Jazyková vybavenost potenciálních zaměstnanců je jedním z problémů, kterým musí v současnosti čelit české průmyslové firmy. Kvůli situaci na trhu práce jsou tak často nuceny slevit ze svých nároků. Především významné exportní společnosti to s ohledem na celosvětovou konkurenceschopnost odmítají. Podle odborníků lze současnou situaci řešit především dlouhodobými změnami ve vzdělávacím systému. Firmy však čekat nemohou a umožňují svým zaměstnancům alespoň jazykové kurzy.

V českých průmyslových firmách využívá cizího jazyka v průměru zhruba polovina zaměstnanců. Může přitom jít o aktivní znalost na každodenní bázi nebo pasivní využití například v podobě čtení technické dokumentace. Se současnou velmi nízkou mírou nezaměstnanosti se však společnosti musí vypořádat s tím, že na trhu práce není dostatek jazykově kvalitně vybavených zájemců o práci. „Firmy musí snižovat své nároky na jazykovou vybavenost zaměstnanců. Pokud mají v jednání člověka, který splňuje důležitá kritéria na technické znalosti a zkušenosti a je pro danou firmu motivovaný, jsou zaměstnavatelé často ochotni zvážit jeho nižší jazykovou vybavenost,“ řekla Darina Wiedermann Janíčková, jednatelka personální agentury Talentica.cz orientující se na nábor technicky zaměřených pracovníků. 

Nutnost snižovat své nároky však není v českém prostředí železným pravidlem. Obzvláště firmy, které výrazně cílí na export, dělají vše pro to, aby zůstaly konkurenceschopné v celosvětovém měřítku. Jedním z příkladů je brněnský koncern ZKL zabývající se výrobou ložisek, který své výrobky vyváží do více než 70 zemí světa. „Nemůžeme si žádné úlevy v tomto směru dovolit. Tlak obchodního trhu je obrovský, a pokud bychom začali pokulhávat v oblasti komunikace, konkurence by toho jistě využila,“ řekl personální ředitel koncernu Rostislav Brodecký. Jeho pohled do jisté míry sdílí i Bohunka Žáková, personální ředitelka společnosti Enbra, která se zabývá výrobou otopné a chladící techniky. „Zaměstnanec v průmyslové firmě by měl cizí jazyk ovládat na co nejlepší úrovni, pokud to vyžaduje charakter jeho pozice,“ uvedla. Znalost cizích jazyků přitom společnosti vyžadují především u obchodnických pozic a u středního a vyššího managementu. „Ovládnutí anglického jazyka je dnes obzvláště u vedoucích pozic nezbytné. Manažeři by měli angličtinu ovládat minimálně na úrovni C1, drtivá většina Čechů ale prokazuje spíše průměrné znalosti jazyka na úrovni A2 až B1,“ upozornil Radek Stavinoha, generální ředitel Vysoké školy Ambis.

Zaměstnanci v průmyslových firmách cizí jazyk nejčastěji používají v komunikaci se zahraničním klientem nebo při komunikaci s mateřským závodem v zahraničí. To je případ také společnosti Rieter CZ, která se zabývá výrobou zařízení pro textilní průmysl. „V našem případě je znalost cizího jazyka naprosto nezbytná. Samozřejmě bychom rádi přijímali výborné techniky se skvělou jazykovou vybaveností, které bychom upřednostnili před ostatními,“ uvedl personální ředitel společnosti Richard Bednář. Realita trhu práce je však značně odlišná. „Na rozdíl od technických znalostí, které člověk získává roky, se jazyk dá relativně rychle doučit, pokud má uchazeč chuť dále se vzdělávat. Naštěstí tato situace nastává poměrně často. Pokud je tedy přijímaný zaměstnanec především odborník a má slušné základy cizího jazyka, zbytek už společně zvládneme,“ doplnil Richard Bednář.

Průmyslové firmy proto v současnosti řeší zlepšování jazykových dovedností svých zaměstnanců jazykovými kurzy, které samy zaštiťují. Kromě standardní angličtiny se však zaměřují i na jiné světové jazyky. „V současné době máme otevřených celkem šest kurzů v různých úrovních pokročilosti, část z nich se přitom věnuje výuce španělštiny. Důvodem je především výrazná exportní spolupráce koncernu se zeměmi Latinské Ameriky,“ uvedl Rostislav Brodecký. Odborníci přitom uvádějí, že velkým problémem z hlediska nedostatečné jazykové vybavenosti potenciálních zaměstnanců je současný stav vzdělávacího systému. „Je nutné, aby na potřeby a očekávání průmyslových firem školský systém a stát pružně reagoval. Děti by měly mít již od útlého věku možnost učit se cizí jazyky, zejména angličtinu. Bez tohoto předpokladu se ve znalostech cizích jazyků dál neposuneme a trh práce s tím bude mít dlouhodobě problém,“ upozornila i v souvislosti postupnou digitalizací sekundárního sektoru a nástupem Průmyslu 4.0 Darina Wiedermann Janíčková. Podle ní by zároveň bylo dobré zamyslet se do budoucna i nad výukou těch jazyků, které dnes mohou působit poněkud exoticky. „Jde například o čínštinu. Do budoucna lze tímto směrem odhadovat zvyšující se poptávku. Tento jazyk však v českém školském systému nemá zatím vůbec žádné místo, ani hypotetické,“ uvedla. Tuto myšlenku však už začíná následovat například zmíněný koncern ZKL. „Mladší generace nemá s jazyky problém. Na pozice se nám hlásí i mladí lidé se znalostí čínštiny. Nám už poté zbývá pouze si je patřičně vychovat v našem oboru,“ uzavřel Rostislav Brodecký.

(tz)