Roční náklady recyklace obalových odpadů domácností jsou v České republice zhruba 5 EUR na obyvatele. Recyklace je tedy oproti sousednímu Německu či Rakousku  výrazně  levnější.  Celková  míra  recyklace  obalů  v České  republice dosahovala v roce 2014 míry 75 %. Dle nejnovějších dat se Česká republika v recyklaci obalů řadí v rámci EU 28 na 6. místo, za čtvrtým Německem a před desatým Rakouskem,  v rámci  zemí  Visegrádské  čtyřky  je  absolutně  nejlepší. V recyklaci plastů je Česká republika se 60 % dokonce druhým nejúspěšnějším státem EU. To je stručný výčet informací z nového výzkumného projektu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

Poslední  dvě  dekády  se  v Evropě  nesly  ve  znamení  podpory  rozvoje  cirkulární ekonomiky. Evropská unie stanovuje recyklační cíle, a to nejen pro obaly, ale také vozidla na konci životnosti, elektronické a elektrické vybavení či baterie. Stanovením těchto cílů se tak snaží snížit negativní dopady skládkování. V celé Evropské unii se ročně generuje asi 2,5 miliardy tun odpadu, z toho 80 miliónů tun odpadů obalových. V České republice připadá na obyvatele asi 96 kg obalových odpadů, v Německu 212 kg  a  v  Rakousku  150  kg.  Členským  státům  se  pak  ponechává  volnost,  jak recyklačních cílů Evropské unie dosáhnout. „Politicky stanovené recyklační cíle se nacházejí mimo tržní rovnováhu, k jejich dosažení je tedy vždy potřeba nějakého externího zásahu. V podstatě se tak vytváří umělý trh s recyklací,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel výzkumu v CETA. „Recyklované a tříděné obaly mají mnohdy nízkou až negativní hodnotu. Je tedy otázkou, kdo má být za řešení fyzicky a finančně odpovědný,“ dodává Rod.

Řešení    v členských    státech    Evropské    unie    vychází    povětšinou    z principu odpovědnosti výrobců obalů, kteří se na sběru a recyklaci organizačně či finančně podílejí. „Ať už je systém organizován jakkoliv, ve výsledku náklady hradí spotřebitel, ať už skrze ceny výrobků či platbou daní. Systém by tedy měl fungovat efektivně,“ říká Jonáš Rais, analytik CETA. „V šetření zadaném Evropskou komisí vychází ze zkoumaných států Česká republika nákladově velmi dobře, a  to jak v absolutním srovnání, tak při přihlédnutí k rozdílným cenovým hladinám v jednotlivých státech,“ upřesňuje  Rais  aktuální  pozici  České  republiky.  V Německu  jsou  roční  náklady CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz recyklace   obalových   odpadů   domácností   12   EUR   na   osobu,   tedy   více   než dvojnásobek v České republice. V Rakousku je to dokonce 19 EUR. Mezi systémy jednotlivých  zemí  jsou  přitom  značné  rozdíly.  V České  republice  existuje  jediná autorizovaná obalová společnost, která má systém na starosti. V Německu si jich po otevření trhu v roce 2007 konkuruje 10.

Právě   relativní   efektivita   řešení   v jednotlivých   členských   státech   a   hledání nejvhodnějšího přístupu je v posledních letech na evropské úrovní často debatovaným tématem. „Nicméně pouhé srovnání nákladů či měr recyklace je při porovnávání efektivnosti systémů v jednotlivých zemích nedostatečné. Jednotlivé systémy se liší nejen z hlediska konkurence autorizovaných obalových společností, ale také v celkové organizaci   sběru   a   recyklace.   Výsledky   také   mohou   být   značně   ovlivněny geografickými a legislativními podmínkami v jednotlivých zemích,“ vysvětluje Rais. Tento komplexní pohled na tématiku a hledání silných a slabých stránek českého systému ve srovnání se zahraničím je podle Roda hlavní náplní výzkumného projektu CETA. „V našem projektu se zaměřujeme především na zkoumání trhu s obalovými odpady,   nicméně   ty   nejefektivnější   nástroje,   které   členské   země   používají k minimalizaci  negativních  dopadů,  jsou  univerzálně  aplikovatelné  i  na  dalších trzích,“ vysvětluje podstatu výzkumu Aleš Rod.

(tz)