Počet obcí s rizikovým hospodařením v roce 2012 mírně klesl, nicméně dosahuje druhé nejvyšší úrovně za posledních dvanáct let. Nejhorší situace je v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji, nejlepší ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Informace vyplývají ze studie, kterou zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

Metodika vychází z usnesení vlády ze dne 29. září 2010 č. 695, podle které je za obci s vyšší mírou rizika označena ta, u níž je poměr cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší jak 25 % a současně ukazatel celkové likvidity (poměr oběžných aktiv ku krátkodobým závazkům) je menší jak jedna. Za obci s rizikovým hospodařením je pak označena ta, u které je celková likvidita menší jak jedna.

Z celkového počtu 6 246 obcí rizikové hospodaření (dle používané metodiky) ke konci roku 2012 vykazovalo 1,23 % (77) obcí. Ve srovnání s rokem 2011, kdy počet obcí s vyšší mírou rizika dosáhl historicky rekordní úrovně (84), došlo k poklesu, nicméně se jedná o druhý nejvyšší počet za posledních dvanáct let, kdy Bisnode tyto statistiky detailně sleduje.

„Navzdory skutečnosti, že celkové příjmy obcí meziročně klesly o 13 %, hospodaření obcí vykázalo vyšší rozpočtový přebytek nežli v roce 2011, čímž i poklesl počet rizikových obcí. Pokles se tak týkal jak příjmové, tak výdajové strany, a to zejména z důvodu prudkého poklesu dotací. Dlouhodobě sledujeme, že menší obce lépe odhadují svou příjmovou stránku, a tedy adekvátně upravují výdajovou, čímž dosahují značné optimalizace veřejných prostředků. Oproti tomu velká města se zadlužují v největší míře a jejich optimalizace, resp. efektivita veřejných prostředků je na nižší úrovni ve srovnání s menšími obcemi,“ komentoval výsledky studie analytik Bisnode Michal Řičař.

„Zatímco v kategorii nejmenších obcí je zadlužena přibližně každá pátá, z největších obcí je to celých 90 %. Velké obce mají také nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele, nejméně svoje obyvatele zadlužují obce nejmenší, z nichž většina nemá dluh vůbec. Pokud už se však malá obec zadluží, pak výše dluhu na obyvatele dosahuje nejvyšších hodnot,“ dodal Řičař.

V roce 2011 se do kategorie rizikového hospodaření zařadil také Středočeský kraj s podílem cizích zdrojů k celkovým aktivům 116,3 % a poměrem krátkodobých závazků k oběžným aktivům ve výši 0,38. V loni došlo k výraznému snížení cizích zdrojů i krátkodobých závazků a dle metodiky ministerstva financí tak Středočeský kraj není považován za subjekt s rizikovým hospodařením.

Z teritoriálního pohledu byla v roce 2012 nejhorší situace v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji. Naopak nejmenší poměr počtu rizikových obcí k celkovému počtu v kraji byl ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Ve srovnání s rokem 2011 si nejvíce polepšil Zlínský kraj, zatímco k nejvýraznějšímu zhoršení došlo ve Středočeském kraji.

Podle analýzy Bisnode v posledních pěti letech čtyři obce (Měňany, Prameny, Rybnice a Bublava) opakovaně splňují kritéria signalizující možnost rizikového hospodaření. V loňském roce své hospodaření zlepšily tři obce (Nebanice, Pohled a Podhořany u Ronova) a byly vyřazeny ze seznamu dlouhodobě rizikových obcí.

(tz)