Plochy chmele v ČR klesly na úroveň 40 % ploch oproti r. 1990. Pokračuje stále trend poklesu ploch. Za posledních 10 let klesly plochy o 26 % na současnou úroveň 4.319 ha. Hlavním důvodem byla nízká ekonomika pěstování chmele a právní a půdní nejistota v zakládání nových porostů. Zájem o český chmel se poslední dobou zvyšuje a je reálná šance pokles ploch zastavit. Každá malá podpora této komodity se státu několikanásobně vrátí v podobě daňových příjmů z výroby a dalšího zpracování.

ČR jako producent chmele je prozatím na prvním místě v produkci typického jemně aromatického chmele, druhý největší producent v EU-28 a třetí největší producent na světě z pohledu objemu výroby po Německu a USA. Chmel má a vždy měl aktivní saldo v zahraničním obchodu. Stále se skoro 80 % jeho produkce vyváží do několika desítek zemí světa. Má-li ČR bohatnout musí vyvážet svoje výrobky a ne jen nakupovat a spotřebovávat.

Silné stránky sektoru:

·         odborná úroveň pěstitelů včetně dlouhodobé tradice

·         kvalitní certifikovaný chmel s garancí státu

·         vysoká úroveň šlechtění chmele a výzkumu s přímou aplikací

·         kvalitní české odrůdy

·         vysoká úroveň služeb v oblasti pěstování i zpracování chmele

·         standard vysoce kvalitních světových a prémiových značek piv

·         dobrá organizovanost pěstitelů (více než 94 % plochy chmele obhospodařuje členstvo Svazu pěstitelů chmele ČR a podobná členská základna je sdružena ve CHMELAŘSTVÍ, družstvu Žatec)

·         zvyšující se zájem o aromatický a tím i o český chmel

·         uzavírají se dlouhodobé smlouvy na odbyt chmele až do r. 2020

Slabé stránky sektoru:

·         silná konkurence především z Německa

·         zastaralost technického vybavení (průměrné stáří 25 let +)

·         věková struktura porostů (1/4 ploch starších 20 let a konstrukcí (přibližně 66 % starších 20 let)

·         nižší podpora státu s porovnání s největším konkurentem Německem

·         marketing (nízké preference EK k marketingovým projektům)

·         téměř 100 % závislost na pivovarském sektoru

·         rizikovost oboru (klimatické jevy)

·         vysoká nákladovost

·         nízké ceny v porovnání k začátku 90-tých let, nízká ekonomika pěstování

Rizika:           

·         rostoucí cena nájmů či kupní cena půdy

·         rostoucí vstupy do výroby

·         nedostatek vlastního investičního kapitálu

·         tlak ze strany státu na systém certifikace

·         světové výkyvy zásob (nedostatek, nadprodukce)

·         tlak EU na snižování přípravků na ochranu rostlin a množství registrovaných přípravků

·         dovoz zahraničního levného a méně kvalitnějšího chmele a rovněž piva

·         mandatorní alokace 2,3 mil. EUR/ročně pro německé producentské sdružení

·         konkurence již má rovněž marketingový nástroj v podobě Chráněného zeměpisného označení

Příležitosti:   

·         vznik seskupení producentů chmele a lepší spolupráce při obchodování

·         zdokonalení systému pěstování ekologické produkce

·         zaměstnanost na venkově

·         vzhled krajiny

·         expanze na asijské trhy

·         šlechtění nových aromatických odrůd - flavour hops, vhodná odrůda do nízkých konstrukcí

·         investice do porostů a technologie

·         zvyšující se zájem pivovarů o aromatický chmel

Cíle sektoru

·         stabilizace a zvýšení rentability pěstování chmele

·         návrat plochy chmele nad hranici 5 tis. ha

·         zvýšit konurenceschopnost českých pěstitelů chmele

·         udržení domácích i zahraničních trhů a uplatnění zejména na rostoucím asijském trhu

·         modernizace technologií a omlazení porostů

·         stabilizace výnosů a výroby ve vztahu k dlouhodobým objednávkám

·         rozvíjení marketingu (např. užití českého chmele na etiketě pivovarů), projekty na východní i západní trhy

·         udržet stávající systém certifikace s garancí státu a jeho rozvoj

Nástroje a opatření pro dosažení stanovených cílů

·         podpora obnovy a restrukturalizace chmelnic,

·         podpora do závlahových detailů a závlahy ploch vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám (kapková závlaha),

·         zvýšit efektivitu pěstování s cílem zvýšení konkurenceschopnosti sektoru,

·         zařazení v citlivých komoditách

·         I. pilíř SZP - podpora prostřednictvím článku 68 a nově článku 38 nové SZP - couplované platby s alokací alespoň 85 - 100 mil. Kč pro zvýšení rentability pěstování chmele

·         zabezpečit podporu PVP (dříve TOP-UP) pro citlivé komodity,

·         v návaznosti na II. pilíř SZP - v rámci PRV zabezpečit dostatek finančních prostředků na modernizaci podniků v rámci Osy I a na inovace a výzkum,

·         podpora krizového managementu - pojištění a pod.

·         podpora výzkumu a poradenství:

                  1) zajištění pokračování institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj VO

                  2) dotační tituly Mze ČR

                             3.b. Podpora prostorových a technických izolátů množitelského materiálu                    ovocných plodin, révy vinné a chmele ….

                             3.c.  Podpora testování množitelského materiálu s využitím                                           imunoenzymatických metod a metod PCR

                             3.d. Podpora šlechtění zaměřeného na vyšší odolnost proti škodlivým                                      biotickým a biotickým činitelům a odpovídající kvalitu výsledné produkce.                        3) zachovat každoroční podporu výzkumu (NAZV) – program pro rok 2013                                   nebyl vyhlášen.

·         podpora producentské organizace - Svaz pěstitelů chmele

·         podpora ekologické produkce,

·         vytvoření systému propagace českého chmele

Závěr

S ohledem na klimatické a půdní podmínky ČR může být sektor chmele zcela plně konkurenceschopný. Ovšem další snižování ploch chmelnic pod úroveň 4 000 ha může znamenat pro české chmelařství zánik a uvolnění tak pozice silné zahraniční konkurenci. Naopak současný reálný cíl je mírně plochy navýšit a stabilizovat okolo 5.000 ha a následně na další vývoj poptávky po naší kvalitě možnost rozšiřovat nebo stabilizovat plochy. Český chmel vždy tvořil kvalitativní základ českých a světových piv se svými specifickými aromatickými vlastnostmi. České republice se jako první zemi EU podařilo zaregistrovat zeměpisnou ochrannou známku Evropské unie ‑ chráněné označení původu Žatecký chmel. V rámci EU se jedná o první udělené označení týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělskému nebo potravinářskému výrobku vůbec.

V programovém prohlášení vlády není chmel jako komodita samostatně zmiňován, přitom je to komodita s vysokou přidanou hodnotou a zajišťuje zaměstnanost v regionech, kde se pěstuje. Zajištění odbytu chmele do budoucna má určitě na základě současného vývoje poptávky dlouhodobou perspektivu.

Desetiletý vývoj plochy a produkce českého chmelařství

Vývoj hodnoty exportu a bilance zahraničního obchodu českého chmele za posledních deset let (data za kalendářní rok podle ČSÚ (KN8) - celní kódy  12101000, 12102010, 12102090, 13021300, 33019021)