Sektorem veřejně vlastněných podniků ročně proteče překvapivých 680 miliard korun, navzdory krizi tyto podniky v posledních letech dále výrazně rostou. Dnes zveřejněný výzkum1 Fakulty sociálních věd UK dokládá, že více než stovka velkých podniků je politicky ovládána, podléhá však výrazně slabším kontrolním mechanismům. Právě to v kombinaci s úspornými opatřeními může být důvodem pro útlum veřejné správy ve prospěch jejích dceřiných firem.
Stát a samosprávy kontrolují podniky s celkovým obratem 680 miliard korun. V rozporu s obecným názorem, toto číslo není tvořeno pouze několika známými podniky, ale zahrnuje celkem 236 podniků s obratem nad 100 milionů korun.
Navzdory krizi vykazoval sektor veřejných podniků (tedy státních podniků, společností s ručením omezeným a akciových společností kontrolovaných přímo nebo zprostředkovaně státem a samosprávami) v posledních letech nadstandardní růst - mezi lety 2007 a 2011 vyrostla ekonomika České republiky cca o 8,8 %. Aktiva veřejných podniků ve stejném období dle dat ČSÚ rostla o 17,7 %, čili dvojnásobným tempem.
Odpověď na otázku, co motivuje zakládání a růst těchto podniků, lze hledat v nižším stupni kontroly nad veřejnými podniky. Ty nepodléhají pravomoci NKÚ, mají výrazně slabší povinnosti vypisování veřejných zakázek, snáze se vyhýbají povinnostem poskytovat informace podle zákona 106 a zejména na místní úrovni jsou jejich výdaje mimo zorné pole opozice.
Právě ovládání firem politiky je přitom nejzásadnějším problémem, na který studie poukazuje, a dokládá je na změnách předsedů dozorčích rad – v 80 % velkých městských podniků je předseda vyměněn do jednoho roka po volbách. To přináší rizika nejen z hlediska skloňovaného politického „trafikanství“, ale především kvůli slabé profesionalitě a kontinuitě ve správě veřejných statků zásadní velikosti. „Máme masivní sektor veřejných firem, které jsou politicky ovládány, ale podléhají minimální kontrole. To je velmi riziková směs“, shrnul výstup jeho spoluautor Jiří Skuhrovec.
(tz)
2