Ze zemí V4 je v ČR méně čínských investic než u Maďarska nebo Polska, z pohledu počtu projektů jsme vůči oběma zemím na polovině, z pohledu finančního vyjádření investic například vůči Maďarsku dokonce jen na jedné třetině. Z pohledu celkových čínských investic ve světě je ČR pro Čínu takřka pod rozlišovací úrovní, ze všech zemí jsme z pohledu počtu investic na 36. místě, s podílem 0,5 %. Ještě menšího podílu dosahuje ČR jakožto investiční destinace pro čínské firmy z pohledu celkových alokovaných zdrojů, kde držíme podíl pouhých 0,1 %. Zatímco ve světě investuje Čína zejména do oblastí telekomunikací, elektrotechniky nebo finančních služeb, v ČR a zemích V4 je to hlavně do oblasti výroby automobilových součástek.

Téměř dvě třetiny všech čínských investic v ČR zprostředkovala Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. „V současné době zaznamenáváme vlnu zájmu čínských investorů o Českou republiku, která by do budoucna mohla přinést zajímavé investiční projekty,“ poznamenává generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. „Tomu nahrává i nedávné otevření první české pobočky bankovního domu Bank of China, což významně usnadní vstup čínských investorů na český trh,“ dodává.

Přímý růst tuzemského exportu do Číny je za prvních šest měsíců 2015 zatím nejvyšší od roku 2012, vykazuje nárůst 19 % a činí 42 miliard korun. Varující je ale celkový objem tzv. reexportů do Číny. Pouze přes Něměcko totiž do Číny vyvezeme téměř dvojnásobek toho, co je náš běžný přímý export do Číny. S rostoucími objemy obchodu se rovněž zvyšuje tlak čínských odběratelů na splatnost, jen za posledních pět let se posunula průměrná doba inkasa pohledávek vůči čínským odběratelům ze 71 na 90  dní. Podíl importu na čínském zboží a surovinách je velmi vysoký, z Číny dovážíme např. pětinásobně více jak z Velké Británie a celková obchodní bilance mezi ČR a Čínou je tak dlouhodobě záporná.

„Čína je z pohledu České republiky významným, ale do značné míry jednostranným obchodním partnerem. Rozdíl mezi dovozem a vývozem je dlouhodobě propastný. Každopádně Čína patří mezi pět největších obchodních partnerů ČR a její význam v obou směrech obchodu dále roste. Pro české firmy jsou proto pro úspěch na čínském trhu klíčové bezproblémové zahraniční platby, a to nejen eura a dolary, ale rovněž juany, a dokumentární platby nebo dobře nastrukturovaný kontrakt. Mimochodem, připravenost mít kontrakt v CNY může být jedním z faktorů, který zvýší šanci na získání zakázky,“ uvedl Egon Čierný, manažer Segmentového řízení - corporates v Komerční bance.

Největší příležitosti jsou v růstu turistickém ruchu, kde se očekává meziroční navýšení téměř o třetinu, až na 300 000 čínských turistů.  To znamená velkou šanci jak v oblastech přímých turistických služeb, tak druhotně v sektoru maloobchodu, přepravy osob, pohostinství apod.

Velké šance jsou i ve sféře vzdělávání, kde jsme zatím za vyspělým světem v obrovském propadu. Zatímco v malém Holandsku studuje více 6.400 čínských studentů, v České Republice je to pouhých 200 studentů. V případě očekávané vstřícnější vízové politiky je nutné se připravit naše vysoké školy na velký příval  čínských studentů, což generuje šanci na celou řadu přímých i nepřímých ekonomických benefitů. S rostoucím vzájemným obchodem roste i počet podnikatelů učících se čínsky, přičemž nejvíce roste segment vyšších manažerů. Zásadně roste i průměrná doba jejich studia a úroveň jejich znalostí. Zatímco v roce 2008 jich ukončila polovina na stupni základním A1, v současnosti je to jen pouhá desetina a 90 % podnikatelů dosahuje úrovně středně pokročilých B1/B2. Zajímavostí je, že pokud studuje čínštinu manažer nebo podnikatel, stává se trendem, že ke studiu čínského jazyka se přidává i část jeho rodiny.

Zdeňka Stebelská, majitelka Chinese Point, agentury, která drží v tuzemsku skoro dvoutřetinový podíl na výuce čínského jazyka, k tomu dodává: “V čínské  kultuře je osobní kontakt a důvěra nesmírně důležitá. A čínský jazyk je k němu klíčem, zvlášť při vědomí, že znalost angličtiny ani u čínských byznysmenů není běžná,“ a upřesňuje měnící se cíle studujících podnikatelů: „Zatímco ještě v roce 2008 šlo o to, naučit se základní fráze a nahlédnout do čínské business kultury, dnes většina našich studentů – manažerů ke studiu čínštiny přistupuje zodpovědněji. Ve znalosti čínštiny vidí jeden z klíčových nástrojů pro obchodování. Hlavní motivací je dnes porozumět nejen základním pozdravům a společenským frázím, ale dosáhnout opravdu důstojných komunikačních dovedností, což zahrnuje také schopnost číst a psát znaky.“

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, shrnuje výsledky analýzy: „Čína se u nás začíná stávat podnikatelským i společenským fenoménem. Padají předsudky, obchod i investice rostou zatím největším tempem, podnikatelé i mladá generace se začínají učit čínsky. Čína, USA a Evropská unie dnes generují téměř polovinu světového HDP a tomu i budou odpovídat podnikatelské šance našich firem. Chceme-li uspět v byznysu s Čínou, potom je třeba především pochopit jejich filosofii a mentalitu. Jednou z cest je začít studovat čínštinu. Jsem přesvědčen, že kdo nebude z příští manažerské generace znát čínsky, bude hrát druhou ligu.“

(tz)