V návrhu novely zákona o potravinách je protlačeno (bez řádné odborné diskuse) několik povinností pro obchodníky, které jdou nad rámec pravidel EU. Navíc je obchodníkům dáváno za povinnost „označovat“ potraviny informacemi, které na jejich obalech nenajdou. Vylepovat seznam zemí s největším podílem na tržbách u vchodu do prodejny je absurdní.
Podle návrhu novely zákona o potravinách, kterou předložilo Ministerstvo zemědělství, musí maloobchodník s potravinami s tržbami přes 5 mld. Kč viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny a oznámit údaje o pěti zemích, které mají nejvyšší podíl na jeho tržbách a tyto údaje oznámit i Ministerstvu zemědělství.
„Tento požadavek hraničí s protiústavností. Nutí provozovatele, aby prozrazovali svá obchodní tajemství, kam patří i nákupní zdroje. Navíc z hlediska legislativně-technického je to velmi těžko realizovatelné,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka.
Návrh má patrně vést k podpoře českých potravin. To je ale vlamování se do otevřených dveří. Všichni členové Svazu mají obrovskou snahu prodávat české potraviny, protože český zákazník má o české potraviny zájem. Tato další regulace je tedy nadbytečná. O tom svědčí i zkušenost ze Slovenska, kde podobné opatření mělo minimální dopad.
Chaos ve značení nebalených potravin. Co je hlavní složkou vlašského salátu?
Navrhovanou povinností pro obchodníky je uvádět u nebalených potravin informace, které nejsou uvedeny na obale výrobku (země původu či hlavní složka). Zavádí se povinnost obchodníků ve vztahu ke spotřebitelům, ale neplatí stejná povinnost pro výrobce potravin.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka uvedl: „Stále se vedou diskuse kolem vlastní definice země původu. Jsme pro podporu českých potravin, ale způsob, jakým to stát chce zařídit, je velmi neefektivní.“ Tam, kde není země původu uvedena na obalu, jakou zemi bude obchodník uvádět na nakrájeném výrobky? Bude to znamenat to, odkud je surovina, kde byl produkt vyroben nebo kde zabalen? Např. párky mohou být vyrobeny z vepřového a telecího masa. Jedno může být z Rakouska a druhé z Bulharska, střívko z jiné země. Jak to bude obchodník zjišťovat, když na obale tuto informaci nenajde?
Návrh požaduje v místě prodeje umístit v těsné blízkosti nebalené potraviny snadno čitelný údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech. U řady potravin je však obtížné ne-li nemožné definovat termín hlavní složka. Co je třeba hlavní složkou vlašského salátu? U uzenin se mají sečíst všechny druhy masa? Dalším nejasným termínem je označení země původu. Týká se země, kde je výrobek vyroben, nebo země, kde byl výrobek naporcován, nebo země, kde byl zabalen? Naplnění těchto požadavků má pro zákazníka minimální význam a navíc jdou výrazně nad rámec předpisů EU?
Zvyšování pokut je čistý populismus, horní hranice se nevyužívá ani dnes
Proč je navrhováno drakonické zvýšení pokut pro obchodníky na 10 až 50 milionů korun (nesprávně nebo nedostatečně označené potraviny, potraviny klamavě značené nebo neznámého původu), když ani v současnosti nejsou horní hranice pokut udělovány. Navíc není jasně specifikováno, kdy obchodník odpovídá za nedostatky. Pokutovaná pochybení se také týkají pouze administrativní oblasti nikoli zdravotní závadnosti potravin.
Zdeněk Juračka, prezident SOCR ČR