdy – viz text.

                Jsme si vědomi, že ve vyšších polohách a i podle let se budou výsledky ze zimního růstu lišit. Každopádně jde ale o jasný zimní růst, který je potřeba živit, podporovat. Mohutně zakořeněné řepky odolají sucho. A to bohužel s oteplováním přichází stále častěji. Roziko z vymrzání pohnojených řepek bagatelizujeme a to na základě mimořádných holomrazů v ČR 2012, s poklesem teplot na -20 až -25°C. Těmto mrazům neodolala řada odrůd ozimé pšenice, ale řepky i za cenu částečného oloupání kůry na kořenech odolaly. Vydržely mimořádné mrazy po 29.1.2012 díky velmi silným kořenům. A ty právě můžeme dusíkem (NP hnojivy), orbou, azoly na podzim v říjnu velmi podpořit. Hlavní riziko vyzimování = vysoké výsevky = přehoustlé řepky jsou již historií a proto můžeme začít měnit pěstitelskou technologii a zvýšit výnosy semen.

                                                                                                              Prof. Jan Vašák,. CSc.

                                                                                              Ing. David Bečka, Ph.D.

                                                                                              ČZU v Praze

 Pozdní jaro 2013

         Údělem zemědělce je závislost na počasí. Každý rok je jiný a jinak jiný. Letos po příjemně mírné zimě jsme se těšili na včasné a vlhké jaro. Vodu sice máme – někde i více, ale ne kriticky – ale někdy od konce února až do konce prvé dekády dubna (prognóza) často celý den mrzne, opakovaně leží sníh, někde i prší. Slunce nesvítí, a když je slabé a vzduch se za poledne ohřeje na 3-6°C. Naštěstí nedochází k výrazným pohybům půdy. Skvělé je i to, že již od druhé poloviny února hnojíme a že jsou ozimy – řepka, pšenice – velmi dobře zakořeněné.

 Když vzpomeneme, že v nížinách start růstu řepky nastane někdy po 6.4. a že do 1.5. má začít kvést a dosáhnout výšky alespoň 120-130 cm, nechce se tomu v dnešní (3.4.2013) zimě a podmračnu věřit. Každý den musí narůst v průměru o 5-6 cm. A zemědělce čeká ode dneška do počátku plného kvetení kolem 10 aplikací: min. 1-2x ještě dohnojit N do 150-200 kg N/ha, 3x dát insekticidy, 1x azolový regulátor, 1-2x Atonik, 1-2x listové hnojivo, 1x fungicid. I když budeme dělat mixy, znamená to každý týden alespoň 2x jet do řepky.

Jařiny a jarní práce.

         Vzniká řada dotazů, o kolik sníží pozdní setí a pozdní nástup plošné vegetace výnosy. Z našeho pohledu (řepka, pšenice, ječmen, mák) nejde o nic kritického. Jaro je v našich podmínkách velmi proměnlivé. Uspěchané setí, dá často horší výsledky než to časově uvážené.

         Na výnosy plodin ozimých i jarních má rozhodující vliv doba mezi polovinou dubna až polovinou června. V této době potřebujeme vlhké a chladné počasí s teplotami přes den mezi 10-20°C, v noci 8-15°C, polojasno, vysokou vzdušnou vlhkost a časté přepršky s cca 50-70 mm za měsíc. Teploty nad 25°C přes den už budou omezovat asimilaci a naopak noční teploty nad 20°C úžasně podpoří ztráty = disimilaci. Prostě chceme jaro pro „důchodce“ ne pro rekreanty u vody.

         Některé údaje, hlavně o začátku jarních prací jsou v tab. 1. Jde o oblast Kladno – Slaný. Tedy o řepařskou oblast ve srážkovém stínu Krušných hor s ročním úhrnem srážek kolem 500 mm a teplotou cca 8°C. Např. letos ještě k 4.dubnu nezaseli žádný jarní ječmen ,ani nepřipravují půdu.

Tab.1. Zahájení jarních prací s půdou na Slánsku. Vlastní údaje.

Termín setí a jeho vliv na výnos sladovnického ječmene

Včasné založení porostu jarního sladovnického ječmene do vyzrálé půdy je základní intenzifikační prvek. Dnes je 3.4.2013 a nervozita stoupá. V ČR je dle odhadu zaseto 2 % jarních ječmenů a to v moravské části. V SR zaseli již před měsícem (Trnavsko), ale ječmen má zatím jen cca 1 cm dlouhý klíček. Na dotazy z ČR i SR ohledně možného poškození klíčku mrazem odpovídáme, že nehrozí. Nejméně pět let jsme zkoušeli výsevy jarního ječmene od září do října a tak víme, že mrazy do -12°C snáší jarní ječmen velmi dobře.

Noční mrazy stále trvají. Začínají se sázet rané brambory a první setí jarního ječmene už od 3.4. probíhá v nejteplejších oblastech Polabí. Setí je možné jen na pozemcích částečně připravených – urovnaná oranice - z podzimu a to jen na některých. Hrubá brázda je mokrá a spodní část zmrzlá. Dle meteorologů stoupnou noční teploty nad nulu až 10.4.2013.

Průběhem jara se letošku nejvíce podobá rok 2006. Tehdy ležela sněhová pokrývka až do počátku dubna. Otevření jara přišlo po 6. 4.. Půda byla slehlá, promáčená a jen pomalu vysychala. Délka vegetační doby jarního ječmene byla velmi krátká - 117 dní - a výnos dosáhl 5,2 t/ha. Při hodnocení pozdních výsevů po 25. 3., to byl podprůměrný výnos s propadem na průměr pozdního setí o 1,1 t/ha. Z časové řady to byl druhý nejnižší výnos za posledních deset let.

 V letošním roce (2013) půda vysychá nočními mrazíky, současně čekáme na oteplení. Tam kde není mnoho vody – bohužel velká část polí SR má zamáčené půdy - je půda kyprá a dobře se drobí. Každopádně podle prognózy počasí se dá čekat, že někdy po 10.4. se plošně bude vysévat.

Pozdní setí a vliv na výnosy.

Naše výsledky u jarního ječmene a máku jsou založeny na pokusech Výzkumné stanice FAPPZ v Červeném Újezdě (pláň letiště Praha Ruzyně), 405 m n.m, v řepařské oblasti, kde je ještě silný srážkový stín. Půdy jsou tam hluboké, bohaté hnědozemě. Je to skvělá oblast pro ozimou pšenici a hořčici, průměrná pro ozimou řepku a suchem mírně podprůměrná pro jarní ječmen. Pokusy rotují na stále stejném cca 20 ha poli a jsou ošetřovány srovnatelnou agrotechnikou. Odrůdy jsou typické sladovnické: Malz, Bojos, někdy doplněné o exportní ječmeny Prestige a Sebastian.

Termín setí má na výnos jen menší vliv. Pokud ovšem zaseji do vyzrálé půdy a to co nejdříve, jak to podmínky dovolí. Tedy podle otevření jara  je to v různých letech od února do počátku dubna. Na výnosy zrna má hlavní vliv průběh počasí v dubnu a květnu. Tehdy se rozhoduje o hlavním prvku výnosu jarního ječmene – o počtu klasů = plodných odnoží. Například na našich pokusech jsme nejnižší výnos dosáhli v roce 2007, kdy jsme současně vyseli za uplynulou desetiletku nejdříve a to 14.3. Důvodem byla extrémní sucha, takže místo cca 700-800 klasů (optima jsou 1000) na 1 m² jsme jich i při výsevku 500 zrn/m² měli jen cca 550/m². Zato obsah N látek převýšil 14%, proti požadavku rámcově 10,5-12%.

Naopak nejvyšší výnos byl při průměrném termínu setí 23.3. v roce 2004. Tehdy byly v květnu a první polovině června nízké teploty s optimálním rozložením srážek. Zde platilo staré přísloví „studený máj v stodole ráj“. Nejranější termín setí byl 14. 3. v roce 2007. Suché a teplé počasí v dubnu a květnu zapříčinilo zchození odnoží.

Závěrem lze říci, že termín setí kolem 10. 4. již výnos mírně snižuje. Přesto hlavní význam bude mít průběh počasí v květnu. Z pokusů jasně vyplývá ekonomika nižších dávek dusíku (kolem 60 kg N/ha proti 90 kg N/ha). Doporučujeme ji vzhledem k očekávané krátké vegetační době jednorázově při setí. Tam kde je zaseto, je vhodné dohnojit co nejdříve do zmíněných 60 kg N/ha a zbytečně nehnojit více. Z rozborů půdy sice víme o současných nízkých až žádných zásobách minerálního dusíku v půdě u řepky a ozimých pšenic. Proto naše doporučení pro jaro 2013 je dát základní dávku N před setím (zmíněné cca 40-60 kg N/ha) a dohnojit ječmen 5 % roztoky močoviny dle průběhu počasí v květnu a červnu – viz tab. Tam, kde není zaseto, zvolíme veškeré aplikace podporující rychlý rozvoj kořenové soustavy (aplikace NP hnojiv – třeba před setím zavláčet Amofos, moření osiva Sunagreenem, zvýšený výsevek – 500 zrn/m² , hloubka setí nižší na 2-3 cm, atd.).

Termíny setí a výnos jarního ječmene

Hnojení roztoky močoviny během vegetace

Založení porostu máku

Založení porostu a následné vzejití je kritickým bodem agrotechniky máku. I při dodržení všech známých pravidel tj. podzimní urovnání povrchu při orebném zpracování a při bezorebném hlubokém kypření kombinovanými kypřiči. Za těmi zůstává také rovný pozemek. Na jaře pak pouhé provzdušnění  půdy mělkou přípravou (kompaktor, brány, aktivní nebo pasivní pracovní orgány secích kombinací). Setí pokud možno tzv. na vodu – do hloubky, kde je vlahá, tmavá, kapilárně aktivní půda. Proto při teplém a suchém počasí je vhodné mák zasít i hlouběji, až okolo 2cm.

Vlhkost půdy při setí by měla být taková, že se půda na pracovní orgány secího stroje nelepí, netvoří se hrudky, ale po přejezdu secího stroje je patrná „vlhká stopa“. Setí máku by se nemělo uspěchat. Z dlouholetých pokusů vyplývá, že průměrný výnos z březnových výsevů je nižší než z dubnových. Dřívější doporučení z IX. století vysévat na tající sníh byla tehdy správná. Sely se ale asi 3 kg/ha osiva a jednotilo se = vybraly se ve fázi 2-4 listů nejlepší rostliny a to jen 15-20/m². V současné době mechanizovaného pěstování preferujeme výsev do správně připravené, zralé půdy, která zajistí co nejrychlejší vzejití (co nejvíce) rostlin.

 I přes dodržení všech výše uvedených zásad sklízíme porosty s průměrným počtem okolo 55 rostlin na 1m², když optima by měla být kolem 80 rostlin/m². Přitom při výsevku 1,5 kg a HTS 0,5g vysejeme na 1 m² 300 semen máku. To znamená, že výsledný výnos porostu tvoří něco okolo 20% zasetých rostlin. K tomuto úbytku dochází zejména napadením houbovými patogeny, likvidací krytonoscem kořenovým a v neposlední řadě prostým nevzejitím osiva v důsledku sucha a špatného setí = nezvolení správné hloubky. 

Teplota patří k rozhodujícím činitelům ovlivňujících klíčení a energii klíčení semen. Například při teplotě 10°C , začínají semena klíčit po 5 až 6 dnech, při teplotě 18-20°C již klíčí během 3-4 dnů. Další zvyšování teplot již klíčení neurychluje. Může naopak klíčivost o dost snížit. Rychle se vyvíjející rostlinky jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům, kterým „utečou“, jsou vitálnější, lépe se vyrovnávají se stresovými faktory a poskytují vyšší výnos. V posledních letech často docházelo k problematickému vzcházení máku způsobeného suchem v měsíci dubnu. Velký důraz je proto již v rámci předseťové přípravy nutno klást na zabránění ztrátám půdní vlhkosti a docílení optimální struktury půdy = co nejméně s ní hýbat, hrudky nevadí.

Docílení optimální struktury půdy nabývá na významu zejména při sníženém výsevku, kdy se snažíme dosáhnout optimálního počtu rostlin na ploše. Semeno totiž při klíčení přijímá asi 90% vlastní hmotnosti vody a tak střídající se vlhké a suché periody počasí mohou podstatně omezit vyrovnanost vzcházení už i tím, že se obvykle vytváří málo propustný půdní škraloup. Naopak přílišné vlhko a chladno může v době vzcházení urychlit šíření houbových chorob a způsobit padání klíčních rostlin.

Vysévat můžeme všemi dostupnými secími stroji, které dokáží zabezpečit výsevek 1,2 – 1,75 kg/ha, a uloží osivo do hloubky max. 1 – 2 cm. Platí pravidlo, že čím těžší půda, tím sejeme mělčeji.

Při seřízení hloubky se snažíme, aby osivo leželo na seťovém lůžku. Takto uložené osivo dokáže využít kapilární vzlínavost spodní vody a bez problémů klíčí a vzchází. Jestliže je půda, např. po jarním zpracování hrudovatá nebo proschlá hlouběji než 5 cm, zasejeme mák hlouběji a po zasetí pozemek uválíme nejlépe rýhovanými válci. Válení zcela vynecháme na těžkých půdách se sklonem ke tvorbě škraloupu. Jestliže je půda zpracovaná na jaře hluboko a nastavením secího stroje nejsme schopni zabezpečit uložení osiva do požadované hloubky, je vhodnější za sucha provést válení před setím.

Termín setí a výnosy máku.

V tabulce uvádíme termíny setí , délku vegetační doby a výnos semen máku v časové řadě 2000–2012 na prakticky stejně ošetřované variantě. Neuvádíme rok 2007, kdy byly porosty poškozeny suchem natolik, že nebyl porost doveden do sklizně. V roce 2008 porosty zaseté v únoru nevzešly a byly přesety 13.4. Z uvedené tabulky vyplývá, že termín setí a délka vegetační doby nemá na výnos semen máku tak výrazný vliv jak se doposud uvádělo a jak je v agronomickém podvědomí. Naopak dubnové výsevy vykazují mnohdy vyšší výnos semen než březnové.

Tab1: Termín výsevu délka vegetační doby a výnos semen máku v časové řadě 2000 - 2012

1)    Přesev

Tab.2: Četnost setí v časovém úseku časové řady 2000 – 2012 a průměrný výnos semen na lokalitě Červený Újezd

Z tabulky 2 vyplývá, že nejvyšších výnosů dosahujeme v termínu výsevu 1. – 10. dubna a mák nejčastěji sejeme v lokalitě Červený Újezd v termínu 21. – 30. března. Je také patrné, že ani porosty založené po 10. 4. neznamenávají žádný významný propad výnosu. Důležitější je kvalita, než rychlost za každou cenu. To je velmi aktuální pro sezonu 2013.

                                               Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.

                                               Ing. Ladislav Černý, Ph.D.

                                               Ing. Martin Hájek, Ph.D.

                                               Prof. Jan Vašák, CSc.

                                      Česká zemědělská univerzita v Praze