Čeští studenti 4., 5. a 6. ročníků lékařských fakult v České republice plánují v 73 % případů hledat po ukončení studia  zaměstnání v České  republice.  Při  výběru  místa  budoucí  lékařské  praxe  zohledňuji  na  prvním  místě  jasné a jednoznačné podmínky pro předatestační/specializační přípravu, na druhém pracovní kolektiv a na třetím plat. Naproti tomu 27 % respondentů plánuje vycestovat za prací do zahraničí. Plánovaná délka zahraničního pobytu se nejčastěji pohybuje od 2 do 5 let (tuto možnost uvedlo 42 % z celkového počtu respondentů české národnosti). Hlavními důvody pro vycestování jsou lepší platové ohodnocení, získání zahraničních zkušeností a zdokonalení v cizím jazyce. V rámci meziročního srovnání výsledků průzkumu všech respondentů (tj. bez rozdílu národnosti) byl zaznamenán mírný meziroční nárůst zájmu o práci v zahraničí, a to o 4 procentní body (tj. z 28 % na 32 %). Tyto závěry vyplynuly z průzkumu, který koncem roku 2016 realizovala organizace HealthCare Institute, o.p.s.

V rámci 2. ročníku celostátního průzkumu „Barometr mezi mediky“ byli osloveni studenti 4., 5. a 6. ročníků osmi lékařských fakult v České republice. Celkově se do tohoto průzkumu zapojilo 1207 respondentů (v roce 2015 to bylo 435 respondentů).

Cílem druhého ročníku tohoto unikátního celostátního průzkumu bylo, stejně jako v minulém roce, zjistit, jaké množství studentů českých lékařských fakult plánuje po ukončení vysokoškolského studia hledat zaměstnání v tuzemsku a jaké množství studentů je již rozhodnuto Českou republiku opustit a hledat pracovní nabídky v zahraničí. V neposlední řadě bylo také cílem identifikovat hlavní příčiny či důvody jejich jednání.

„Druhý ročník ankety mezi studenty medicíny ukázal v některých oblastech stabilitu výsledků oproti roku 2015 a u jiných změnu trendů či preferencí. Letošní Barometr mezi mediky je reprezentativnější, neboť se jej účastnilo 3x více studentů. Zájem o práci v českém zdravotnictví u studentů 6. ročníku je stabilní – 75 % a větší zájem je u mediček. Stoupá zájem o práci v nemocnici na rozdíl od práce v ambulantním sektoru. Mezi obory dominuje všeobecné praktické lékařství, následováno vnitřním lékařstvím a třetí příčku obsadilo dětské lékařství. Toto ukazuje na správné rozhodnutí parlamentu o jedné „pediatrii“. U mediků je pořadí – chirurgie, anesteziologie  a  ortopedie.  Důvodem  odchodu  do  zahraničí  je  zejména  platové  ohodnocení.  Budoucí zaměstnavatelé by měli akceptovat, že klíčové pro rozhodování studentů o nástupu do zaměstnání jsou jasné a jednoznačné podmínky pro předatestační/specializační přípravu a pracovní kolektiv,“ říká prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor Univerzity Karlovy.

„Výsledky letošního ročníku průzkumu jasně naznačují, jakým směrem by se měla obracet pozornost českých nemocnic jakožto budoucích zaměstnavatelů mladých lékařů a lékařek. Skutečnost, že 73 % studentů má v plánu po ukončení studia pracovat v tuzemsku ukazuje, že v současnosti je více než důležité rozvíjet aktivní personální marketing a politiku směrem k čerstvým absolventům, kteří by tak získali motivaci zůstat pracovat v rodné zemi a zúročit zde kvalitní vzdělání, které jim bylo poskytnuto lékařskými fakultami v České republice. Věřím, že nemocnice v Česku jsou v současné době připraveny nabídnout absolventům příznivé podmínky pro
vykonávání jejich budoucí lékařské praxe. I přesto, že 27 % českých studentů má v plánu po ukončení studia odjet do zahraničí, jsem přesvědčen, že toto jejich svodobné rozhodnutí je ku prospěchu českého zdravotnictví v případě, že se vrátí zpět a budou zde pozitivně předávat jejich nabité zkušenosti, “ doplňuje Daniel Vavřina, zakladatel HealthCare Institute, o.p.s.

„Jsem rád, že se do tohoto velmi zajímavého průzkumu zapojilo téměř 3x více respondentů než v minulém roku. O to více jsou jeho výsledky reprezentativní. I tak se potvrzuje trend, že práce v cizině, zejmé na v Německu je pro absolventy lékařských fakult zajímavá a jde, s nadsázkou řečeno, o „módní trend“. Je jasné, že  důvody jsou  převážně ekonomické. Na  druhou stranu pokud se  podívám na  očekávání výše  platu absolventů za práci v ČR a za práci v zahraničí, tak mohu konstatovat, že tyto hodnoty nejsou nijak nereálné či přemrštěné. Podívám-li se do mzdové směrnice svojí prachatické nemocnice, pak nástupní plat absolventa
činí okolo 32.000Kč hrubého (bez přesčasů, příplatků a služeb). Podobná situace je i v ostatních jihočeských nemocnicích. Mzda se

pohybuje v intervalu 30-35.000Kč, což tedy odpovídá, dle výsledků průzkumu, představám 88 % zájemců o práci v ČR a 55 % zájemců o práci v zahraničí. Jsem rád, že fungující a dobře hospodařící krajské nemocnice jsou z ajímavé pro absolventy, čemuž svědčí i  rostoucí % zájmu z výsledků výzkumu. Oproti povinným platovým tabulkám u fakultních či příspěvkových nemocnic můžeme v akciových společnostech upravit výši nástupního platu. Činíme tak zejména u mladých lékařů, aby jejich mzdové ohodnocení bylo zajímavější a lépe odpovídalo jejich představám,“ komentuje Ing. Michal Čarvaš, MBA, předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a.s.

„Je vidět, že výzkumy stále zaznamenávají neoficiální trend zájmu o práci mimo ČR západních zemí Evropy. Jako jeden z největších zaměstnavatelů zdravotní péče preferujeme a maximálně podporujeme nástupy absolventů z lékařských fakult do našich zdravotnických zařízení. Také se snažíme vyjít mladým lékařům vstříc a podporujeme je v osobním rozvoji a vzdělávání. Současně maximálně vycházíme vstříc již studentům LF v rámci realizace jejich praxí,“ doplňuje Mgr. Nina Peloušková, Ph. D., manažerka vzdělávání a vedoucí personálního odboru AGEL a.s.

(tz)


„V první řadě bych chtěl poukázat na skutečnost, že se průzkumu zúčastnilo 67 % žen a 33 % mužů. Odráží se zde genderové zastoupení mezi studenty medicíny a reflektuje tím fakt, že na lékařských fakultách studuje čím dál více žen. Nejproblematičtější oblastí se zdá být dle dotazovaných studentů neja snost ohledně předatestační a specializační přípravy. Zde vidím nedostatky. Složitý systém a nejednoznačný popis přispívají k dezorientaci a nechuti pokusit se v dané problematice dále vzdělávat. S přibývajícím počtem žen na místě lékařek bude nutné vzdělávací program do značné míry přizpůsobit tak, aby jim nebyl překážkou
při zakládání rodiny. Druhou oblastí, která je často uváděna jako důvod pro odchod do zahraničí, je samotná mzda. Také zde se

český systém potýká se značnou dezinformací. Hodnoty platů lékařů jsou často uváděny i s přesčasy a pak porovnávány se standardními platy v ostatních profesích. Tím dochází často ke zkreslenému náhledu společnosti. Průměrná hrubá mzda lékaře po studiu se pohybuje kolem 28.000 Kč. Pro porovnání, naši vrstevníci se středoškolským vzděláním často za tuto mzdu pracují v továrnách a ve výrobě. Přičemž toho platu dosahují o 6 let dříve než studenti medicíny. Proto tato mzda není dostatečně motiv ující a odpovídající získaným znalostem během šestileté dřiny na lékařské fakultě. Na druhou stranu vidím pozitivně trend, kdy se nemocnice stále více zajímají o lékaře po studiu. To je zřejmé na stoupající účasti českých nemocnic na veletrzích pracovního uplatnění v medicíně,“ říká Jakub Šimka, prezident Asociace studentů medicíny.

Detailní informace a vyhodnocení celostátního průzkumu „Barometr mezi mediky (studenty 4., 5. a 6. ročníků lékařských

fakult v České republice)“ naleznete v dokumentu, který je přílohou tiskové zprávy.