Už několik měsíců se trh pohonných hmot řídí v Česku novými, přísnějšími pravidly. O poznatky z fungování legislativních změn jsme požádali výkonného ředitele České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Ing. Jana Mikulce, CSc.

V České republice začala vloni platit legislativní opatření namířená proti daňovým únikům při obchodování s automobilovými palivy. Máte údaje o tom, že se státu daří vybírat více na spotřební dani a DPH?

Novela zákona o pohonných hmotách nabyla účinnosti 1. října 2013 a stávající distributoři pohonných hmot měli jeden měsíc času nato, aby se zaregistrovali podle nové zákonné úpravy, takže fakticky teprve od počátku listopadu se distribuce pohonných hmot začala řídit novými pravidly. Uplynuly tedy tři měsíce, ve kterých trh funguje za nových pravidel, a to je krátká doba, abychom měli k dispozici konkrétní číselné údaje o vývoji ve výběru daní. Přesto řada informací z daňové i celní správy i informací z trhu nasvědčuje, že novela podstatně omezila prostor pro daňové úniky na DPH formou řetězových obchodů. Ostatně už jenom ze skutečnosti, že počátkem října bylo registrováno kolem 1 950 distributorů pohonných hmot a nyní je jich necelých 160 lze dovodit, že prostor pro vytváření řetězových obchodů se podstatně zmenšil.

Jak nová legislativa proměnila trh a pohonnými hmotami? Pocítili změny motoristé na cenách u čerpacích stanic?

Odpověď musím rozdělit na dvě části. V distribuci pohonných hmot, tedy zjednodušeně ve velkoobchodu, je dnes oprávněno působit zhruba 160 firem. Ačkoli se zdá, že redukce počtu distributorů byla masivní, fakticky tomu tak není. Nesmíme zapomínat, že převážná většina z oněch 1 950 distributorů byly firmy, založené zcela účelově ke krytí daňových podvodů a de facto žádnou řádnou obchodní činnost nevykonávaly, anebo s ní ani nezapočaly.

Většina ze současných distributorů jsou známé společnosti, které se distribucí pohonných hmot zabývají dlouhodobě a které i v minulosti měly rozhodující podíl na trhu. Pokud jde o pohled motoristů, pak se na trhu nezměnilo prakticky nic. Počet čerpacích stanic se více méně nezměnil a na cenový vývoj měla daleko větší vliv intervence ČNB v listopadu 2013. Jenom pro ilustraci – průměrná cena benzínu Natural 95 v posledním listopadovém týdnu byla 35,96 Kč/lt, a to bylo v době, kdy distributorů bylo ještě 1 950. V týdnu do 9. 3. 2014 byla průměrná cena Naturalu shodou okolností také 35,96 Kč/lt. Stejné porovnání pro ceny nafty ukazuje průměrnou cenu 35,99 Kč/lt koncem listopadu a 36,08 Kč/lt začátkem března. Toto porovnání je ale opravdu jenom pro ilustraci – o úrovni prodejních cen na čerpacích stanicích primárně rozhodují kotace produktů na burze v Rotterdamu a kurs koruny k dolaru.

Menší prodejci a distributoři benzínu a nafty protestovali proti vysokým kaucím a označili je za diskriminační. Zmenšila se skutečně konkurence na domácím trhu a „nevylilo se s vaničkou i dítě“?

Zčásti jsem odpověděl již v předchozích řádcích; a opravdu si myslím, že prostředí velkoobchodu s téměř 160 hráči je dostatečně konkurenční i ve srovnání s jinými státy. Ale trochu obecněji – novela zákona o pohonných hmotách je komplexní a svým způsobem ojedinělá. Pohonné hmoty mají své specifické rysy – je to zboží široce užívané a běžné, ale také s riziky pro životní prostředí a požární bezpečnost a bohužel i lákavé pro nepoctivé či kriminální subjekty. Novela zákona má proto hodně preventivní charakter – kdo chce obchodovat s pohonnými hmotami (ať již jako fyzická nebo právnická osoba), musí splňovat určité kvalifikační předpoklady (vzdělání, praxe), musí být poctivý (bezúhonnost) a plnit si své povinnosti vůči státu a systému sociálního a zdravotního pojištění (bezdlužnost). To jsou ustanovení, jejichž oprávněnost, myslím, každý pozitivně vnímá. A jenom vůči těm, kdo chovají nekalé úmysly, je zde institut kauce či bankovní garance ve výši 20 milionů Kč, která omezí vznik a zneužívání účelově založených společností, které hrají zásadní roli ve všech známých kriminálních deliktech na trhu s pohonnými hmotami v České republice.

Pro úplnost připomínám, že ustanovení o výši kauce bylo podáním 18 senátorů napadeno u Ústavního soudu a vyčkejme tedy jeho názoru.

S omezením „šedých“ dovozů PHM měla stoupnout jejich kvalita. Podařilo se to?

Novela zákona o pohonných hmotách je primárně zaměřena na omezení daňových úniků na DPH při dovozech z členských zemí EU, přičemž dovážené pohonné hmoty vesměs splňovaly požadavky norem. Je ale zřejmé, že menší počet distributorů omezuje i prostor pro distribuci pohonných hmot, které neodpovídají normám.

Kam se bude ubírat boj proti daňovým únikům v nejbližší budoucnosti? Dokážou státní orgány omezit ztráty na přijatelnou mez?

V oblasti obchodu s pohonnými hmotami se pohybuji již téměř 18 let a s problémem daňové kriminality v různých formách a různé míře se potkávám po celou tuto dobu. Novela zákona výrazně omezila jeden typ podvodů a objevují se jiné - například rostou dovozy různých olejů, které jsou svým složením a vlastnostmi podobné naftě a v motorech také jejich cesta končí. Není to jediná forma podvodů, o kterých víme, ale nemohu zabíhat do podrobností. ČAPPO velmi vítá aktivity Ministerstva financí ČR, které mají napomoci k razantnějšímu boji s daňovou kriminalitou, ať již jde například o vytvoření speciálního týmu pro vyšetřování daňových podvodů či úpravu legislativy, kterou by se krácení daně stalo trestným již ve stadiu přípravy. ČAPPO je připraveno velmi úzce spolupracovat se všemi, kdo se v boji s daňovými podvody angažují, a pevně věřím, že postupně se podaří daňové úniky výrazně omezit.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer