Střední a východní Evropa (CEE) měla do roku 2015 dobrý start. Poptávka v eurozóně se odrazila ode dna. Díky tomu a značné likviditě způsobné kvantitativním uvolňováním ze strany ECB (Evropské centrální banky) je růst ekonomiky CEE překvapivě vysoký, avšak ne všude. Zatímco ve střední Evropě se růst upevnil, v Turecku zůstává nevýznamným a téměř nepostřehnutelným je i na západě Balkánu. To je jedno z klíčových zjištění v nejnovější čtvrtletní zprávě pro CEE, kterou každé čtvrtletí vydávají UniCredit Economics & FI/FX Research a která je věnována ekonomické aktivitě v regionu. Rusko a Ukrajina se nadále potápějí hlouběji do recese, jelikož vliv pádu cen komodit ještě umocnily jejich vzájemné geopolitické napětí a související sankce proti Rusku.

Vyhlídky na růst se stále více rozcházejí

Nehledě na obecně příznivé globální vyhlídky se růst výkonu s ohledem na výsledky za 1. čtvrtletí tohoto roku v podoblasti CEE stále více liší. Nové členské země EU ve střední Evropě (EU-CEE[1]) nejvíce těžily ze své hlubší integrace do eurozóny. Na rozdíl od posledních let měl odraz k růstu mnohem rozsáhlejší základy. Vázané investice těžily z lepších prorůstových vyhlídek a soukromá spotřeba se nakonec odlepila ode dna v reakci na zlepšující se trh práce, rostoucí skutečné příjmy a ukončování mnohaletého procesu oddlužování, který začal jako následek globální finanční krize v roce 2008. Výsledkem je, že růst tohoto regionu pravděpodobně v průměru přesáhne 3 procenta a bude více udržitelný a méně závislý na zahraniční poptávce.

„Podoblast EU-CEE také těží z virtuální absence makroekonomické nerovnováhy. Inflace téměř neexistuje, běžné účty jsou v rovnováze nebo v přebytku, daňové deficity jsou dobře ukotveny pod 3 procenty HDP a místní bankovní systémy, které jsou ve velké míře ve vlastnictví zahraničních majitelů, jsou v zisku a likvidní,“ říká Lubomir Mitov, hlavní ekonom skupiny UniCredit pro oblast CEE. „Z tohoto důvodu je rizikové vnímání trhů nízké a flexibilita politiky je mnohem větší než kdekoli jinde, s malou či nulovou potřebou dalšího finančního narovnání.“ 

Naopak, fiskální politiky v Srbsku i Chorvatsku zůstanou brzdou růstu. Obě země mají rozpočtový deficit na úrovni přibližně 5 % HDP a státní dluh přesahující 80 % HDP. Chorvatsko se jako člen Evropské unie zavázalo v rámci nařízení k postupu při nadměrném schodku státního rozpočtu snížit deficit svého rozpočtu, zatímco Srbsko se zavázalo k podobnému kroku na základě dohody s Mezinárodním měnovým fondem. Horší integrace a slabší investiční prostředí společně s restriktivními rozpočtovými politikami budou hlavními důvody, proč Chorvatsko a Srbsko nebudou profitovat z pozitivního vývoje v eurozóně tak, jako ostatní členové Evropské unie v regionu. I přesto ale výzkumníci z UniCredit očekávají, že se Chorvatsko v letošním roce dostane z recese. Srbsko by se mělo také vrátit k růstu, ale ten bude na nízké úrovni, pod jedním procentem. V Turecku bude v roce 2015 růst nadále ochabovat z důvodu politické nestability, vyšší volatility trhu a velmi slabého exportu. 

Rusko a Ukrajina letos zůstanou v recesi z kombinace důvodu: pád cen komodit, dlouhodobá strukturální rigidita a důsledky konfliktu na východní Ukrajině. Nicméně ekonomický výhled je pro každou zemi značně odlišný. Na Ukrajině nyní skutečný HDP pravděpodobně poklesne až o 12 či 13 procent a jakékoli oživení je podmíněno zajištěním dodatečných oficiálních financí a dosažením trvalého řešení situace na východě země. V Rusku se recese zdá být mírnější, ale potrvá mnohem déle. To by se mělo projevit nejen stabilizací cen ropy a rublu, ale také zpožděnou reakcí na propad poptávky. Zároveň se zdá, že vyhlídky na obrat k lepšímu jsou tlumeny dlouholetou strukturální slabostí a následky mezinárodních sankcí.

Rizika přetrvávají

Rizika poklesu v regionu ale zůstávají velká. Některá z nich by mohla ovlivnit celou oblast CEE, některá by mohla mít spíše omezenější dopad. Spolu s globálními riziky je pro oblast klíčové možné obnovení zpomalení v Evropě a dopad chystaného zvýšení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému. Možné obnovení bojů na Ukrajině a situace v Řecku jsou pak dvě rizikové události s omezenějším dopadem. „Podle našeho názoru je pravděpodobnost zpomalení v Evropě nízká, ale cítíme, že trhy mají tendenci podhodnocovat případný vliv zvýšení úrokových sazeb Fedu na globální ochotu nést riziko a kapitálové toky u rozvíjejících se trhů,“ uvedl Lubomir Mitov. Vliv sazeb Fedu bude mít více variant a mohl by se měnit podle makroekonomické zranitelnosti každé jednotlivé země.  

Možné zesílení bojů na Ukrajině nebo odchod Řecka z EU budou mít pravděpodobně relativně omezený škodlivý vliv na země, které tímto děním nebudou přímo zasaženy. Obnovení nepřátelství na Ukrajině by nejvíce zranilo právě Rusko a Ukrajinu, pokud by se nadále přerušovaly dodávky zemního plynu. Odchod Řecka z EU by zasáhl trhy v sousedících zemích, ale rozsáhlejší dopad by měl být odvrácen lokálními pobočkami řeckých bank s dobrou ochranou před věřiteli.