ČNB se v březnu rozhodla ponechat sazby beze změny. Záporné sazby na zasedání sice diskutovala, nedošlo ale ani k hlasování o jejich zavedení. O záporných sazbách začala ČNB uvažovat ne kvůli tomu, aby víc uvolnila měnovou politiku. Hlavním důvodem byl strach z toho, aby snižování sazeb v eurozóně nenastartovalo masivnější příliv "horkých peněz" a zbytečně neprodražilo obranu slabé koruny.

Poslední snížení depozitní sazby ECB (i vzhledem k opatrné rétorice šéfa ECB Draghiho) ale zatím rychlejší příliv horkých peněz do korun nevyvolalo - z hlediska přírůstku likvidity v českém finančním systému byl měsíc březen zatím letos nejslabší. I proto se asi dnešní debata o zavedení záporných sazeb nesla zatím spíše v akademickém duchu.

I když ČNB záporné sazby nezavedla, může se k tomu odhodlat v pozdějším průběhu roku, pokud znovu výrazněji zesílí příliv spekulativních peněz do korun (na úrovně srpna a září 2015). Toho můžeme být svědky s blížícím se koncem intervenčního režimu v Česku. Je totiž těžké představit si opuštění intervenčního režimu za situace, kdy české sazby budou výrazněji výše než eurové. I když s sebou záporné sazby přinášejí řadu možných negativních vedlejších efektů, pravděpodobnost jejich zavedení může časem narůstat.

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny