Šance pro budovy s podporou energetické sekce Hospodářské komory představila způsob, jak omezit administrativu spojenou s vydáváním průkazů energetické náročnosti a přitom neohrozit čerpání evropských dotací ani matoucím způsobem nezaměňovat průkazy s fakturami za energie. Reaguje tak na návrh úpravy zákona o hospodaření energií z dílny ministra Kuby, o kterém bude již v tomto týdnu jednat sněmovna. Je navrženo jeho projednání ve zrychleném čtení. 

Šance pro budovy podporuje snahu zmírnit povinnosti zpracovávat průkaz energetické náročnosti budovy. Jde zejména případy, kdy se nemovitost prodává za účelem kompletní renovace, případně demolice, nebo by poměr její prodejní ceny a nákladů na zpracování průkazů byl nepřiměřeně vysoký.

Průkazy by se podle pozměňovacího návrhu aliance [1]nezpracovávaly při prodeji nebo pronájmu budovy nebo její ucelené části, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu vystavěnou nebo naposledy výrazněji zrenovovanou před rokem 1947. V těchto případech by se v informačních a reklamních materiálech automaticky uváděla energetická třída G.Tím by se zachovala možnost srovnání pro kupující i motivace pro prodávající nechat si průkaz zpracovat, pokud by měli nárok na lepší energetickou třídu. Podobná úprava se stejnou časovou hranicí platíuž na Slovensku.

Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, vysvětlil: „Až u třetiny prodávaných či pronajímaných nemovitostí na trhu lze ponechat zpracování průkazu energetické náročnosti na vůli zákazníka, aniž by tato úleva ohrozila čerpání evropských dotací a míchala jablka s hruškami – tedy faktury za energie s energetickými průkazy, což obojí bohužel činí návrh ministra Kuby.“

Principy řešení z pozměňovacího návrhu Šance pro budovy podporuje i energetická sekce Hospodářské komory ČR. Jaroslav Maroušek, předseda pracovní skupiny pro směrnici o energetické náročnosti budov Hospodářské komory, řekl: „Návrh ministra Kuby neprošel odbornou debatou a porušuje evropské směrnice. Korekce povinnosti pořizovat si energetický průkaz především v případech prodeje či nového pronájmu ale samozřejmě možná je a lze ji zavést správně, i s ohledem na zachování ochrany zákazníka před matoucími informacemi o energetické kvalitě budov.“

Ministerský návrh, který fakticky načetli poslanci Bauer a Dědič, by umožnil nahradit průkazy energetické náročnosti při prodeji a pronájmu budov téměř ve všech případech fakturami za energie. Toto řešení je nejen věcně nesprávné [2], ale není ani v souladu s evropskými směrnicemi. Ohrožuje čerpání evropských dotací v příštím období a vystavuje Česko riziku sankcí [3].

Postup Ministerstva průmyslu a obchodu k této oblasti je chaotický a přispívá k nestabilitě a nepředvídatelnosti právního prostředí. Vyhlášku, podle které se nové průkazy zpracovávají a na kterou čekaly realitní trh i stavební sektor celé tři měsíce od začátku platnosti novely zákona o hospodaření energií, vydalo ministerstvo pouze jeden pracovní den před její účinností. Jen čtrnáct dní poté ministr Kuba ohlásil v médiích chystané změny.

Petr Holub dodal: „Příběh energetických průkazů názorně ukazuje, jak nedostatečná kapacita státní správy, neschopnost kvalitně komunikovat s veřejností o své agendě a politická vrtkavost dusí i potřebná, ač na první pohled ne zcela jednoduše pochopitelná opatření. A jsou to právě právní nestabilita a nepředvídatelnost podmínek pro podnikání, které snižují konkurenceschopnost České republiky.“

(tz)