Budoucí vládní strany se v koaliční smlouvě zavázaly k masivní podpoře zateplování veřejných i soukromých budov. Pokud se nové vládě skutečně podaří vytvořit dlouhodobý a stabilně financovaný program, může jen v Ústeckém kraji vzniknout zhruba 2800 nových pracovních míst.
Do roku 2020 lze ve stabilním programu, který by pomáhal domácnostem i institucím s energeticky úspornými renovacemi, efektivně využít 80-100 miliard korun, tedy až 12 miliard korun podpor ročně. Celorepublikově by takto nastavená podpora energeticky úsporných renovací pokrývající soukromé i veřejné budovy dokázala vytvořit 35 tisíc pracovních míst ve všech regionech České republiky.
Pro Ústecký kraj, kde žije 7,9 % obyvatel České republiky, by taková výše podpory znamenala podle konzervativních odhadů 2765 nových přímých pracovních míst ve stavebnictví a subdodavatelských odvětvích [1].
Vláda však musí zajistit úspěšné čerpání prostředků z fondů Evropské unie, které nabízejí více než tři čtvrtiny potřebné částky – celkem 75 miliard korun – a vztahují se k energeticky úsporným renovacím veřejných budov a bytových domů.
Dalších 27 miliard korun z prodeje emisních povolenek je již nasměrováno do programu Nová zelená úsporám, který je určen pro rodinné domy. V případě výpadku příjmů z povolenek, který se dá v letech 2014 a 2015 kvůli derogacím očekávat, musí pak vláda zajistit dofinancování programu ze státního rozpočtu. I tento scénář se přitom státní kase vyplatí. Během jednoho roku se do ní totiž vynaložené prostředky vrátí [2].
Ústecký kraj by se měl proto u vlády zasadit o vytvoření dlouhodobého programu, kdy lze také ve spolupráci s Úřadem práce dohodnout příspěvek na vytvoření nového pracovního místa v tomto oboru přímo u stavebních firem. Počet nových pracovních míst může být ještě vyšší, pokud kraj bude i nadále atraktivní pro výrobní firmy z oblasti stavebnictví. Kraj by také měl zohlednit možnost nových pracovních příležitostí v energeticky úsporném stavebnictví při přípravě rekvalifikačních kurzů.
Pavel Ševčík, viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, řekl: „Stavebnictví se v současné době nachází ve velmi složité situaci, jak každý měsíc potvrzují výsledky šetření Českého statistického úřadu. Dlouhodobá strategie v oblasti snižování energetické náročnosti budov by měla přinést tolik očekávané zakázky – především malým a středním firmám. Česká republika se jako členská země EU zavázala k přijetí opatření, která povedou k úsporám nákladů na vytápění a k šetření energiemi. Proto jsem velmi rád, že vláda schválila program Nová zelená úsporám, který by měl poskytnout dotace ve výši 27 miliard. V možnostech tohoto programu a programu Panel 2013+ vidím velkou šanci pro Ústecký kraj. Díky vysokému multiplikátoru pak bude zásadně ovlivněna zaměstnanost ve stavebnictví a vzrostou i přínosy do státního rozpočtu.”
Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, řekl: „Jen v Ústeckém kraji může efektivní zapojení evropských fondů a pokračování Nové zelené úsporám vytvořit zhruba 2800 nových pracovních míst ve stavebnictví. Renovace budov mohou být také jednou z cest, jak udržitelným směrem diverzifikovat ekonomiku Ústeckého kraje, která se již dlouhá léta opírá především o těžký a těžební průmysl.“
Petr Mazzolini, manažer zpracovatelských firem střední Evropa, AGC Flat Glass Czech, řekl:
„Zvyšování energetické účinnosti budov cestou využití efektivních, energeticky úsporných opatření je samozřejmě závislé na technologiích a použitém materiálu. Sklářský průmysl a jeho významný reprezentant v České republice, akciová společnost AGC Flat Glass Czech, svými výrobky významně přispívají k podpoře tohoto trendu, k šetrnému chování spotřebitelů a jednoduše řečeno, k úspoře energie. Skla z teplické firmy AGC dokáží řídit prostup světla i energie podle individuálního přání zákazníků. Použití našich skel při zateplení domů, zasklení oken nebo fasád přináší zákazníkům vysoké úspory v nákladech za teplo s návratností investice v desítkách měsíců.
Ve výrobě a zpracování plochého skla pracuje v Ústeckém kraji asi 4000 lidí. V tomto odvětví výroby je kvalifikovaný odhad multiplikačního faktoru zaměstnanosti 3,5. V důsledku toho se počet pracovních míst spojených s výrobou a dodávkou skel k výrobcům oken, fasád, zimních zahrad nebo přímo na stavby značně rozšiřuje a lze jej dále zvýšit. Moderní trendy života a jejich společenská podpora se tak stávají účinným nástrojem k řízení zaměstnaností.”
Jan Brázda, ředitel výrobního závodu Krupka, Knauf Insulation, řekl: „Společnost Knauf Insulation produkuje špičkové izolační materiály a to i ve smyslu dopadu provozu na životní prostředí a spotřebu energie na výrobu izolace. Respekt k energiím je zakotven v našem mottu: „je čas chránit energii“.
Velký potenciál dalšího rozvoje vidíme v rekonstrukcích stávajících budov a staveb a procesu jejich změny do standardu „nulové spotřeby energie“. Tento přístup generuje nejen business pro výrobce izolací a izolačních systémů, ale také obrovský objem práce zejména pro lokální firmy malé a střední velikosti. Důsledkem je nejen zlepšení komfortu užívání budov, ale i podstatné snížení účtů za energie a tedy tvorba nových zdrojů pro zlepšení životní úrovně, zejména nízkopříjmových skupin obyvatel.“
Poznámky:
[1] Více v analýze ekonomů Miroslava Zámečníka a Tomáše Lhotáka s oponentním komentářem Luďka Niedermayera:
Studie srovnání dopadů národních programů zvyšování energetické efektivity budov s jinými alternativami – ke stažení na tomto odkazu: http://www.sanceprobudovy.cz/studie/analyzy/2012/studie-srovnani-dopadu-narodnich-programu-zvysovani-energeticke-efektivity-budov-s-jinymi-alternativami
Tyto odhady také odpovídají obecnému pravidlu, že na 1 milion korun celkové investice se v pozemním stavitelství vytvoří 1 pracovní místo. Viz. např. studie Deloitte:
[2] Více v analýze ekonomů Miroslava Zámečníka a Tomáše Lhotáka s oponentním komentářem Luďka Niedermayera:
Studie srovnání dopadů národních programů zvyšování energetické efektivity budov s jinými alternativami – ke stažení na tomto odkazu: http://www.sanceprobudovy.cz/studie/analyzy/2012/studie-srovnani-dopadu-narodnich-programu-zvysovani-energeticke-efektivity-budov-s-jinymi-alternativami
Podle odhadu Zámečníkovy studie každá koruna, kterou získají od státu občané, na sebe nabalí další 3 až 4 koruny soukromé, což mobilizuje ekonomickou aktivitu země a přispívá k růstu HDP. Vložené prostředky se během jednoho roku vrátí právě v podobě tisíců nových pracovních míst zejména v malých a středních firmách v regionech a tím i vyšších odvodech na daních a nižších sociálních dávkách v nezaměstnanosti.
(tz)