V loňském roce zkrachovalo přes osm tisíc živnostníků. Velký podíl na jejich bankrotech má nízká platební morálka firem. Podle odborníků budou nesplacené faktury komplikovat živnostníkům podnikání i v roce 2016. Počet těch, kteří své podnikání budou muset kvůli nesplaceným pohledávkám v tomto roce ukončit, poroste.

V České republice působilo ke konci listopadu loňského roku 893 672 ekonomicky aktivních živnostníků. Dvě třetiny z nich vykazují roční tržby do půl milionu korun. Existence živnostníků v Česku závisí na platební morálce jejich zákazníků. Ta se sice v loňském roce mírně zlepšila, stále ale patří k těm horším v Evropě. „Třicet pět procent uhrazených faktur bylo v loňském roce zaplaceno včas, 58 procent do 30 dnů po splatnosti, tři procenta do 60 dnů a čtyři procenta ještě později. Průměrně se v Česku faktury proplácejí 10 dnů po splatnosti. Problémy s neplatiči jdou napříč celým spektrem podnikatelských subjektů. Typickou oblastí s velkým množstvím neplatičů je stavebnictví, pohostinství a doprava. Naopak nejlepší platební morálku v Česku mají firmy, které podnikají ve zdravotnictví a ve školství,“ popsal Jan Malý, ohlášený společník společnosti VPI CZ, v.o.s.

Nedostat zaplaceno za zboží či službu je pro drobné živnostníky likvidační. Navzdory tomu si nové zákazníky prověřuje jen zlomek z nich. Prověřování nových zákazníků je přitom dnes už naprostou nutností. „Živnostník může především nahlédnutím do insolvenčního rejstříku zjistit, zda není na potenciálního zákazníka podán insolvenční návrh, nebo jestli nebyl opakovaně podáván. Zároveň je možné si zajistit zpoplatněný přístup do centrální evidence exekucí, ve které živnostník zjistí, jestli se jeho obchodní partner nenachází nebo nenacházel pro neplacení v exekučním řízení. Nezaškodí zjistit si i historii statutárních orgánů případného obchodního partnera, tedy zda se nejedná o osoby, které už dříve přivedly jiné společnosti do úpadku,“ doporučil Jan Malý.

Živnostníci často s vidinou rychlého zisku kývnou i na zakázky, které jsou na první pohled podezřelé. „S novým obchodním partnerem je vždy lepší začít s menší objednávkou. Podezřele vysoké objednávky mohou být jen trik, jak se často děje ve stavebnictví, kde velké firmy lákají živnostníky, kterým potom neplatí. U větších zakázek je podstatné domluvit se na pravidelném placení záloh. Samozřejmostí je mít všechny objednávky, smlouvy a faktury v písemné podobě. I když se jedná o opravu například sousedčiny koupelny, vždy by měl mít živnostník sepsané, co se má udělat či dovézt, dokdy a za kolik. Je to ostatně krytí pro obě strany,“ doplnil Tomáš Medřický, autor projektu Epohledávky.cz.

Řada živnostníků se své pohledávky nesnaží vymáhat, jednoduše podnikání raději ukončí. Šance, že se k nim jejich peníze dostanou, je přitom vysoká. „Neplatící firmy obecně spoléhají na to, že se jim nic nestane, protože těžkopádná byrokracie vymáhání pohledávek a náklady na ni věřitele odradí. To se ve většině případů opravdu stane. Pokud už se živnostník rozhodne své peníze získat, obecně platí, že procento úspěšnosti se výrazně zvyšuje, pokud věřitel přistoupí k vymáhání rychle, nejlépe do tří měsíců po splatnosti. Dva z pěti dlužníků reagují hned po zaslání předžalobní upomínky zaplacením dluhu,“ vysvětlil Tomáš Medřický.