Končící rok 2015 byl pro českou ekonomiku rokem mimořádně úspěšným. Nejen proto, že se nám po letech půstu podařilo dosáhnout opravdu vysokého růstového tempa (nad 4 % meziročně), ale především proto, jaké parametry tento růst má.

Jde totiž o růst rovnoměrně rozprostřený přes všechny složky agregátní poptávky, o růst, který není vybuzen fiskálními ani dluhovými impulsy, růst probíhající v podmínkách zlepšující se vnější i vnitřní rovnováhy. „Díky tomuto růstu v ČR klesá míra nezaměstnanosti, tato noční můra mnoha současných evropských vlád, a český stát se financuje na světových finančních trzích za rekordně nízkou cenu,“ říká Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB.

V roce 2016 očekáváme pokračování většiny příznivých trendů nastoupených v roce letošním, intenzita jejich projevu však bude o něco nižší. „Tempo hospodářského růstu zeslábne na úroveň blízkou 2,5 %, rychlost poklesu míry nezaměstnanosti se sníží, pomaleji porostou přebytky obchodní bilance i zásoba zahraničního kapitálu. Toto očekávané zpomalení nelze podle našeho názoru interpretovat jako nežádoucí ochabnutí české ekonomiky, ale mnohem spíše jako přechod na dlouhodobě udržitelnou trajektorii růstu, nezatíženou jednorázovými pozitivními (ale ani negativními) jevy,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB. Příkladem pro toto tvrzení může být předpokládaný vývoj spotřebitelské inflace, kde by po relativně dlouhém období balancování na hraně cenového poklesu mělo konečně dojít k mírnému nárůstu do blízkosti inflačního cíle ČNB. Spolu s inflací předpokládáme umírněný nárůst hodnot rovněž na dlouhém konci výnosové křivky. Krátkodobé úrokové sazby si naproti tomu budou muset na svůj vzestup počkat minimálně do roku 2017, kdy předpokládáme nejprve uvolnění kurzového omezení a s odstupem pak i zvýšení dvoutýdenní repo sazby ČNB.

„Hlavní rizika dosažení námi očekávaných výsledků české ekonomiky v roce 2016 nevidíme uvnitř, nýbrž vně této ekonomiky,“ vysvětluje Jan Bureš, hlavní analytik Poštovní spořitelny. Rizik, ať už politických nebo ekonomických, je na stole tradičně celá řada. Ať už se jedná o hrozbu destabilizace EU v důsledku nezvládnutí migrační vlny, eskalaci napětí mezi NATO a Ruskem, nebo dopad aféry kolem automobilky Volkwagen. „Za jedno z nejzávažnějších považujeme riziko dopadu růstu úrokových sazeb v USA na kondici globální ekonomiky. Dobrou zprávou je, že vůči zdražujícímu dolaru jsou zranitelné především rozvíjející se trhy, a ne naši hlavní obchodní partneři v eurozóně. Špatnou zprávou, že rozvíjející se ekonomiky mají dnes daleko vyšší podíl na světovém HDP než v minulosti,“ doplňuje Bureš. Zvláštní postavení mezi těmito ekonomikami má Čína – druhá největší ekonomika na světě (zhruba 15 % světového HDP). Čelí závažným strukturálním problémům (pře-investovanosti a vnitřní předluženosti) a dražší americký dolar může tyto potíže ještě umocnit. V případě, že by Čína zpomalila v příštím roce jenom mírně (do dvou procentních bodů), neměla by to eurozóna výrazně pocítit. Výraznější zpomalení o pět a více procentních bodů by ale mohlo náš pozitivní výhled na rok 2016 ohrozit.

Aktuální komentáře naleznete také na stránkách analytiků ČSOB www.csob.cz/analyzy a na twitteru @analyticiCSOB.

Analýzy ČSOB ve Vašem mobilu? Stáhněte si zdarma aplikaci ČSOB Finanční trhy z GooglePlay nebo z iTunes AppStore