Každý podnikatel se může dostat do nepříjemné situace, kdy není schopen plnit své závazky. Nereálný podnikatelský plán, nestálé ekonomické prostředí, změny na trhu, silná konkurence, nástup nových technologií a jiné. Nastupující firemní krize může mít mnoho příčin a nutně nemusí vést až k úpadku. Je však potřeba včas zachytit varovné signály, zachovat chladnou hlavu a chtít problémy řešit.

„Krize podniku může významně ztížit dosahování stanovených podnikatelských cílů a samozřejmě může ohrozit i celkovou existenci firmy. Pokud však má dobře fungující krizový management, který včasně rozpozná příčiny krize a následně je správnými řídícími zásahy řeší, nemusíme ihned mluvit o zániku. Usoudí-li management, že je lepší, když firma bude pokračovat dále, možnými cestami, jak se z krize dostat, jsou pak revitalizace, restrukturalizace či fúze,“ radí PhDr. JUDr. Zdeňka Beranová, lektorka předmětu Insolvenční právo a způsoby řešení úpadku na vzdělávacím institutu CEMI, který poskytuje profesní online MBA a LLM studium.

Dle znění insolvenčního zákona se firma dostává do úpadku, je-li v platební neschopnosti (tzn. má více věřitelů a peněžité závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit) či je předlužená (má více věřitelů a zároveň souhrn splatných i nesplatných závazků převyšuje hodnotu jejího majetku). V druhém případě je nutné dodat, že se přihlíží k budoucímu stavu v účetnictví. Například začínající podnikatelé, jež stojí na začátku v záporných hodnotách, ale očekávají pozitivní rozjezd podniku a rozšiřování majetku, se tak v předlužení neocitají.

„Je potřeba podotknout, že zahájení insolvenčního řízení ještě pro všechny nutně neznamená bankrot. Jde o situaci, kdy soud přezkoumává majetkové poměry dlužníka a až na základě jeho zkoumání rozhoduje, zda je nutné vzhledem k vážnému finančnímu stavu vyhlásit úpadek či nikoliv,“ vysvětluje PhDr. JUDr. Zdeňka Beranová.

Úpadek lze řešit několika způsoby. V případě podnikatelů je to konkursem či reorganizací, pokud se jedná o fyzické či právnické osoby, jež nejsou podnikateli, přichází v úvahu oddlužení (tzv. osobní bankrot). Při konkursu dojde ke zpeněžení majetku dlužníka, z něhož jsou následně věřitelé poměrně uspokojeni. Reorganizace probíhá formou tzv. reorganizačního plánu, kdy po jeho provedení může firma nadále pokračovat ve své činnosti a věřitelé poté mohou požadovat splnění svých pohledávek, které měli před reorganizací.

Nejideálnějším řešením je krizovým situacím předcházet. Blížící se krizi většinou signalizuje řada faktorů již velmi brzy a hned po těchto prvních náznacích by měl management zareagovat a zahájit rázná opatření. Důležitou roli zde hraje také zpracovaný podnikatelský plán, nastavená prodejní a marketingová strategie, stanovené plány i předem připravený seznam krizových řešení. Komplexní pohled na tuto problematiku lze získat v rámci profesního MBA studia na institutu CEMI v oboru Corporate Master of Laws (LLM), který studentům poskytuje aktuální znalosti z oblasti korporátního i mezinárodního práva.

(tz)