Jednoznačně se potvrzuje, že pro malé a střední firmy je stále dominantním exportním teritoriem EU. Do jejích zemí vyvážejí téměř všechny firmy v tomto segmentu. Bezmála polovina z nich, tedy téměř dvojnásobek oproti roku 2012, ale exportuje také mimo oblasti EU. Stále silnou pozici si mezi malými a středními společnostmi i přes problémy v Rusku udržuje oblast SNS. Roste také zájem exportovat na Blízký východ a do dalších asijských zemí. Vývozní aktivity tvoří průměrně 45 % obratu firem. Průměrně 17 % objemu jejich vývozu míří do oblasti mimo EU, zatímco trh EU tvoří 83 %. U větších firem je podíl exportu do oblastí mimo EU o něco vyšší.
O potenciálním rozšíření exportu uvažuje a má ho v plánu téměř polovina firem. Podniky spontánně uvádějí jako nejčastější země pro možné navýšení vývozu USA a Rusko. Do Ruska vyváží 22 % exportně orientovaných firem, což je opět překvapivě vysoké číslo. Nárůst či stagnaci exportu do Ruska očekávají čtyři pětiny z nich, navzdory politické situaci tak panuje mírný optimismus.
„Výsledky průzkumu potvrzují vysokou vyspělost našich exportérů, kteří se nebojí nových destinací a diverzifikují podnikatelské riziko. Zásadním zjištěním je fakt, že prakticky polovina exportně orientovaných malých a středních firem si již vyzkoušela vývoz mimo EU. Určitým překvapením je i trvalá víra podniků v ruské trhy. Za pozitivní považuji zvyšující se zájem o Spojené státy americké, kde podniky dosahují vyšší přidané hodnoty,“ uvádí Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR.
"Ukazuje se to, co jsme vnímali hned od počátku rusko-ukrajinské krize. Čeští exportéři si přejí udržet se na trhu Ruské federace a dále se na něm rozvíjet. Já jako ministr zodpovědný za zahraniční obchod se snažím dělat pro zájmy českých podniků maximum. Taktéž mě těší stále se zvyšující zájem českých vývozců o trhy ve Spojených státech. V květnu jsem vedl do USA misi českých podnikatelů a za velmi důležité pro rozvoj vzájemného obchodu považuji jednání Evropské unie o transatlantické obchodní a investiční dohodě, kterou osobně podporuji," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Mezi nejčastější formy externí výpomoci při vstupu na nový trh patří využití služeb agentury CzechTrade a zástupců podnikatelů a bank. Potvrzuje se, že CzechTrade je žádaným a často využívaným nástrojem. Zajímavé je očekávání od zástupců podnikatelů, jejichž služby využila skoro čtvrtina společností, a také silná poradenská pozice bank.Na CzechTrade se častěji obracejí větší firmy a podniky, které exportují do oblastí mimo EU. Drtivá většina firem využila služeb pražské centrály, služeb zahraniční kanceláře CzechTrade pak přibližně polovina z nich. Hlavní přínos státní podpory společnosti vidí ve fyzické přítomnosti zahraničních zástupců v teritoriích a z toho vyplývajícíznalosti prostředí a know-how (61 %) a v obchodních kontaktech (31 %).
Generální ředitel agentury na podporu obchodu CzechTrade Radomil Doležal k tomu dodává: „Detailní znalost jednotlivých trhů a místních prostředí a zvyklostí jsou pro úspěch firem v zahraničí klíčové. Těší nás, že si to uvědomují i exportéři a že tuto službu oceňují. V současnosti se zaměřujeme na aktivity přímo v regionech České republiky a doufáme, že se nám podaří přesvědčit více malých podniků, že jim naše služby mohou pomoci uspět v zahraničí.“
„Potvrzuje se dlouhodobý požadavek podniků na přítomnost státem garantovaných zástupců v konkrétních teritoriích. Je patrné, že firmy věří státní agentuře, kterou považují za nákladově přijatelné a důvěryhodné řešení,“ doplňuje předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček.
Přibližně polovina exportérů do USA se domnívá, že jejich vývozu do této oblasti pomůže euro-americký pakt o volném a bezbariérovém obchodu (TTIP). Do USA exportuje již 14 % malých a středních firem a zájem o tento trh roste.
Z průzkumu vyplynulo, že malé a střední podniky pro svoje exportní aktivity v 56 % vůbec exportní financování nepotřebují. V případě, že jej potřebují, primárně využijí služeb banky, ve které mají již veden svůj účet. Služby České exportní banky tak představují pro MSP pouze doplňkový produkt. Četnost využití služeb ČEB je mimo jiné ovlivněna faktem, že průměrně 83 % exportu tázaných firem směřuje do EU, což není zájmové teritorium ČEB – banka se zaměřuje na rizikovější teritoria. Z produktů ČEB jsou nejčastěji využívány bankovní záruky (56 %) a předexportní úvěry (44 %). Oslovení klienti jsou spokojeni s odborným vybavením bankéřů (69 %), nejvíce výhrad mají naopak k rychlosti vyřízení (zde je spokojeno jen 38 % oslovených klientů). Hlavním informačním zdrojem je pro klienty osobní doporučení (informace takto čerpalo 54 % oslovených klientů). Dotazovaní klienti ČEB mají obvykle obrat nad 100 mil. Kč (69 % klientů) a rekrutují se např. z oborů energetika, výroba, obchod a zprostředkování obchodu. S rostoucím obratem firmy zájem o využití služeb ČEB vzrůstá.
"Výsledky průzkumu mezi malými a středními podniky potvrdily správnost nově nastavené strategie naší banky. Více našich pracovníků se věnuje více společnostem z tohoto sektoru, v rámci poradenství je doprovázíme celým exportním kontraktem od strukturování transakce až po její dokončení. Náš odborný tým se věnuje zejména těm podnikům, které exportují na rizikovější trhy mimo země EU. Jako výzvu vnímáme i další zrychlení našich vnitřních procesů při zachování maximální obezřetnosti," uvádí náměstek generálního ředitele České exportní banky Miroslav Tym.
„Je zřejmé, že firmy vnímají Českou exportní banku jako profesionálního a spolehlivého partnera s velmi dobrým odborným kreditem. Faktem je ale i to, že banka je stále vnímána jako finanční instituce pro větší firmy,“ dodává Karel Havlíček.
503 malých a středních podniků-exportérů, z toho:
35 % s 5–24 zaměstnanci,
24 % s 25–50 zaměstnanci,
21 % s 51–99 zaměstnanci,
20 % se 100–249 zaměstnanci.
Dle obratu v Kč:
7 % firem do 10 mil.,
37 % 10–59,9 mil.,
15 % 60–99,9 mil.,
33 % 100 mil. a více.
Exportní aktivity tvoří průměrně 45 % obratu. Sběr a analýzu dat provedla agentura IPSOS.
(tz)