Český byznys projevuje skepsi vůči současnému směřování civilizace a 4 z 10 firem se dokonce domnívají, že je nutná radikální změna a proměna ekonomického systému. Vyplývá to z výsledků výzkumu VIZE 2050 a udržitelný rozvoj společnosti IPSOS, který nechala provést Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD). Na otázky odpovídali manažeři 119 českých firem. Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat postoje představitelů a manažerů firem vůči VIZI 2050 a jejím pilířům a zjistit jejich názory na problematiku udržitelného rozvoje.

Na snímku zleva Ivo Gajdoš, Petr Kalaš, Ivo Hlaváč a Tomáš Macků

„Ve VIZI 2050 jsme formulovali šest základních bodů, které jsou z pohledu byznysu a České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj v otázkách budoucího směřování ČR zásadní. Ukázalo se, že 55 % firem by bylo ochotno formulovat konkrétní závazky k naplnění VIZE. Největší zájem o zapojení projevily v oblasti lidských zdrojů a společenského kapitálu,“ říká Petr Kalaš, viceprezident CBCSD a šéfporadce ministra životního prostředí.

Celých 61 % firem označilo, že největší bariérou prosazování myšlenek udržitelného rozvoje jsou špatně nastavené ekonomické nástroje státu, a 52 % firem označilo za překážku nízký zájem české veřejnosti. Následují nepřizpůsobené právní předpisy a špatná meziresortní spolupráce. Podle výzkumu 84 % firem již přijalo principy udržitelného rozvoje za součást vize své firemní strategie. Na 94 % dotázaných firem si myslí, že mít ucelenou vizi udržitelnosti pro dlouhodobý časový horizont je podnikatelské sféře užitečné.

Výzkum agentury IPSOS pro CBCSD ukázal, že 72 % firem považuje rozvoj a směřování civilizace za dlouhodobě neudržitelné, z toho 39 % zastává názor, že je nutná radikální proměna ekonomického systému. Dvě třetiny firem si myslí, že udržitelnému rozvoji České republiky by pomohly větší podpora a důraz na vzdělání a odpovědnější přístup firem ke svému okolí. Stát by měl hrát roli především při osvětě společnosti a v oblasti spolupráce výrobní praxe a výzkumu. Zhruba 40 % firem zastává názor, že by prospělo zdanění aktivit ohrožujících udržitelný rozvoj.

Cílem výzkumu bylo také zjistit, jak se firmy staví k výsledkům Klimatické konference v Paříži. Téměř polovina z dotázaných firem (45 %) se domnívá, že závěry může využít v rámci svých aktivit. Nejčastějším způsobem, jak firmy přistoupí k plnění závěrů Pařížské konference, je snížení energetické náročnosti a výroby obecně, následuje snížení emisí a zaměření na výzkum a podporu programů a konceptů.

Skupina ČEZ mezi lety 2005 – 2014 redukovala emise CO2 o 33 % a svůj emisní faktor výroby elektřiny za stejné období snížila o více než 25 %. „Závazek, který jsme v ČEZ přijali na základě výsledků Pařížské konference je, že do roku 2020 snížíme emise CO2 o 46 % oproti roku 2001 a do roku 2050 budeme dodávat CO2 neutrální elektřinu,“ uvedl Ivo Hlaváč, ředitel divize vnější vztahy a regulace společnosti ČEZ.

Společnost Spolana Neratovice uvedla, že konkrétní opatření, která přijmou, jsou snižování emisí popílku a CO2 díky inovaci energetického hospodářství podniku, dále snižování emisí karcinogenních látek a odstranění starých ekologických zátěží.

(tz)