Počet insolvenčních návrhů v roce 2013 vzrostl ve srovnání s rokem 2012 o 14,5 %. K nárůstu insolvenčních návrhů došlo zejména v segmentu firem (o 34,2 %). U spotřebitelů je meziroční nárůst jen 7,6 %.

Do roku 2012 zveřejňovala společnost Creditreform celkové počty insolvenčních návrhů u firem a u fyzických osob - spotřebitelů. V rámci firem byly vykazovány i živnostenské firmy, které měly IČ a současně žádaly o oddlužení. Vzhledem k tomu, že živnostenské firmy, které mají IČ a nejsou ekonomicky aktivní nebo mají minimální dluhy z podnikání mohou dle závěrů Expertní komise ministerstva žádat o oddlužení, sleduje společnost Creditreform od roku 2013 v rámci zpřesnění metodiky a zlepšení vypovídací schopnosti zveřejňovaných údajů skupinu nepodnikajících živnostníků ve zvláštní kategorii.

A právě skupina nepodnikajících živnostníků má největší podíl na nárůstu insolvenčních návrhů v segmentu firem. Za rok 2013 bylo z celkového počtu 11 269 insolvenčních návrhů u firem 6 021 insolvencí u právnických osob a aktivních živnostenských firem a 5 248 u nepodnikajících živnostníků, což je 46,6 % z celkového počtu. Meziroční nárůst insolvenčních návrhů právnických osob činil jen 4,2 %, nárůst u nepodnikajících živnostníků byl více než 70 %.

Největší počet insolvenčních návrhů na 1000 registrovaných firem byl v roce 2013 podán v Jihomoravském kraji. Následuje tradičně Moravskoslezský kraj a s třetím nejvyšším počtem insolvenčních návrhů překvapila Praha (pro rok 2013 se jedná již o počty očištěné o nepodnikající živnostníky). Naopak nejstabilnějšími regiony jsou stejně jako v roce 2012 kraje Středočeský a Liberecký.

V roce 2012 byl nejvyšší počet insolvenčních návrhů na 1000 registrovaných firem v Moravskoslezském kraji, následoval Ústecký a Olomoucký kraj.  

Z hlediska odvětví byl v roce 2013 nejvyšší počet insolvenčních návrhů na 1000 registrovaných firem v odvětví těžby, v papírenském průmyslu a v oboru chemická výroba a výroba plastů. I tato statistika byla letos očištěna o nepodnikající živnostníky. V roce 2012 bylo pořadí na prvních dvou místech stejné. Na třetí pozici byl v roce 2012 obor telekomunikace, který si však v loňském roce výrazně polepšil.

V absolutních číslech byl nejvyšší počet insolvenčních návrhů v segmentu velkoobchodu a maloobchodu, stavebnictví, správy nemovitostí a stravovacích a ubytovacích služeb.

Většina insolvenčních návrhů u právnických osob končí prohlášením úpadku, případně je insolvenční návrh zamítnut z nedostatku majetku firmy nebo odmítnut z formálních důvodů.

Řešení úpadku je u právnických osob  možné dvěma způsoby, buď konkurzem nebo reorganizací.

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny.

Meziroční nárůst firem v konkurzu činí za období 2013/2012 17 %, což je proti roku 2012/2011 více než dvojnásobek. Tento vývoj je zejména důsledkem růstu počtu živnostenských firem v konkurzu. Počet živnostníků v konkurzu za rok 2013 činil 849, což je o 54 % více než v roce 2012. Nárůst za období 2012/2011 činil jen 12,12 %.

Podíl živnostníků v konkurzu na celkovém počtu firem v konkurzu činil v roce 2013 38 %. V roce 2012 to bylo 29 % a tato hodnota byla srovnatelná i s rokem 2011, kdy dosahovala 27,8 %.

Od ledna 2008, kdy vstoupil v platnost tzv. Insolvenční zákon, je počet konkurzů stále rostoucí. Poprvé v loňském roce však byla opět téměř pokořena úroveň z počátku tisíciletí a počet prohlášených konkurzů přesáhl dva tisíce. Hlavní podíl na tomto vývoji mají živnostenské firmy, počet právnických firem v konkurzu stagnuje.

V roce 2008 vstoupil v platnost Insolvenční zákon a došlo ke změně metodiky. Do konkurzů již nejsou zahrnovány insolvenční návrhy, které jsou rovnou zamítnuté pro nedostatek majetku.

Druhým způsobem řešení úpadku je reorganizace. Jedná se o takový způsob řešení úpadku, kdy dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku. Předpokladem pro povolení reorganizace je, aby obrat firmy, která se dostala do problémů, činil v roce před insolvencí alespoň 100 000 000,- Kč. Druhým kritériem pro povolení reorganizace je, aby firma měla minimálně 100 zaměstnanců. Výše uvedená kritéria neplatí v situaci, kdy dlužník předloží nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku reorganizační plán, již schválený polovinou zajištěných i nezajištěných věřitelů.

Počty insolvenčních návrhů fyzických osob – spotřebitelů stále rostou. Tempo nárůstu  se však razantně snížilo. Pro srovnání – růst insolvenčních návrhů činil mezi roky 2010/2009 149 %, v období 2011/2010 66,7 %, v letech 2012/2011 35,4 % a v období 2013/2012 již jen 7,6 %.

Insolvenci fyzických osob je možné řešit oddlužením. Oddlužení probíhá buď formou zpeněžení majetku dlužníka nebo plněním splátkového kalendáře, kdy dlužník musí během 5 let splatit věřitelům alespoň 30 % dluhu. Pokud dlužník není schopen řešit úpadek oddlužením, je prohlašován konkurz.

V roce 2013 požádalo o oddlužení celkem 30 029 osob. Z toho bylo oddlužení povoleno v 22 043 případech. Proti roku 2012 vzrostl počet žádostí o oddlužení o 28,4 %. Nárůst povolených oddlužení je proti roku 2012 vyšší o 26,6 %.

Oddlužení formou zpeněžení majetku využilo v průběhu roku 2013 celkem 572 dlužníků. V ostatních případech bylo oddlužení řešeno nastavením splátkového kalendáře. Přesto, že zpeněžení majetku jako způsob řešení dluhů využilo v roce 2013 o 38,8 % víc dlužníků než v roce 2012, pořád je to jen 2,6 % ze všech povolených oddlužení.

(tz)