Česká republika v současné době zažívá nebývalý ekonomický růst. V druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl HDP meziročně o 4,4 procenta a Česká republika se tak stala jednou z nejrychleji rostoucích evropských zemí. Příznivý ekonomický růst vnímá mnoho malých a středních podniků jako velkou příležitost, která je motivuje k investicím a rozšiřování kapacit. Dnešní společenská i ekonomická situace je však nevyzpytatelná a ke změnám podmínek může docházet doslova z hodiny na hodinu. V oblasti ekonomických rozhodnutí by proto měla vítězit především racionalita a dlouhodobý výhled a nikoliv přehnaná euforie, která mnohdy vede k neuváženým krokům.

K současnému ekonomickému růstu přistupují malé a střední podniky s optimistickým očekáváním. Pro mnoho z nich jde o jakési vyústění pozitivního vývoje posledních několika let. Krize, která zachvátila světové finanční trhy v roce 2008, sice postihla téměř všechny, ale její důsledky se u každého lišily. Velké množství firem se kvůli krizi dostalo do konkurzu, ale jiné naopak vyšly z krize posíleny. „Krize probudila některé podnikatele z letargie a donutila je k nezbytným kroků, které byly do té doby odkládány. Uvědomili si, že pokud se neodhodlají ke změnám, tak zkrachují. V mnoha případech tak došlo k zefektivnění vnitřních procesů a potřebné restrukturalizaci,“ vysvětluje Jiří Jemelka, předseda představenstva společnosti Frigomont, která se zabývá výstavbou investičních celků v oboru čistých prostor, a doplňuje: „Díky tomu v současnosti mnoho firem funguje lépe než v období před krizí. Jsou schopny rychle reagovat na novou poptávku a nedělá jim problém se rozšířit nebo zvýšit kapacity výroby.“

S rychlým ekonomickým růstem se důvěra v ekonomiku výrazně zvyšuje, v č emž některé firmy vidí příležitost k rozsáhlým investicím nebo k překotnému nabírání nových zaměstnanců. Takové uvažování je však velmi krátkozraké a dlouhodobě neudržitelné. „Bohužel nikdo nemůže garantovat, že současný pozitivní trend vydrží. Není možné předpovědět, jakým způsobem se na ekonomice projeví například uprchlická krize nebo vysoká míra zadluženosti států,“ uvádí Jiří Jemelka a dodává: „Ani české ekonomické prostředí není na kroky některých firem připraveno. Například nedostatek kvalifikované pracovní síly není schopen uspokojit poptávku po nových zaměstnancích. Problém představují také dotace. Firmy neinvestují do oblastí, které jsou pro jejich podnikání potřebné, ale raději směřují investice podle toho, zda se jim podaří na ně získat dotace. Neberou přitom ohled na to, zda jsou tyto investice opravdu nezbytné, zda budou dlouhodobě generovat zisk či zda nebudou časem pro firmu přítěží.“

Přes optimistický výhled, který současný ekonomický růst nabízí, je především důležité zůstat nohama na zemi a rozhodovat se racionálně. „Klíčové je přemýšlet v dlouhodobém horizontu a posilovat stabilitu firmy. Místo rozsáhlých investic, které se mohou později ukázat jako nenávratné nebo zaměřené nesprávným směrem, je třeba si vytvářet rezervy. Zkrátka je třeba nepropadat mnohdy falešným nadějím spojených s rostoucí ekonomikou a dokázat si spočítat, co je únosné a co už ne.“ uzavírá Jiří Jemelka.

(tz)