V České republice přibývá lidí, kteří tráví pobyt v lázních bez příspěvku své zdravotní pojišťovny. A to převážně proto, že pojišťovny dlouhodobě poskytují méně peněz na pobyty v lázeňských zařízeních kvůli vyhlášce ministerstva zdravotnictví. Lázně se tak nacházejí v situaci, kdy musejí lákat samoplátce, aby obstály u zahraniční konkurence. Oslovují klienty i přes slevové portály a inzerují je na relaxaci a prevenci proti onemocnění.

I přesto, že v České republice je mnoho léčivých zdrojů, v posledních letech prochází lázeňství podle odborníků bouřlivými změnami. „Většina lázeňských zařízení se snažila snížit závislost na pojištěncích řadu let, protože zdravotní pojišťovny dlouhodobě poskytovaly méně peněz na lázeňskou léčbu. Z roku na rok asi o tři až pět procent. Lázně tak tyto výpadky dokázaly nahrazovat lidmi, kteří si pobyt hradí sami,“ popisuje situaci prezident Svazu léčebných lázní ČR a generální ředitel Lázní Luhačovice a Jáchymov Eduard Bláha a dodává: „V roce 2011 a 2012 se ale pokles počtu pojištěnců prohloubil oproti roku 2010 o dvacet procent. Loni o dalších 35 až 40 procent, což byla pro řadu lázeňských zařízení velká rána.“

Situaci v lázeňství totiž zkomplikovala vyhláška ministerstva zdravotnictví, která předloni zpřísnila pravidla pro úhradu pobytů ze zdravotního pojištění. Letos byla Ústavním soudem zrušena a bude platit maximálně do konce letošního roku. Podle statistik Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jejímiž klienty je šedesát procent všech pojištěnců v ČR, vyplatila pojišťovna VZP ještě v roce 2011 lázním za léčbu pacientů téměř miliardu a půl, zatímco v roce 2013 jim přitekla už ani ne polovina veřejných peněz a obdobně se snížil i počet klientů. Podobně se vyvíjely i příjmy od dalších pojišťoven. „V prvním pololetí letošního roku bylo z VZP potvrzeno 29 485 návrhů na lázeňskou péči, z toho 4 793 návrhů na péči příspěvkovou. V celkovém počtu návrhů je zahrnuto 3 202 potvrzených návrhů pro děti,“ objasnil současnou situaci mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Lázně ale na zásah zákonodárců nečekají a snaží se aktivně cílit na klienty, kteří si pobyt uhradí sami. Nabízejí jim například možnost vybrat si různé délky lázeňských pobytů. Většinou však tito klienti jezdí na kratší dobu a volí pobyty relaxační. Čím dál více klientů také používá k objednání pobytů internet, což musejí lázeňská zařízení vnímat. „Za poslední měsíce se zvýšil počet zájemců, kteří chtějí pobyt s lázeňskými procedurami. Lázně nabízejí kvalitní služby za dostupné ceny. Lidé se zajímají například i o pivní lázně, za kterými vyráží do Poděbrad,“ uvedl Karel Pospíšilík z internetového portálu Slevoteka.cz, který nabízí pestrou škálu pobytů s návštěvou lázní.

Situace českého lázeňství by se měla díky zrušení vyhlášky zlepšit. „Loňský rok byl z pohledu nedostupnosti lázeňských pobytů extremní. Nedávno představené legislativní úpravy považuji za krok správným směrem, který by měl situaci v lázeňství stabilizovat,“ řekl analytik Jiří Šimara ze společnosti CYRRUS. Podle odborníků je však důležité pokračovat i v oslovování samoplátců. „Trend nárůstu počtu samoplátců bude v českých lázních pokračovat i nadále. Lázně mají své nezastupitelné místo v oblasti prevence, a to je směr, kterým by měly směřovat svou nabídku i osvětově působit. Samoplátci by však neměli nahradit pobyty pojištěnců, jelikož by pak lázně ztrácely svou odbornou kompetenci,“ zdůraznil Bláha.

Konkurenci úspěšně čelí i Františkovy lázně, kam podle statistik jen letos zamířilo už téměř 180 tisíc samoplátců. „V přímém konkurenčním boji na trhu se pohybujeme již od roku 1990. Rozhoduje poměr kvality poskytované lázeňské péče a ceny,“ uvedl generální ředitel akciové společnosti Lázně Františkovy Lázně Josef Ciglanský. V případě hrazených pobytů jsou podle statistik VZP nejvytíženější Lázně Třeboň, Luhačovice a Bohdaneč. „Z celkového počtu návrhů od lékařů na léčbu pro dospělé je 56 procent na léčení nemocí pohybového ústrojí. Šestnáct procent pak na léčení nemocí nervových a jedenáct procent na léčení oběhového ústrojí. V případě dětí je nejvyšší počet návrhů na léčení dýchacího ústrojí,“ popsal Tichý.

Očekávání tuzemských a zahraničních klientů se liší. Zatímco cizinci tu vyhledávají relaxaci, Češi stále vnímají lázně jako léčebnou instituci. Řada lázeňských zařízení tak nyní soustředí pozornost na oblasti služeb a marketingu. České lázně navíc musejí čelit zlepšující se evropské konkurenci. „Dlouhodobým receptem pro naše lázeňství zůstává systematické cílení na tuzemské návštěvníky. Stejně intenzivně, jako se snažíme bojovat o udržení péče v systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění, tak hledáme nové trhy, hosty a komunikační kanály,“ vyzdvihl Eduard Bláha.

(tz)