Nižší inflace je na jedné straně příjemným povzbuzením pro domácnosti, když roste jejich kupní síla. Na druhé straně k oživení domácí spotřeby nestačí jen nižší ceny. Ty musí jít ruku v ruce se zlepšením situace na pracovním trhu a růstem reálných mezd. A k tomu zatím nedochází.

Podle právě zveřejněné statistiky ČSÚ poklesly spotřebitelské ceny v září ve srovnání se srpnem o 0,4 %. Meziročně růst cen zpomalil na 1,0 % ze srpnových 1,3 %. V meziročním vyjádření je růst cen nejnižší od března roku 2010.

Za meziměsíčním poklesem cen stály v září primárně dovolené a kulturní zážitky. K tradičnímu sezonnímu poklesu došlo u potravin a to především u zeleniny a ovoce. Naopak zdražily oděvy či obuv.

Jiný pohled nabízí meziroční srovnání. Pokud srovnáme letošní září s loňským, tak k nejmarkantnějšímu nárůstu cen došlo u potravin. Primát drží v tomto směru brambory s téměř 63 %, ale dvojciferným tempem zdražovaly například i mléčné výrobky. Již tradičně zdražilo bydlení včetně vody a elektřiny a rovněž tabákové výrobky. Na druhé straně svoje služby zlevnila pošta či telefonní operátoři, což se odrazilo na ceně volání.

Nižší inflace je na jedné straně příjemným povzbuzením pro domácnosti, když roste jejich kupní síla. Na druhé straně k oživení domácí spotřeby nestačí jen nižší ceny. Ty musí jít ruku v ruce se zlepšením situace na pracovním trhu a růstem reálných mezd. A k tomu zatím nedochází. Navíc ceny citlivých položek typu potravin či bydlení rostou výrazně rychleji než souhrnný spotřebitelský koš. Tempo růstu spotřebitelských cen by mělo pokračovat i v závěru letošního a nelez vyloučit meziroční míru inflace výrazněji pod jednoprocentní hladinou.