Vzájemné působení měnové politiky a finanční stability v období finanční krize analyzovali ekonomičtí specialisté Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zaměřili se při tom na chování centrálních bank různých zemí celého světa a sledovali, zda se jim podařilo zmírnit dopady světové ekonomické krize a rozložit je v čase.

Pro hodnocení odolnosti finančního systému využili nástrojů zátěžového testování, takzvaných „stres testů“. Pro ty však vytvořili vlastní metodu, která kvantitativně vyhodnocuje, zda tyto testy byly skutečně dostatečně přísné a nedaly centrálním bankéřům pouze falešný pocit bezpečí. Tuto novou metodu čeští vědci popsali a publikovali v březnovém čísle respektovaného mezinárodního periodika International Journal of Central Banking.

„Desítkám výzkumníků vycházelo pomocí vlastních kvantitativních metod, že zpřísnění měnové politiky není schopné snížit inflaci,“ říká Roman Horváth, vedoucí výzkumného týmu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Naše metodologie ale ukázala, že jde v těchto případech o chybu měření a určila i důvody, které k tomuto chybnému výsledku vedly. Také se nám podařilo ověřit, jak dlouho a s jakou intenzitou reaguje ekonomika na měnovou politiku,“ dodává Roman Horváth s tím, že díky výzkumu financovanému Grantovou agenturou ČR se prokázalo, že centrální banky jsou schopny měnovou politikou dosáhnout cenové stability.

Vědci dále sledovali, jak se v průběhu ekonomické krize měnilo chování centrálních bank. Zatímco v době stability se věnují především vývoji HDP a inflace, v průběhu krize se daleko více zabývají hledáním alternativních nástrojů, jak ekonomiku stabilizovat. Popis toho, jak banky měnily nastavování měnové politiky, a na které proměnné kladly důraz, ve svém důsledku vede k lepšímu pochopení chování centrálních bank a umožní také lépe předvídat změny v jejich politice v budoucnosti.

„Bez nekonvenčních opatření centrálních bank během krize bychom patrně byli v mnohem hlubším ekonomickém propadu, což by mohlo mít negativní dopad na stabilitu celého společenského systému,“ říká Roman Horváth. Oslabení koruny ze strany České národní banky rozhodně nevnímá negativně. A to především z hlediska dlouhodobých efektů. Upozorňuje ale také na obtížnost řešení současné situace v eurozóně a vzrůstající riziko deflace v jižních zemích eurozóny.

(tz)